Generální tajemník OSN António Guterres nesouhlasí s kritikou, které čelí od izraelské diplomacie ohledně svého úterního projevu před Radou bezpečnosti OSN. Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval Guterrese k okamžitému odstoupení z funkce kvůli jeho prohlášením, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci trpí 56 let "dusivou okupací". Guterres dnes řekl novinářům, že nesprávný výklad jeho projevu ho "šokoval" a že násilné akce hnutí Hamás jasně odsoudil.
"Nic nemůže ospravedlnit záměrné zabíjení, ubližování a unášení civilistů nebo odpalování raket na nevinné lidi. Skutečně jsem hovořil o utrpení palestinského lidu. Ale toto rozhořčení nemůže ospravedlnit odpudivé útoky Hamásu. Zejména z ohledu na oběti a jejich rodiny cítím potřebu uvést věci na pravou míru," prohlásil dnes Guterres.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval ve středu generálního tajemníka, aby okamžitě odstoupil z funkce. Reagoval tak na jeho slova, o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vzduchoprázdnu" a že Palestinci 56 let trpěli pod "dusivou okupací".
Guterres ve své zprávě přednesené v Radě bezpečnosti, tvrdě odsoudil útoky palestinských radikálů, které 7. října si vyžádaly více než 1400 životů, a označil je za "strašné". Zároveň však upozornil, že tyto události nevznikly v izolaci, ale jsou důsledkem dlouhodobé okupace a útlaku Palestinců. Guterres zdůraznil, že Palestinci byli dlouhá léta vystaveni okupaci, neustálým konfliktům s osadníky, násilím, vysídlování a zničení jejich domů. Jejich naděje na politické řešení konfliktu postupně vyprchaly.
Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen v reakci na toto prohlášení položil otázku, v jakém světě generální tajemník žije a vyjádřil nesouhlas s Guterresovým postojem. Izraelský velvyslanec v OSN pak uvedl, že generální tajemník, který projevuje pochopení pro masové útoky na nevinné, nemá podle něj vhodné vedení OSN a vyzval ho, aby rezignoval.
Guterres v úterý vyjádřil znepokojení nad "zjevným porušováním mezinárodního humanitárního práva" v pásmu Gazy a vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří. "Jsem hluboce znepokojen jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva, jehož jsme svědky v Gaze. Rád bych jasně řekl: Žádná strana ozbrojeného konfliktu nestojí nad mezinárodním humanitárním právem," řekl Guterres na zasedání Rady bezpečnosti OSN, ale Izrael výslovně nejmenoval .
Guterres, který osobně navštívil hraniční přechod Rafah mezi Egyptem a pásmem Gazy, také přivítal, že o víkendu začala přes Rafah proudit do Gazy humanitární pomoc. "Je to jen kapka pomoci v oceánu potřebné humanitární pomoci. Navíc, naše zásoby pohonných hmot v Gaze vydrží už jen několik dní. To by byla další katastrofa," podotkl.
Šéf OSN zároveň zopakoval výzvu k okamžitému humanitárnímu příměří, jehož cílem je zmírnit utrpení, usnadnit a zajistit poskytování pomoci a umožnit propuštění rukojmí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian.
"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.
Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.
Izrael v reakci na postoj Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN. Ve středu uvedl, že odmítl udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi.
"V souvislosti s jeho vyjádřeními nebudeme vydávat víza představitelům OSN. Už jsme odmítli udělit vízum náměstkovi generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Martinu Griffithsovi. Přišel čas dát jim lekci," řekl podle médií izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo už nejméně 6500 lidí a dalších 17 400 bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje téměř 8000, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Gaza je mrtvá, nic nezůstalo, říkají místní. Lékaři jsou i kvůli nové ofenzivě na pokraji sil
V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , OSN , Izrael , António Guterres
Aktuálně se děje
včera
Olympijské hry v Paříži oficiálně začaly. Na lodi po Seině se plavili i Češi
včera
Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou
včera
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
včera
Fiala otevřel Český dům v Paříži. Sport učí hrát podle pravidel, zdůraznil
včera
Obamovi podpořili Kamalu Harrisovou. Chtějí pomoci zajistit její triumf nad Trumpem
včera
V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky
Aktualizováno včera
Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna
včera
FSB si došla pro dalšího Šojguova náměstka. Opět jde o podezření z korupce
včera
LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý
včera
Tragická nehoda u Obory změnila osud celé rodiny. Policie žádá o pomoc
včera
Gaza je mrtvá, nic nezůstalo, říkají místní. Lékaři jsou i kvůli nové ofenzivě na pokraji sil
včera
V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu
včera
Asadovo setkání s Putinem: Rozvoj vztahů přispívá k posílení míru a stability, zní z Kremlu
včera
Noční útoky ve Francii byly připraveny a koordinovány. Podle vlády měly jasný cíl
včera
Olympiáda se za šest let vrátí do Francie. Známí jsou pořadatelé letních i zimních her až do roku 2034
včera
Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat
včera
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
včera
Ukrajinská armáda zaútočila na ruskou leteckou základnu na Krymu
včera
Tajfun na Filipínách a Tchaj-wanu zabil už 21 lidí, teď řádí v Číně. 150 tisíc lidí opustilo domovy
včera
Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště
Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.
Zdroj: Libor Novák