Izraelští vojáci stříleli poblíž centra humanitární pomoci, nově zvolená nadace situaci nezvládla

Izraelské jednotky zahájily palbu v blízkosti tisíců zoufalých Palestinců poté, co nově zřízená humanitární nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), vybraná izraelskou vládou k distribuci potravin do Gazy, ztratila kontrolu nad svým distribučním centrem během druhého dne provozu.

Po jedenácti týdnech úplného obléhání a pokračující přísné blokádě se stovky tisíc lidí vydaly přes izraelské vojenské linie do města Rafáh, aby se pokusily získat potraviny. GHF však nebyla připravena na takový nápor a její zaměstnanci nakonec opustili svá stanoviště.

„V jednu chvíli odpoledne bylo v centru takové množství lidí, že se tým GHF stáhl, aby umožnil malé skupině Palestinců bezpečně převzít pomoc a situace se uklidnila,“ uvedla nadace ve svém prohlášení.

Izraelští vojáci podle armády použili varovné výstřely, aby obnovili kontrolu nad situací. Není zatím jasné, zda při incidentu došlo ke zraněním. Premiér Benjamin Netanjahu večer přiznal, že při distribuci „došlo ke krátkodobé ztrátě kontroly“, ale dodal, že „situaci se podařilo dostat zpět pod kontrolu“.

Snímky sdílené na sociálních sítích, jejichž autenticita zatím nebyla ověřena, ukazují stovky lidí v dlouhých frontách mezi ploty z ostnatého drátu. Ty byly později strženy, když se dav nahrnul do otevřeného prostoru, kde byly rozloženy krabice s potravinami.

Ředitel GHF Jake Wood rezignoval již v neděli. Podle něj není možné poskytovat pomoc a zároveň striktně dodržovat humanitární principy jako neutralita, nestrannost a nezávislost.

Hlavní humanitární organizace a OSN odmítly s GHF spolupracovat, neboť se obávají, že účast by ohrozila jejich důvěryhodnost a bezpečnost pracovníků i civilistů. Zkušené skupiny zároveň varovaly, že nově založená organizace bez praxe nemůže zvládnout logistiku pomoci více než 2 milionům lidí v zóně aktivního konfliktu.

Dnešní chaotické scény tato varování podle všeho potvrdily. GHF uvedla, že její rozhodnutí opustit distribuční bod bylo „v souladu s interními protokoly, aby se předešlo obětem“.

„Scény, kde zoufalí lidé bojují o jídlo, jsou srdcervoucí,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric. OSN prý disponuje podrobným a provozně schůdným plánem na distribuci pomoci, který ale nemůže realizovat kvůli izraelské kontrole nad přístupem do Gazy.

Dujarric zdůraznil, že současný množství přicházející potravin je nedostatečné. „Naléhavě potřebujeme rozšířit humanitární operace, abychom zabránili hladomoru a uspokojili základní potřeby civilistů, ať jsou kdekoli.“

Izrael se snaží vytlačit tradiční humanitární aktéry, tvrdíce, že Hamas manipuluje s pomocí, přestože pro to nepředložil žádné důkazy. GHF využívá ozbrojené ochranky a izraelské vojenské jednotky k ochraně zásilek, což podle kritiků dále ohrožuje nestrannost distribuce.

Izraelský deník Haaretz citoval bezpečnostní zdroj, který uvedl, že armáda plánovala řídit civilní davy střelbou, což podle něj ukazuje na naprostou nepřipravenost. „Mysleli si, že je možné jednat s davem jako se skupinou podezřelých v bojové zóně. Ale pokud chcete, aby se lidé cítili bezpečně při přístupu k potravinám, nemůžete je řídit střelbou,“ uvedl zdroj.

GHF podle svých údajů v úterý rozdala 8 000 krabic s potravinami, což by mělo nasytit přibližně 44 000 lidí na půl týdne. To však představuje pouhá 2 % obyvatel Gazy. Obsah balíků byl podle snímků na sociálních sítích skromný – především rýže, těstoviny, mouka a pár konzerv se zeleninou.

Zůstává nejasné, kdo financuje činnost GHF. Na obalech se objevila loga tří menších organizací, které již v Gaze působily, ale žádná se k partnerství s GHF oficiálně nevyjádřila.

„Ať už GHF funguje nebo ne, víme z let zkušeností, že militarizace pomoci nefunguje,“ uvedla Bushra Khalidi z organizace Oxfam. Podle ní žádná logistická firma nemůže během jedné noci nakrmit 2,1 milionu lidí. „Humanitární pomoc není jen o rozdávání krabic s jídlem. Je to o tom, aby lidé měli prostředky k přežití.“

Izraelské síly po ukončení příměří v březnu obsadily většinu Gazy a pokračují v těžkých útocích, které podle místních úřadů zabily téměř 4 000 Palestinců za poslední týdny. Celkový počet obětí od začátku války již přesáhl 54 000, většinou civilistů.

Izrael zahájil válku po útoku Hamasu 7. října 2023, při němž bylo zabito kolem 1 200 lidí a dalších 250 osob bylo uneseno.

Související

Organizace spojených národů

RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci, kterou předložily Spojené státy. Tato rezoluce si klade za cíl zajistit udržitelnější mír a obnovu zničeného Pásma Gazy po křehkém příměří, které vstoupilo v platnost minulý měsíc. Hlasování patnáctičlenné Rady bezpečnosti skončilo poměrem třináct ku nule pro přijetí návrhu, přičemž Rusko a Čína se zdržely, ale nevyužily svého práva veta.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy