Rumunsko balancuje nad propastí. V dusné proruské atmosféře volí parlament

Volby do parlamentu jsou považovány za rozhodující pro budoucí směřování Rumunska, jež je klíčovým členem EU a NATO a strategickým partnerem Západu v podpoře Ukrajiny. Dosud se zemi dařilo vyhýbat nacionalistickým tendencím, které nyní hrozí změnit její politickou mapu.

Călin Georgescu, nezávislý kandidát s proruskými postoji, v prezidentských volbách překvapivě zvítězil, přestože měl podle průzkumů minimální šanci. Jeho kampaň se opírala především o sociální sítě, zejména TikTok, kde získával popularitu. Rumunské úřady však upozorňují na podezřelé online aktivity a preferenční zacházení na této platformě, což TikTok popírá.

Georgescu, známý svou kritikou NATO a podporou ruské politiky, zároveň obhajuje kontroverzní historické postavy z období druhé světové války a popírá existenci covidu-19. Tyto postoje polarizovaly veřejnost a rozdmýchaly obavy z ohrožení demokracie v zemi.

Georgescovo vítězství vyvolalo noční protesty po celé zemi. Rumunský ústavní soud nařídil přepočítání hlasů a zvažuje anulování voleb kvůli stížnosti poražené kandidátky Eleny Lasconiové. Ta, stejně jako většina analytiků, upozorňuje na podezření z nelegálních aktivit spojených s kampaní.

Přestože se očekává druhé kolo prezidentských voleb 8. prosince, rozhodnutí soudu by mohlo proces odložit a prohloubit politickou nejistotu.

Podle průzkumů má krajně pravicová Aliance pro unii Rumunů (AUR) těsně předstihnout vládní Sociálně demokratickou stranu (PSD). AUR, která staví na nacionalistické a anti-establishmentové rétorice, získává podporu nespokojených voličů, zklamaných korupcí a rostoucími životními náklady.

Sociálně demokratická strana, která byla dosud součástí vládní koalice, zaznamenala pokles popularity, podobně jako další tradiční strany. Mezi nimi i Save Romania Union (USR), proevropská strana Eleny Lasconiové.

Analytici očekávají zásadní změnu politického spektra v Rumunsku. Rostoucí podpora krajní pravice a vznik nových anti-establishmentových stran, jako je strana Mladých lidí (POT) nebo extremistická SOS Rumunsko, mohou vést k obtížné tvorbě stabilní koalice.

Odcházející prezident Klaus Iohannis varoval před nebezpečím „toxické izolace“ a návratu k minulosti. Volby podle něj rozhodnou, zda Rumunsko zůstane svobodnou a otevřenou zemí, nebo se vydá cestou autoritářství.

Rumunsko je pro Evropskou unii a NATO strategicky důležité, zejména v kontextu podpory Ukrajiny. Úspěch proruských sil by však mohl ohrozit jeho postavení jako spolehlivého spojence.

Volby probíhají za zvýšené pozornosti mezinárodního společenství, které sleduje, zda obvinění z ruského vměšování a manipulací ovlivní konečné výsledky. Vývoj v Rumunsku tak může mít širší důsledky pro celou Evropu.