Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Napětí mezi Washingtonem a Kodaní eskalovalo poté, co Trump v neděli prohlásil, že USA potřebují Grónsko pro svou národní bezpečnost. Své ambice navíc vyjádřil krátce po razantní vojenské operaci ve Venezuele, což v arktickém regionu vyvolalo značné obavy. Trump argumentuje strategickou polohou ostrova a údajnou neschopností Dánska čelit rostoucí přítomnosti čínských a ruských plavidel v okolních vodách.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila úvahy o americkém převzetí Grónska za zcela nesmyslné. Upozornila, že Spojené státy nemají žádné právo anektovat jakoukoli část Dánského království. Frederiksenová, kterou letos čekají volby, čelí domácímu tlaku, aby připravila konkrétní obranné plány pro případ, že by americké hrozby přerostly v reálnou akci.

Evropská unie se v pondělí postavila na stranu Dánska a deklarovala, že bude neochvějně bránit principy územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic. Podporu Grónsku vyjádřili také lídři severských sousedů – Švédska, Norska a Finska. Podle nich mají o osudu ostrova právo rozhodovat výhradně Dánsko a Grónsko, nikoliv cizí mocnosti.

Grónští politici, včetně poslankyně Aaji Chemnitz, varují, že světová politika vstupuje do éry nového uspořádání, kde tradiční dialog nahrazuje nátlak. Ačkoliv bezprostřední invazi nepovažují za pravděpodobnou, vyzývají obyvatele, aby se připravili na nejhorší scénáře.

Grónsko sice deklaruje ochotu k diskusi, ta však podle premiéra Nielsena musí probíhat oficiálními kanály a v souladu s mezinárodním právem, nikoliv prostřednictvím neuctivých příspěvků na sociálních sítích.

Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

Trumpovy výroky vyvolaly v Bogotě okamžité pobouření, přičemž kolumbijská vláda už dříve označila podobné hrozby za útok na svou suverenitu. Prezident zmínil, že název „Operace Kolumbie“ mu zní velmi dobře, čímž dal najevo ochotu k jednostrannému vojenskému řešení drogové problematiky. Kolumbie přitom dlouhodobě patří mezi klíčové partnery USA v regionu, což se s nástupem současné americké administrativy dramaticky mění.

Pozornost prezidenta se zaměřila také na Mexiko a jeho prezidentku Claudii Sheinbaumovou. Trump prohlásil, že jí opakovaně nabízel pomoc amerických speciálních jednotek v boji proti kartelům, ale ona se podle jeho slov „trochu bojí“. Mexická hlava státu tyto návrhy již dříve striktně odmítla s tím, že suverenita země není na prodej a Mexiko si své problémy vyřeší samo.

V případě Kuby zvolil Trump o něco mírnější, i když stále velmi kritický tón. Uvedl, že vojenský zásah na ostrově pravděpodobně nebude nutný, protože věří, že tamní režim se zhroutí sám od sebe. Podle něj Kuba bez podpory venezuelské ropy a financí neudrží svou stabilitu a padne bez vnějšího přičinění, což označil za nevyhnutelný proces.