Generální tajemník OSN António Guterres nesouhlasí s kritikou, které čelí od izraelské diplomacie ohledně svého úterního projevu před Radou bezpečnosti OSN. Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval Guterrese k okamžitému odstoupení z funkce kvůli jeho prohlášením, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci trpí 56 let "dusivou okupací". Guterres dnes řekl novinářům, že nesprávný výklad jeho projevu ho "šokoval" a že násilné akce hnutí Hamás jasně odsoudil.
"Nic nemůže ospravedlnit záměrné zabíjení, ubližování a unášení civilistů nebo odpalování raket na nevinné lidi. Skutečně jsem hovořil o utrpení palestinského lidu. Ale toto rozhořčení nemůže ospravedlnit odpudivé útoky Hamásu. Zejména z ohledu na oběti a jejich rodiny cítím potřebu uvést věci na pravou míru," prohlásil dnes Guterres.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval ve středu generálního tajemníka, aby okamžitě odstoupil z funkce. Reagoval tak na jeho slova, o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci 56 let trpěli pod "dusivou okupací".
Guterres ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti, tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.
Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.
Guterres v úterý vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval .
Guterres, který osobně navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy, také přivítal, že o víkendu začala přes Rafah proudit do Gazy humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.
Šéf OSN zároveň zopakoval výzvu k okamžitému humanitárnímu příměří, jehož cílem je zmírnit utrpení, usnadnit a zajistit poskytování pomoci a umožnit propuštění rukojmí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian.
"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.
Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.
Izrael v reakci na postoj Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN. Ve středu uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi.
"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo už nejméně 6500 lidí a dalších 17 400 bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje téměř 8000, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ
Utrpení, které si svět nedokáže představit. Lékaři promluvili o situaci v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , OSN , Izrael , António Guterres
Aktuálně se děje
včera
Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ
včera
RECENZE: Životopis The Apprentice naštval Donalda Trumpa a vykresluje jeho vzestup
včera
Dnešní počasí už připomínalo zimu. Zítra to může být jiné
včera
Trump poprvé od voleb opustil Floridu. Biden ho přijal v Bílém domě
včera
České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu
včera
Trump si vybírá tým a Kyjev má naději. Někteří lidé ale dělají Ukrajincům medvědí službu
včera
Tragický požár v Ostrově si vyžádal oběť. Hasičům stály v cestě obrovské plameny
včera
Vážná nehoda na D5. Na příjezdu do Prahy se utvořila dlouhá kolona
včera
Naše děti zemřely hlady a žízní, nemáme co jíst, zoufají si matky v Pásmu Gazy. USA to vidí jinak
včera
Cena, kterou za slibované odsuny přistěhovalců zaplatí americká společnost, bude obrovská, říká Březinová pro EZ
včera
COP29: Na boj s extrémním počasím potřebujeme obrovské finanční prostředky, shodli se lídři
včera
Mladík napsal spolužačce, že bude střílet. Policie zasahovala ve škole
včera
Melania Trumpová nechce být první dámou. Roli bude zastávat jen okrajově
včera
Zimní počasí je tady. Meteorologové řekli, kde bude padat sníh. Podívejte se na radar
včera
Skandál na COP29: Prezident Ázerbájdžánu obhajoval produkci plynu, předseda konference byl ve vedení ropné firmy
včera
Zachrání někdo rozvojové země, než je zničí počasí? Plamenné projevy Guterrese a spol. jsou bez činů k ničemu
včera
Trump začne za dva měsíce úřadovat. Seznam věcí, které po nástupu do Bílého domu udělá jako první
včera
Trumpův muž pro Pentagon. Ministrem obrany má být moderátor Fox News
včera
Hašek do reprezentace na Ligu národů poprvé nominoval Šína. Schick opět chybí
včera
Trump má oficiální roli pro Muska. Svěřil mu nový projekt Manhattan
Zvolený americký prezident Donald Trump má oficiální roli pro miliardáře Elona Muska. Boháč bude stát v čele úřadu, který hodlá posuzovat vládní efektivitu, uvedla stanice NBC News. Pomáhat mu bude Vivek Ramaswamy, Trumpův soupeř z republikánských primárek. Trump tak naplní slib z kampaně, že Musk bude mít dohled nad vládním utrácením.
Zdroj: Lucie Podzimková