Za selhání při útoku Hamásu nesu plnou odpovědnost, napsal vojákům šéf izraelské rozvědky

Přiznání zodpovědnosti učinil v dopise vojákům, o němž informoval deník Haaretz. Aharon Haliva se tak stal nejnovějším z řady významných Izraelců, kteří osobně přijali odpovědnost za chyby, které vedly k masakru spáchanému ozbrojenci z Hamásu v jižním Izraeli.

V tomto dopise Haliva sdělil, že během svých návštěv izraelských vojáků v průběhu posledních jedenácti dnů opakovaně zdůrazňoval, že konflikt začal kvůli selhání rozvědky. Napsal: "Náš úkol jsme nesplnili; za toto selhání nesu plnou odpovědnost."

Za nedostatečné varování před smrtícím útokem radikálního palestinského hnutí Hamás přijal zodpovědnost i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar. V dopise svým zaměstnancům, který zveřejnil list The Times of Israel, Bar uvedl, že i přes opatření, která byla přijata, nedokázali poskytnout dostatečné varování pro zmaření útoku. Za tuto situaci se jako šéf organizace osobně zodpovídá. Podotkl, že vyšetřování bude probíhat později, a zdůraznil, že se momentálně nachází ve válečném stavu.

Tento krok Bara následuje po podobných prohlášeních vysoce postavených Izraelců, kteří přijali odpovědnost za selhání, jež vedlo k tragickému útoku provedenému ozbrojenci Hamásu. Premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Galant zatím svou odpovědnost nepřijali.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost, Cachi Hanegbi, uvedl, že izraelské zpravodajské služby selhaly při zajištění bezpečnosti občanů. Hanegbi informoval, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu ze dne 7. října ani od Egypta, který upozornil na "velkou akci" v Gaze.

Obranné síly Izraele identifikovaly neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, což vedlo k nočnímu telefonátu mezi význačnými představiteli. Ačkoliv byla reakce zprvu odmítnuta, Bar poté nařídil malému týmu zasáhnout u hranice s Gázou v očekávání útoku malého rozsahu.

V následných útocích dne 7. října bylo zabito nejméně deset příslušníků Šin Bet. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem od začátku konfliktu způsobil smrt a zranění tisíců lidí, včetně mnoha civilistů, žen a dětí na obou stranách konfliktu.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Izraelská armáda o několik dní později získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.

Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. 

Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".   

Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když  v  pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."