Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) tvrdí, že omezený počet humanitárních konvojů vstupujících do pásma Gazy nepostačuje k uspokojení "bezprecedentních humanitárních potřeb" tamních civilistů.
"Hrstka konvojů, které projdou přes Rafah, není nic ve srovnání s potřebami více než dvou milionů lidí uvězněných v Gaze," řekl Lazzarini na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku .
"Zavedený systém přísunu pomoci do Gazy selže, dokud se nenajde politická vůle nastavit jej tak, aby byl smysluplný a odpovídal bezprecedentním humanitárním potřebám," dodal. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrica vstoupilo do pásma Gazy v neděli jen 33 kamionů vezoucích vodu, potraviny a zdravotnický materiál.
Lazzarini zároveň poukázal na to, že za více než tři týdny války mezi Izraelem a Hamásem zahynulo již 64 pracovníků UNRWA. "Je to nejvyšší počet humanitárních pracovníků OSN zabitých za tak krátký čas v konfliktu," řekl. "Kolegové z UNRWA jsou jediným zábleskem naděje pro celé pásmo Gazy. Dochází jim však palivo, voda, potraviny, léky a brzy nebudou schopni dále fungovat," varuje.
Konvoj 33 kamionů s humanitární pomocí, který vstoupil v neděli do pásma Gazy, byl největší dodávkou humanitární pomoci od 21. října. Oznámil to v noci na pondělí Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Civilisté v pásmu Gazy čelí kritickému nedostatku potravin, vody, léků a paliva od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Před vypuknutím konfliktu přijíždělo do Gazy každý den přibližně 500 kamionů s humanitární pomocí.
Zatím poslední pomoc dorazila do Pásma Gazy minulý týden, kdy prostřednictvím hraničního přechodu Rafáh přijel z Egypta lékařský tým a deset nákladních vozů vezoucích vodu, potraviny a léky. V předchozích dnech dorazily do enklávy čtyři konvoje humanitární pomoci.
V pátek ráno dorazilo do Pásma Gazy prostřednictvím hraničního přechodu Rafáh deset zahraničních lékařů a konvoj obsahující deset nákladních aut, sdělil nejmenovaný palestinský úředník Reuters. Celkový počet nákladních vozidel, která dorazila z Egypta do obléhaného palestinského území od začátku konfliktu, tak vzrostl na 127.
Od minulé soboty dorazily do pátku do Gazy čtyři humanitární konvoje. Ten poslední čítal osm nákladních vozidel naložených zásobami vody, potravin a léků. Pět nákladních vozidel přitom obsahovalo vodu, dvě byly naloženy potravinami a jedno léky, uvádí se v prohlášení Červeného kříže. Americký prezident Joe Biden přitom v úterý uvedl, že pomoc nepřichází do válkou sužované Gazy dostatečně rychle.
Do Gazy o minulém víkendu dorazily dva konvoje s humanitární pomocí, které překročily hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Konvoje zahrnovaly celkem 37 nákladních vozů. Podle informací agentury Reuters, která cituje pracovníka humanitární organizace a dva bezpečnostní zdroje, byl do Pásma Gazy vpuštěn v pondělí třetí konvoj.
Kamiony s humanitární pomocí, které několik dní čekaly na Sinajském poloostrově, začaly překračovat hranice na přechodu Rafáh z Egypta do Pásma Gazy v sobotu. V Pásmu Gazy se humanitární situace zhoršuje a místní obyvatelé podle humanitárních organizací nutně potřebují dodávky pomoci.
Odpovědná pracovnice Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, Juliette Toumaová, v sobotu uvedla, že konvoj s pomocí je sice vítaný, ale v kontextu celkových potřeb v Pásmu Gazy představuje pouze malou část. Civilisté v Gaze potřebují nepřetržitý přístup k humanitární pomoci, včetně paliva pro vodní čerpadla, a to i v nemocnicích, kde lékaři ošetřují velké množství zraněných osob.
Izraelská armáda uvedla, že humanitární pomoc bude směřována pouze do jižních částí Pásma Gazy, a vyzvala palestinské civilisty, aby se do těchto oblastí přesunuli, aby se vyhnuli bojům s Hamásem.
Guterres uvedl, že palestinská enkláva s 2,4 miliony obyvatel zažívá "humanitární katastrofu". Vyjmenoval tři bezprostřední cíle: neomezenou humanitární pomoc civilistům v pásmu Gazy, okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích unesených z Izraele a odhodlané úsilí omezit násilí ve snaze zabránit eskalaci konfliktu.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , OSN , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák