Izraelské jednotky zahájily palbu v blízkosti tisíců zoufalých Palestinců poté, co nově zřízená humanitární nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), vybraná izraelskou vládou k distribuci potravin do Gazy, ztratila kontrolu nad svým distribučním centrem během druhého dne provozu.
Po jedenácti týdnech úplného obléhání a pokračující přísné blokádě se stovky tisíc lidí vydaly přes izraelské vojenské linie do města Rafáh, aby se pokusily získat potraviny. GHF však nebyla připravena na takový nápor a její zaměstnanci nakonec opustili svá stanoviště.
„V jednu chvíli odpoledne bylo v centru takové množství lidí, že se tým GHF stáhl, aby umožnil malé skupině Palestinců bezpečně převzít pomoc a situace se uklidnila,“ uvedla nadace ve svém prohlášení.
Izraelští vojáci podle armády použili varovné výstřely, aby obnovili kontrolu nad situací. Není zatím jasné, zda při incidentu došlo ke zraněním. Premiér Benjamin Netanjahu večer přiznal, že při distribuci „došlo ke krátkodobé ztrátě kontroly“, ale dodal, že „situaci se podařilo dostat zpět pod kontrolu“.
Snímky sdílené na sociálních sítích, jejichž autenticita zatím nebyla ověřena, ukazují stovky lidí v dlouhých frontách mezi ploty z ostnatého drátu. Ty byly později strženy, když se dav nahrnul do otevřeného prostoru, kde byly rozloženy krabice s potravinami.
Ředitel GHF Jake Wood rezignoval již v neděli. Podle něj není možné poskytovat pomoc a zároveň striktně dodržovat humanitární principy jako neutralita, nestrannost a nezávislost.
Hlavní humanitární organizace a OSN odmítly s GHF spolupracovat, neboť se obávají, že účast by ohrozila jejich důvěryhodnost a bezpečnost pracovníků i civilistů. Zkušené skupiny zároveň varovaly, že nově založená organizace bez praxe nemůže zvládnout logistiku pomoci více než 2 milionům lidí v zóně aktivního konfliktu.
Dnešní chaotické scény tato varování podle všeho potvrdily. GHF uvedla, že její rozhodnutí opustit distribuční bod bylo „v souladu s interními protokoly, aby se předešlo obětem“.
„Scény, kde zoufalí lidé bojují o jídlo, jsou srdcervoucí,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric. OSN prý disponuje podrobným a provozně schůdným plánem na distribuci pomoci, který ale nemůže realizovat kvůli izraelské kontrole nad přístupem do Gazy.
Dujarric zdůraznil, že současný množství přicházející potravin je nedostatečné. „Naléhavě potřebujeme rozšířit humanitární operace, abychom zabránili hladomoru a uspokojili základní potřeby civilistů, ať jsou kdekoli.“
Izrael se snaží vytlačit tradiční humanitární aktéry, tvrdíce, že Hamas manipuluje s pomocí, přestože pro to nepředložil žádné důkazy. GHF využívá ozbrojené ochranky a izraelské vojenské jednotky k ochraně zásilek, což podle kritiků dále ohrožuje nestrannost distribuce.
Izraelský deník Haaretz citoval bezpečnostní zdroj, který uvedl, že armáda plánovala řídit civilní davy střelbou, což podle něj ukazuje na naprostou nepřipravenost. „Mysleli si, že je možné jednat s davem jako se skupinou podezřelých v bojové zóně. Ale pokud chcete, aby se lidé cítili bezpečně při přístupu k potravinám, nemůžete je řídit střelbou,“ uvedl zdroj.
GHF podle svých údajů v úterý rozdala 8 000 krabic s potravinami, což by mělo nasytit přibližně 44 000 lidí na půl týdne. To však představuje pouhá 2 % obyvatel Gazy. Obsah balíků byl podle snímků na sociálních sítích skromný – především rýže, těstoviny, mouka a pár konzerv se zeleninou.
Zůstává nejasné, kdo financuje činnost GHF. Na obalech se objevila loga tří menších organizací, které již v Gaze působily, ale žádná se k partnerství s GHF oficiálně nevyjádřila.
„Ať už GHF funguje nebo ne, víme z let zkušeností, že militarizace pomoci nefunguje,“ uvedla Bushra Khalidi z organizace Oxfam. Podle ní žádná logistická firma nemůže během jedné noci nakrmit 2,1 milionu lidí. „Humanitární pomoc není jen o rozdávání krabic s jídlem. Je to o tom, aby lidé měli prostředky k přežití.“
Izraelské síly po ukončení příměří v březnu obsadily většinu Gazy a pokračují v těžkých útocích, které podle místních úřadů zabily téměř 4 000 Palestinců za poslední týdny. Celkový počet obětí od začátku války již přesáhl 54 000, většinou civilistů.
Izrael zahájil válku po útoku Hamasu 7. října 2023, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a dalších 250 osob bylo uneseno.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 2 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 3 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 4 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.
Zdroj: Libor Novák