Zástupci Izraele si v OSN připnuli Davidovu hvězdu. Válka s Hamásem tříští Radu bezpečnosti

Během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, které bylo věnováno válce Izraele proti militantům z Hamásu v pásmu Gazy, izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyvolal rozruch tím, že si připnul Davidovu hvězdu na chlopeň svého saka s nápisem "Nikdy víc". Tuto gesto provedli také jeho spolupracovníci.

Erdan kritizoval Radu bezpečnosti OSN za "mlčení" ohledně bezprecedentního vpádu komand Hamásu do jižního Izraele, během kterého bylo zabito přes 1400 lidí. "Někteří z vás se za posledních 80 let nic nenaučili. Někteří z vás zapomněli, proč byl tento orgán zřízen," řekl.

"Tak, já vám to připomenu. Od tohoto dne si vždy, když se na mě podíváte, vzpomenete, co znamená mlčet tváří v tvář zlu. Stejně jako moji prarodiče a prarodiče milionů židů, odteď budeme s mým týmem nosit žluté hvězdy," řekl a jednu z těchto žlutých hvězd s nápisem "Nikdy víc" si připnul na sako.

Toto gesto bylo podobné žlutým hvězdám, které byly nacisty nařízeny židovskému obyvatelstvu za druhé světové války. Erdan uvedl, že tuto žlutou hvězdu bude nosit "jako symbol hrdosti" do té doby, než Rada bezpečnosti OSN "odsoudí zvěrstva Hamásu" a nepožádá o okamžité propuštění rukojmích držených v pásmu Gazy.

Doporučené články

Erdan také přirovnal pozemní ofenzívu Izraele v Gaze k vylodění spojenců v Normandii v roce 1944. Sarkasticky uvedl, "Je mi líto, že to říkám, ale pokud by tato rada existovala 6. června 1944, intenzivně by se diskutovalo o tom, kolik elektřiny a paliva měli občané Mnichova, když se spojenci blížili k břehům Normandie. Tato rada by se zaměřila na diskusi o počtu obětí v řadách Němců a Britů. Tato rada by požadovala příměří předtím, než Rusové znovu dobyjí Stalingrad."

Rada bezpečnosti OSN zůstává hluboce rozdělena a za více než tři týdny nepřijala ani jednu ze čtyř návrhů rezolucí týkajících se války mezi Izraelem a Hamásem. Některé návrhy zablokovaly USA a spojenci Izraele, protože nezmiňovaly právo Izraele na sebeobranu. Návrh předložený Washingtonem byl zase vetovaly Rusko a Čína, protože nežádal o okamžité příměří.

Valné shromáždění OSN se pokusilo v minulém týdnu přijmout nezávaznou rezoluci požadující "okamžité humanitární příměří", ale nezmiňovala Hamás. Gilad Erdan tuto rezoluci označil za "ostudnou".

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr citoval bývalého generálního tajemníka OSN, Daga Hammarskjölda, který řekl, že "organizace OSN nebyla založena proto, aby nás vzala do nebe, ale aby nás zachránila před peklem." Mansur poté zdůraznil, že Gaza je nyní peklem na zemi a vyzval k zacházení s Palestinci jako s lidskými bytostmi. "Nejsme podlidé. Nejsme z jiné planety," řekl.

OSN se na rezolucích neshodne

Rada bezpečnosti OSN neschválila rezoluci předloženou Spojenými státy v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás a humanitární situací v pásmu Gazy. Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že Izrael má právo reagovat na útok hnutí Hamás, musí však také dělat vše, co je v jeho silách, na ochranu civilistů. 

Text předložený Spojenými státy, který zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu a vyzval k humanitárnímu příměří, vetovaly Rusko a Čína. Deset zemí rezoluci podpořilo, dvě země se zdržely hlasování. Proti dokumentu hlasovaly i Spojené arabské emiráty. Ruský návrh obsahující požadavek na humanitární příměří podpořily jen čtyři země.

