Jak vypadá "metro v Gaze"? Izraeli nedává jinou možnost, než pozemní invazi

Hamás v roce 2021 tvrdil, že vybudoval pod Gazou tunely v délce 500 kilometrů, i když není jasné, zda tomu tak skutečně je. Pokud by to byla pravda, podzemní tunely Hamasu by byly o něco méně delší než polovina délky systému newyorského metra.

"Je to velmi spletitá, velmi velká – obrovská – síť tunelů na poměrně malém kousku území," řekla CNN Daphne Richemond-Barak, profesorka na izraelské Reichman University a expertka na podzemní válčení. Není jasné, kolik by síť tunelů Hamás, který ovládá chudý pobřežní pás, stála. Toto číslo je ale pravděpodobně významné, a to jak z hlediska pracovní síly, tak kapitálu.

Gaza je od roku 2007 pod pozemní, námořní a vzdušnou blokádou ze strany Izraele a také ze strany Egypta a nikdo nevěří, že vlastní typ masivních strojů, které se obvykle používají k budování tunelů hluboko pod zemí.

Odborníci tvrdí, že kopáči používající základní nástroje se pravděpodobně zavrtali hluboko pod zem, aby vykopali síť, která je napojena na elektřinu a vyztužena betonem. Izrael dlouhodobě obviňuje Hamás z přesměrování betonu určeného pro civilní a humanitární účely na stavbu tunelů.

Kritici Hamasu také upozorňují, že masivní výdaje skupiny na tunely mohly místo toho zaplatit civilní protiletecké kryty nebo sítě včasného varování, jako jsou ty v Izraeli. Tunely ale byly od atraktivním válečným nástrojem už ve středověku a i dnes nabízejí militantním skupinám výhodu v asymetrickém válčení, čímž negují některé technologické výhody pokročilejší armády, jako je IDF.

"Nechápejte mě špatně, vždy je těžké vypořádat se s tunely v jakémkoli kontextu, i když jsou v horské oblasti, ale když jsou městské oblasti, pak je všechno složitější – taktické aspekty, strategické aspekty, operační aspekty a samozřejmě ochrana, kterou chcete zajistit pro civilní obyvatelstvo," tvrdí Richemond-Barak, která je také vedoucím pracovníkem Lieberova institutu pro právo a pozemní válku a Institutu moderní války ve West Pointu.

Od teroristického útoku v Izraeli ze 7. října, při kterém bylo zabito nejméně 1400 lidí, většinou civilistů, IDF opakovaně tvrdila, že se Hamás skrývá uvnitř těchto průchodů "pod domy a uvnitř budov obydlených nevinnými civilisty z Gazy", čímž je fakticky mění na lidské štíty. Izraelské vojenské nálety od té doby zabily nejméně 2700 Palestinců.

Očekává se, že IDF půjde po síti při nadcházejícím pozemním vpádu do Gazy, podobně jako v roce 2014, kdy Izrael zahájil pozemní útok na Gazu, aby se pokusil podzemní chodby obsadit a zničit.

Tunely Hamásu vytvářejí druhou vrstvu pásma, připomněla IDF už minulý týden

Izraelská armáda už minulý týden uvedla, že narazila na části obrovské sítě podzemních tunelů, které Hamás používal pod cestou do Pásma Gazy, aby skryl své vůdce, bojovníky a zbraně před izraelským bombardováním. Jak taková podzemní síť ale funguje?

Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) popsal, jak hustá síť podzemních chodeb funguje. "Představte si pásmo Gazy jako jednu vrstvu pro civilisty a jednu vrstvu pro Hamás," uvedl podle BBC.

Předpokládá se, že Hamás od doby, kdy v roce 2007 ovládl Gazu, vybudoval stovky mil tunelů. Používal je nejen jako bunkry, ale také k pašování zbraní a zahájení přeshraničních útoků na Izrael.

