Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Tento setrvalý pokles popularity trvá již patnáct měsíců, tedy od Trumpova návratu do úřadu v lednu 2025. Přestože do Bílého domu nastupoval s optimismem a podporou přesahující 50 %, jeho „líbánky“ s voliči měly extrémně krátké trvání. Prakticky okamžitě po inauguraci začal ztrácet body kvůli kontroverzním krokům, jako byly plošné milosti pro účastníky nepokojů ze 6. ledna 2021 nebo drastické personální škrty ve státní správě pod vedením Elona Muska.
Dalším zlomovým bodem se stal duben 2025, kdy Trump vyhlásil ambiciózní tarifní politiku v rámci tzv. „Dne osvobození“. Faktické rozpoutání obchodní války s většinou světa sice mělo u části jeho základny ohlas, ale širší veřejnost se proti clům rychle obrátila. Během jediného měsíce po oznámení klesla prezidentova popularita ze 45 % na 41 %. Ačkoliv Nejvyšší soud později mnoho z těchto tarifů zneplatnil, politická škoda již byla nevratná.
Krize důvěry se prohloubila letos v lednu po tragickém incidentu v Minneapolis. Agresivní zátah federálních agentů proti nelegální migraci vyústil v úmrtí dvou civilistů, Renee Goodové a Alexe Prettiho. Pokus administrativy označit oběti za „domácí teroristy“ se setkal s masivním odporem veřejnosti. Trump sice následně zmírnil rétoriku a vyměnil vedení odpovědných složek, ale jeho obraz „silného, ale spravedlivého“ lídra utrpěl vážné šrámy.
V současnosti je však největší zátěží válka s Íránem. Průzkumy ukazují, že 61 % Američanů považuje tento konflikt za chybu. Právě válečný stav odčerpal Trumpovi podporu i u těch nejvěrnějších skupin voličů, kteří při něm stáli roky. Aktuálně s prezidentovým působením nesouhlasí rekordních 64 % dospělých Američanů, což je vyšší číslo, než jakého dosahoval v jakémkoliv průzkumu během svého prvního mandátu.
Kritika se soustředí především na Trumpovu politickou pýchu. Podle analytiků vládne, jako by měl drtivý mandát celého národa, ačkoliv ve volbách získal pouze prostou většinu hlasů. Mnoho jeho politik, které by mohly mít podporu (například deportace), dovedl do extrémů, které veřejnost vnímá jako nepřijatelné. Tím, že jedná převážně jednostranně a prostřednictvím exekutivních příkazů, si navíc bere přímou odpovědnost za všechny neúspěchy.
Zásadním tématem zůstávají životní náklady. Kombinace tarifů a války v Íránu vedla k prudkému nárůstu cen pohonných hmot, které překročily hranici 4 dolarů za galon. Trumpova popularita v oblasti ekonomiky se tak propadla na historické minimum 31 %. Lidé mu vyčítají nejen samotné zdražování, ale především fakt, že tento problém ignoruje. Tři čtvrtiny Američanů se domnívají, že prezident věnuje ekonomickým potížím běžných lidí nedostatečnou pozornost a místo toho se utápí ve vojenských intervencích.
Veřejnost také začíná pochybovat o Trumpově kompetenci. Zatímco v prvním období ho mnozí vnímali jako schopného byznysmena, který dokáže řídit stát, nyní se tento obraz hroutí. Podle Pew Research Center většina Američanů nevěří, že Trump činí správná rozhodnutí v zahraniční politice nebo že dokáže efektivně spolupracovat s Kongresem. K tomu se přidávají narůstající obavy o jeho duševní kondici; 61 % dotázaných (včetně 30 % republikánů) souhlasí s tvrzením, že se prezident s věkem stává „nevypočitatelným“.
Tento vývoj představuje obrovské riziko pro Republikánskou stranu. Historicky jsou doplňovací volby (midterms) referendem o prezidentovi. Pokud má hlava státu podporu pod 50 %, jeho strana obvykle drtivě prohrává – jako se to stalo Trumanovi v roce 1946 (ztráta 55 křesel), Obamovi v roce 2010 (64 křesel) nebo samotnému Trumpovi v roce 2018 (42 křesel). S Trumpovými aktuálními 35 % hrozí republikánům za šest měsíců v listopadových volbách 2026 naprostá katastrofa.
Ačkoliv rok 2022 ukázal, že nepopulární prezident (tehdy Joe Biden) nemusí nutně znamenat zdrcující prohru své strany, současná situace je odlišná. V roce 2022 demokratům pomohlo téma interrupcí a možnost vymezit se proti Trumpovi jako opozičnímu kandidátovi. Nyní je však Trump v centru dění jako úřadující prezident, který nese odpovědnost za nepopulární válku i drahou ekonomiku, a republikáni tak nemají kam uhnout před hněvem voličů.
Související
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 2 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 3 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 4 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
včera
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
včera
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.
Zdroj: Libor Novák