V EU bylo za poslední dva roky kvůli ptačí chřipce utraceno 50 mil. kusů drůbeže

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent. Ministerstvo zemědělství vyplácí za utracenou drůbež kompenzace. Za likvidaci velkochovu na Tachovsku úřad odhadl, že bude vyplácet 175 až 220 milionů korun. Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík dnes na jednání sněmovního zemědělského výboru řekl, že už nyní je jisté, že vyčleněné peníze na kompenzace nebudou stačit. "Kvalifikovaný odhad činí 290 milionů korun nad rámec alokovaných financí," uvedl. Ministerstvo bude žádat ministerstvo financí o navýšení peněz.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Doplnil, že EU bude muset téma případné vakcinace ještě dořešit. Případné očkování je podle něj jednou z možností, jak minimalizovat dopady nákazy, musí ale jít ruku v ruce s biologickou bezpečností chovů.

Šatrán také uvedl, že vakcinace u ptačí chřipky slouží k potlačení klinických příznaků. "Nikdy nezabrání přenosu infekce," řekl. Proto je podle něj problematické to, že infikovaní ptáci neuhynou a stále virus vylučují. Vakcinace pode něj není reálná u velkých chovů například brojlerů, protože jejich výkrm trvá asi měsíc a na vytvoření imunity proti nákaze je potřeba zhruba stejná doba.

Veterinární zpráva loni umožnila vakcinaci chovu hus na Novohradsku. Podle Šatrána je to úspěch díky tomu, že se podařilo zachovat geneticky vzácný chov. Cílem vakcinace může podle něj být spíše uchování důležitých chovů a genetického materiálu.

Ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Jan Váňa upozornil na to, že ptačí chřipka ani prasečí mor nemají vliv na bezpečnost potravin. Poznamenal, že přestože se ptačí chřipka může přenášet na člověka, nikdy se nákaza nepřenesla konzumací potravin z nakažených zvířat.