Rusko odmítlo registrovat do prezidentských voleb odpůrce války Nadeždina

Nadeždin oznámil, že ÚVK odmítla registrovat jeho kandidaturu na post prezidenta Ruské federace a plánuje se proti rozhodnutí odvolat u ruského Nejvyššího soudu.

"Shromáždili jsme přes 200 000 podpisů po celém Rusku. Byly získány čestně a transparentně," opakoval Nadeždin ve svém prohlášení.

I přesto, že jeho tým předložil ÚVK 105 000 "ideálních podpisů", tedy podpisů pečlivě vybraných s cílem minimalizovat počet zpochybněných podpisů, pracovní skupina ÚVK identifikovala některé z nich jako sporné.

Stejně tak ÚVK odmítla registrovat kandidaturu Sergeje Malinkoviče, kterého nominovala malá strana Komunisté Ruska.

Podle nezávislého zpravodajského portálu Meduza ÚVK uvedla, že Nadeždin a Malinkovič mají na podpisových archů více než 15 procent zpochybnitelných podpisů, zatímco zákon povoluje pouze pět procent.

Prezidentské volby v Rusku se uskuteční od 15. do 17. března 2024. Úřadující prezident Vladimir Putin je favoritem a usiluje o pátý prezidentský mandát. Nadeždin byl jediným potenciálním kandidátem, který veřejně odsoudil válku na Ukrajině.

Podle nezávislých pozorovatelů a expertů jsou volby v Rusku hodnoceny jako nedemokratické a nespravedlivé. Kritizuje se zásah vlády do volebního procesu, omezení opozice a vytváření výhod pro provládní kandidáty, stejně jako případy přímého falšování hlasování, jak uvedlo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). 

Zdroje, které se pro Reuters vyjadřovaly pod podmínkou anonymity, už dříve uvedly, že Putin se rozhodl opět kandidovat a že jeho poradci se již připravují na kampaň a volby. Kampaň je přitom jen formalitou, stejně jako samotné volby. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se v Rusku těší podpoře 80 procent voličů.

S podporou ruského státu a jeho médií a při absenci veřejně známých soupeřů téměř jistě zvítězí, píše Reuters. "Svět, na který se díváme, je velmi nebezpečný," citovala agentura jeden z nejmenovaných zdrojů, obeznámených s děním v Kremlu.

Ve volbách sice Putin nebude čelit žádnému reálnému soupeři, bývalý agent KGB má však před sebou největší výzvy, jakým šéf Kremlu čelil od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety. Válka na Ukrajině totiž vyvolala nejhorší konfrontaci s Západem od kubánské raketové krize z roku 1962.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj tvrdí, že Putin nasměroval Rusko do slepé uličky vedoucí k záhubě a že vybudoval křehký systém zkorumpovaných posluhovačů, kteří v konečném důsledku vytvářejí spíše chaos než stabilitu.

"Rusko jde směrem dozadu," řekl v červenci pro Reuters Oleg Orlov, jeden z nejuznávanějších bojovníků za lidská práva v Rusku. "Opustili jsme komunistickou totalitu, ale teď jsme se vrátili k jinému druhu totality," dodal.