Rada bezpečnosti OSN předminulé pondělí odmítla návrh rezoluce předložené Ruskem, která žádala humanitární příměří. Tento návrh podpořilo pět zemí z 15členné Rady. Text odsuzoval všechny formy násilí vůči civilistům, nezmiňoval však hnutí Hamás.

Ve středu 18. října Spojené státy vetovaly návrh rezoluce předložené Brazílií, která žádala humanitární pomoc pro Palestince v pásmu Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů Rady OSN. Rusko a Británie se hlasování zdržely a proti návrhu hlasovaly jen USA. Ty však jako stálý člen Rady mají právo veta.

"Izrael má právo a dodal bych, že i povinnost, reagovat na zabíjení svých lidí," řekl Biden v Bílém domě na společné tiskové konferenci s australským premiérem Antonym Albanesem. "Zajistíme, že Izrael má k dispozici to, co potřebuje ke své obraně proti teroristům," prohlásil.

Dodal ale, že Hamás nezastupuje většinu Palestinců a Izrael by podle amerického prezidenta během svého postupu vůči hnutí měl dodržovat válečné právo. "Izrael musí udělat všechno, co je v jeho silách, ať je to jakkoli náročné, aby chránil nevinné civilisty," řekl.

Doporučené články

Biden poděkoval Izraelcům, Palestincům i egyptskému prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu za spolupráci s USA s cílem zajistit přísun potravin, vody a zdravotnických potřeb do pásma Gazy. Objem této podpory však musí být zvýšen. USA také pracují na propuštění rukojmí zadržovaných hnutím Hamás v pásmu Gazy, mezi nimiž jsou i občané zahraničních zemí.

"Izraelci a Palestinci si ve stejné míře zaslouží žít bok po boku v bezpečí, důstojně a v míru, " řekl Biden. "Hamás už víc nesmí terorizovat Izrael a používat palestinské civilisty jako lidské štíty," doplnil a vyjádřil podporu řešení na úrovni dvou států.

Situace v rámci OSN je od začátku konfliktu dlouhodobě napjatá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. Izrael v reakci na postoj tajemníka OSN Antonia Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN.

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Erdogan v prvních dnech vystupoval umírněněji a obě strany konfliktu vyzýval ke zdrženlivosti. Jeho postoj se však zásadně změnil po minulý týden výbuchu v nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Hamás tvrdí, že smrtící explozi v nemocnici způsobil izraelský útok.

Izrael to však popírá a uvádí, že výbuch způsobila palestinská raketa, která po odpálení směrem na Izrael spadla v zástavbě na palestinském území. Izraelskou verzi podpořily analýzy tajných služeb USA, Francie a Kanady. Americké zpravodajské služby odhadují, že po explozi mohlo zemřít 100 až 300 lidí. Pravděpodobný počet obětí se ale pohybuje kolem stovky. Uvedla to agentura Reuters.

Doporučené články

I CNN na základě svého vyšetřování uvedla, že výbuch v nemocnici v Gaze 17. října pravděpodobně způsobila raketa odpálená z pásma Gazy, nikoli izraelský letecký útok. CNN poznamenala, že spolu s řadou odborníků analyzovala desítky veřejně dostupných snímků a videí a také satelitní snímky a získala nějaké vodítka k tomu, co explozi způsobilo.

"Bez možnosti přístupu na místo a shromažďování důkazů ze země nemůže být žádný závěr definitivní," píše server s tím, že podle analýzy byla raketa vypuštěná z Gazy a rozbila se ve vzduchu. Konkrétně se mělo jednat o části rakety přistávající v areálu nemocnice, výsledkem čehož byl výbuch v nemocnici.

Odborníci na zbraně a výbušniny s desítkami let zkušeností s hodnocením poškození bomb, kteří přezkoumali vizuální důkazy, řekli CNN, že se domnívají, že jde o nejpravděpodobnější scénář – ačkoli upozorňují na nepřítomnost zbytků munice nebo šrapnelu.

"Všichni se shodli, že dostupné důkazy o škodách na místě nebyly v souladu s izraelským náletem," píše server. Odpovědnost za tuto událost není ani podle zprávy amerických zpravodajských služeb přisuzována Izraeli. Hodnocení vychází z různých zpravodajských informací, sledování raketové aktivity a analýzy dostupných videí a fotografií z veřejných zdrojů.

OSN už víza do Izraele nedostane

Izrael ve středu uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Stalo se tak v reakci na nedávná Guterresova vyjádření na půdě OSN.

"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan .

Erdan vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce. Reagoval tak na jeho slova, o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci 56 let trpěli pod "dusivou okupací".

Guterres, ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti, tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.

Guterres vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval.

Doporučené články

Guterres, který osobně navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy, také přivítal, že o víkendu začala přes Rafah proudit do Gazy humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.

Šéf OSN zároveň zopakoval výzvu k okamžitému humanitárnímu příměří, jehož cílem je zmírnit utrpení, usnadnit a zajistit poskytování pomoci a umožnit propuštění rukojmí.

Podobné prohlášení učinil i lídr evropské diplomacie Josep Borrell před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí. Z pohledu Evropské unie je podle něj neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky. 

Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.

"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell.

Zároveň zdůraznil, že otázka příměří bude jedním z hlavních témat dnešního setkání ministrů zahraničí, které se bude věnovat nejen situaci na Blízkém východě, ale také pokračující ruské agresi vůči Ukrajině a situaci mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Související

Volker Türk

Vysoký komisař OSN vyzval Izrael, aby plán na obsazení Gazy okamžitě zastavila

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk prohlásil, že izraelský plán na úplné vojenské převzetí Pásma Gazy musí být okamžitě zastaven. Ve svém prohlášení uvedl, že takovýto krok je v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, které nařizuje Izraeli ukončit okupaci. Dále dodal, že plán je v rozporu s dohodnutým řešením dvou států a právem Palestinců na sebeurčení.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

V Gaze hladomor není, tvrdí Netanjahu navzdory zjevným důkazům. IDF zavedly humanitární pauzy

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že každý den pozastaví vojenské operace v Gaze na deset hodin, aby se zlepšila humanitární situace v oblasti. Tyto pauzy, které jsou v platnosti od 10:00 do 20:00 místního času, se týkají tří obydlených oblastí: Al-Mawasi, centrální Deir al-Balah a severní Gazy. Cílem je umožnit Organizaci spojených národů (OSN) a dalším organizacím doručovat jídlo a léky obyvatelům „až do odvolání“.

Více souvisejících

OSN Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Gilad Erdan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dron, ilustrační foto

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

před 7 hodinami

Léky, ilustrační foto

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Jsme jediný spojenec, kterého na Blízkém východě máte, varuje izraelský diplomat EU

Podle končícího izraelského velvyslance v Bruselu Haima Regeva hrozí, že Evropa ztratí svou roli v budoucím uspořádání Blízkého východu, pokud se rozhodne potrestat Izrael kvůli válce v Gaze. Ve svém posledním rozhovoru pro portál Politico Regev ostře zkritizoval ty členské státy, které prosazují sankce, a varoval před nebezpečím, které to představuje pro vzájemné vztahy.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Margita Balaštíková

Balaštíková končí na kandidátce ANO. Měla se pokusit objednat vraždu psa

Poslankyně ANO Margita Balaštíková čelí podezření, že se v roce 2023 pokusila objednat zabití psa partnerky svého tehdejšího manžela. Z tohoto jednání ji usvědčuje uniknutá nahrávka, kterou zřejmě pořídil právě její bývalý manžel. Předseda hnutí Andrej Babiš zdůraznil, že poslankyně nebude na kandidátce hnutí ANO pro podzimní sněmovní volby. Balaštíková obvinění popírá a tvrdí, že nahrávka je podvrh.

před 12 hodinami

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.

před 13 hodinami

Ruská armáda

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti

Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.

před 14 hodinami

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy