Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové

Italská poslanecká sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda premiérky Giorgie Meloniové. Provedené změny zavádějí plně proporcionální volební model doplněný o takzvaný většinový bonus, který má zajistit dodatečná parlamentní křesla koalici dosahující alespoň 42 procent hlasů. 

Klíčový návrh prošel tajným hlasováním v dolní komoře parlamentu poměrem 227 hlasů pro ku 164 proti, přičemž opoziční poslanci vyhlášení výsledků doprovodili bouřlivými protesty a transparenty označujícími nový zákon za podvod na voličích.

Zástupci opozičních stran okamžitě oznámili, že se proti novému volebnímu zákonu odvolají k ústavnímu soudu. Podle opozice totiž přiznání dodatečného počtu mandátů uskupení s necelými 42 procenty podpory zásadním způsobem deformuje spravedlivé zastoupení vůle občanů v parlamentu.

Značnou vlnu kritiky vyvolala také nová povinnost, podle níž musejí političtí aktéři ještě před konáním voleb oficiálně zveřejnit svůj vládní program a jméno kandidáta na premiéra, což podle odpůrců znevýhodňuje širší koaliční bloky.

Schválení zákona představovalo pro ministerskou předsedkyni zásadní test soudržnosti pravicové koalice, v níž působí její strana Bratři Itálie společně s partnery z řad Vzhůru Itálie a Ligy. Meloniová před hlasováním varovala zákonodárce svých koaličních partnerů, že případné odmítnutí reformy by vedlo k bezprostřední vládní krizi.

Úspěšné hlasování tak přišlo v době, kdy vládní kabinet začátkem září dosáhl milníku nejdéle fungující italské vlády od druhé světové války, přestože čelí vnitřnímu napětí i vzestupu nových konkurentů na krajní pravici.

Po vyhlášení výsledků premiérka na sociálních sítích uvedla, že hlasování je jednoznačnou odpovědí těm, kteří doufali v rozkol vládního bloku, a zdůraznila odhodlání koalice pokračovat v plnění závazků vůči občanům.

Lídryně opoziční Demokratické strany Elly Schleinová naopak prohlásila, že pravicová vláda přikročila k úpravě volebních pravidel ze strachu z porážky v nadcházejících parlamentních volbách. Ty by se měly v řádném termínu konat do října 2027, spekuluje se však o jejich předčasném vyhlášení již na jaro příštího roku.

Opoziční tábor zůstává výrazně roztříštěný a potýká se s absencí jasného lídra i společného volebního programu, což komplikuje jeho schopnost vytvořit silnou protiváhu vládě. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos Doxa by však opoziční aliance mohla hranici 42 procent hlasů překonat, pokud by dokázala překonat vnitřní rozpory a spojit síly i s menšími radikálními uskupeními.

Nadcházející právní bitva u ústavního soudu tak bude klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, podle jakých pravidel se Italové k volebním schránkám nakonec vydají.

Související

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.
Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

Více souvisejících

Giorgia Meloniová ,  Itálie

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 5 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 6 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 6 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 7 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 8 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 9 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 10 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý

Babí léto víceméně skončí už dnes, ale i ve čtvrtek má být na řadě míst ještě dost teplo. Zejména v Čechách se očekává hodně oblačnosti, po delší době zaprší a také zesílí vítr. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy