Kde bere Hamás peníze? Využívá pokročilé metody, válku pomáhá zaplatit i humanitární pomoc

Vést válku je velice nákladné, zvlášť pokud jde o nestátní militantní skupinu bojující proti suverénnímu státu. „Hamás vydělává na daních, využívá charitu a kryptoměny, dostává stálou pomoc z Íránu a investuje do podniků v jiných zemích regionu,“ píše polský server Gazeta Wyborcza. 

Podrobnější analýzu přinesl server Insider. Ten popisuje způsob, jak Hamás peníze získává, jako „složitou síť obchodních investic, falešných charitativních organizací, kryptografických transakcí a mezinárodní podpory“. Podle odborníků má Hamás provozní rozpočet v řádu stovek milionů dolarů, v českých korunách tedy může jít o miliardy. 

Hamás není totiž pouze militantní skupina, má dvě křídla. „Má křídlo sociálních služeb a vojenské křídlo, přičemž křídlo sociálních služeb je velmi aktivní, pokud jde o snahu získat finanční prostředky – a tyto peníze rozhodně jdou do armády,“ upřesnil ředitel Centra pro politický výzkum z newyorské Státní univerzity Victor Asal. 

Hnacím motorem finančních prostředků pro Hamás jsou právě charitativní organizace. Poskytují potřebné peníze pro obyvatele Pásma Gazy, dodávají jim dostatečné množství potravin a zajišťují lékařskou péči. „Některé z těchto prostředků se sice nakonec mohou dostat k adresátům, kterým jsou určeny, ale často jsou tyto charitativní organizace se sídlem mimo Gazu a někdy i v západních zemích důmyslnou zástěrkou pro vojenské operace Hamásu,“ uvádí Insider. 

Americké ministerstvo financí pět takových organizací označilo za teroristické už v roce 2003. Sídlily ve Velké Británii, Švýcarsku, Rakousku, Libanonu a Francii. Dále ministerstvo spravedlnosti USA roku 2009 odsoudilo představitele Nadace Svaté země pro pomoc a rozvoj se sídlem ve Státech za poskytování finanční podpory Hamásu. 

Íránská podpora je klíčová

Bývalý analytik FBI Matthew Levitt zdůraznil, že Írán přispívá na podporu Hamásu částkou 70 až 100 milionů dolarů ročně. „Je jedinou velkou konstantou ve financování Hamásu,“ poznamenal.

Íránská podpora Hamásu umožňuje dosah za hranice. „Oni jsou odhodlaní zničit Izrael – také jim to umožňuje, abychom byli zcela upřímní, bojovat do posledního Araba. Skutečné Íránce, Peršany, na frontových liniích v Libanonu nebo v Pásmu Gazy neuvidíte. Írán velmi pohodlně nasazuje arabské muslimské prostředky, které, když něco provedou, budou těmi, kdo ponesou hlavní tíhu odvety, nikoliv Írán,“ dodal Levitt. 

„Financování Hamásu nabízí Íránu v konečném důsledku finančně i politicky nenáročný způsob, jak podkopat stabilitu Izraele a zvýšit tlak na své protivníky a zároveň si zachovat atmosféru popíratelnosti svého zapojení,“ upřesnil bývalý člen FBI. 

Díky Íránu dokáže uskupení vydělávat peníze z území, které ovládá. „Stejně jako mnoho jiných teroristických organizací, které kontrolují rozsáhlá území nebo obchodní trasy, získává Hamás finanční prostředky prostřednictvím daní, pašování, únosů a loupeží,“ dodal Victor Asal z newyorské univerzity. 

Hamás tak dokáže kontrolovat ekonomickou aktivitu v regionu. „Hamás dohlíží na vše, co překračuje jeho hranice. Když byly do Egypta vykopány pašerácké tunely, Hamás je zdanil. Když Katar – se souhlasem Izraele a USA – dával peníze na platy v Pásmu Gazy, Hamás je mohl zdanit,“ přiblížil Levitt. 

Tudíž každá humanitární pomoc přicházející do Pásma Gazy může znamenat výdělek pro Hamás. „Jakýkoli obchod. Jakákoli pomoc, humanitární pomoc, kamion za kamionem, které denně přijížděly z Izraele do Gazy, to vše mohlo být zdaněno a vymoženo – takže největším kotlem příjmů pro Hamás v poslední době nebyl Írán, bylo to kontrolované území a možnost vydělávat na něm, pravděpodobně v rozmezí 300 až 400 či 450 milionů dolarů,“ shrnul Levitt. 

Hamás díky takto získaným prostředkům značně investuje do realitních a stavebních společností. Podle informací Insideru nechybí ani investice do těžebních a infrastrukturních společností na Blízkém východě a v severní Africe. 

Šedá ekonomika v akci

Hamás kvůli takovým investicím potřebuje peníze legálně přesouvat. „Z velké části spoléhá na transakce v kryptoměnách a praní špinavých peněz na základě obchodu, aby se vyhnul snadnému sledování,“ uvedl Levitt. 

Rovněž lze obchodovat s produkty, nikoliv s penězi. „Takže místo toho, abyste někomu poslali 100 dolarů, pošlete mu pšenici, cukr nebo rýži v hodnotě 100 dolarů. A protože pšenice, cukr a rýže musí jít do Pásma Gazy, nevzbuzuje to stejný druh zdviženého obočí,“ upřesnil Levitt. 

„Ale pokud je pošlete tamnímu Hamásu, což je snadné, protože je to vládnoucí subjekt, pak je může použít k uvolnění jiných finančních prostředků. Mohou je použít na rozdávání svým voličům a budování občanské podpory, nebo je mohou prodat a použít tyto peníze podle svého uvážení,“ doplnil. 

Spojené státy po útoku Hamásu přislíbily Palestincům humanitární pomoc v hodnotě 100 milionů dolarů. Tímto způsobem může velice pravděpodobně skončit právě v rukou teroristické organizace.