Během války v Gaze v roce 2014 izraelská armáda uvedla, že zničila více než 30 přeshraničních útočných tunelů, z nichž každý vedl několik kilometrů na izraelské území. Izrael později rozšířil svou bezpečnostní bariéru do podzemí. Výstavbu nových hlubších tunelů ale zcela nezastavil.

Armáda uvedla, že během sobotního bezprecedentního útoku podezřívá militanty z Hamásu, že se těmito tunely infiltrovali do Izraele a zabíjeli izraelské občany.

Pásmo Gazy prostorem příliš neoplývá

Pásmo Gazy má rozlohu 365 kilometrů čtverečních a podle odhadů z loňského roku v něm žije přes 2,3 milionu lidí. Hustota zalidnění tak činí 6 507,6 obyvatele na kilometr čtvereční. U hlavního města Prahy se pro srovnání uvádí rozloha 496 kilometrů čtverečních a přes 1,3 milionu obyvatel.

Ostatně i Izrael má výrazně vyšší hustotu zalidnění než Česká republika, kde na ploše o velikosti 78 870 kilometrů čtverečních žije 10,8 milionu obyvatel. V Izraeli žije 8,3 milionu obyvatel na území o rozloze 22 tisíc kilometrů čtverečních.

Pásmo Gazy vzniklo po válce v roce 1948. Izrael si v ní zajistil existenci státu, která se však v následujících letech opakovaně ocitala v ohrožení ze strany sousedních zemí. Pásmo nejprve spravoval Egypt, po šestidenní válce započala izraelská okupace. Izraelci se z Gazy jednostranně stáhli v roce 2005.

Současný stav je zásadně definován tím, co se stalo o rok později. Radikální hnutí Hamás, které je zodpovědné za krveprolití v Izraeli z minulého víkendu, tehdy zvítězilo v posledních palestinských parlamentních volbách. Izrael a Egypt následně uvalily na Pásmo Gazy pozemní, námořní i leteckou blokádu. 

Hlavním cílem Hamásu bylo vytvoření islámského státu na území, které nyní tvoří Izrael, Západní břeh a Pásmo Gazy, a odstranění izraelského státu. Hamás také zastává názor, že celá Palestina je muslimská země, která nemůže být rozdělena na žádný jiný způsob.

Hamás má dvě hlavní složky: politickou a vojenskou. Politické vedení Hamásu je reprezentováno politickým křídlem, které má své sídlo v Pásmu Gazy. Hlavním politickým orgánem je Vedení politického křídla Hamásu, které má za cíl spravovat území v Pásmu Gazy a vést politické jednání v regionu.

Na druhé straně má Hamás také vojenské křídlo, které je známé jako Izz ad-Din al-Qassam Brigády. Tato vojenská složka Hamásu byla zodpovědná za mnoho útoků na izraelské cíle včetně raketových útoků a sebevražedných bombových útoků.

Hamás je označován za teroristickou organizaci mnoha zeměmi, včetně Spojených států a Izraele. To v důsledku jeho vojenských operací a útoků proti izraelským civilistům. Organizace byla zapletena do několika vážných konfliktů s Izraelem, jako například operace v Pásmu Gazy v letech 2008-2009, 2012 a 2014.

Hamás také vede palestinský vládní úřad v Pásmu Gazy po té, co v roce 2007 provedl násilný převrat proti palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi a jeho straně Fatah na území Pásma Gazy. Od té doby existuje dvojvládí v Palestině, kde Fatah kontroluje Západní břeh a Hamás Pásmo Gazy.

Pásmo Gazy je jednou z nejchudších a nejstísněnějších oblastí na světě. Je to výsledkem dlouhodobé izraelské blokády, která omezuje pohyb osob a zboží do a z oblasti. Humanitární situace v Pásmu Gazy byla dlouhodobě kritická a vedla k vážným sociálním a ekonomickým problémům pro obyvatele této oblasti.