ROZHOVOR | Hamás zničit nelze. Masakr v Izraeli definitivně pohřbil možnost dvoustátního řešení, říká politolog Záhora

Dokázal byste nějak stručně popsat situaci na Blízkém východě? Rozhoří se masivní regionální konflikt?

Vedle toho, co se děje v Gaze, tak otázka je, jaký dopad to bude mít na další antagonismy na Blízkém východě. Teď nejvíce bezprostřední riziko je eskalace konfliktu mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem, který je spojencem Hamásu a reaguje na útoky Izraele proti palestinskému hnutí.

Zároveň jsou zprávy o útocích různých militantních skupin na americké cíle v Sýrii a Iráku. Americká armáda vyhlásila zvýšený stav bojové pohotovosti, takže existují obavy, že konflikt mezi Hamásem a Izraelem povede k širší regionální válce nebo sérii konfliktů na celém Blízkém východě.

Tady jsem ale zatím spíše optimistický. I díky tomu, že americká administrativa tvrdě podporuje Izrael a zároveň dala velmi jasně najevo, i skrze různé armádní přesuny, že se snaží eskalaci preventivně zabránit.

Pro intenzifikaci dalších konfliktů tady potenciál určitě je, teď je ale opravdu kritická situace mezi Izraelem a Hizballáhem. Ale tam se nabízí otázka, co se bude dít ve chvíli, kdy Izrael provede pozemní operaci v Gaze, a kdy už to bude vypadat, že vláda Hamásu v Pásmu Gazy je opravdu velmi ohrožená. Což je cíl Izraele. Teď bych s nějakými předpověďmi počkal na to, jak se situace bude vyvíjet v daný okamžik.

Írán podporuje Hamás a Hizballáh. Když se teoreticky stane regionální mocností, jak se k tomu postaví Saúdská Arábie a ostatní země? Je to jejich konkurent a nevím, jestli existuje reálná možnost vzájemné spolupráce proti Izraeli, jako tomu bylo dříve.

Scénář, že se Írán stane dominantní mocností na Blízkém východě, je vysoce nepravděpodobný. Z různých ideologických, pragmatických i mocenských důvodů se snaží posilovat své postavení v regionu právě skrze spojenectví s různými nejen militantními skupinami, jako je právě Hamás a různé šíitské milice v Iráku.

Teď je opravdu otázka, co se stane po válce v Gaze mezi Izraelem a Hamásem, protože na jaře došlo k určité míře narovnání vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Vypadalo to, že rivalita mezi těmito dvěma státy může spět k příměří, řekněme. Nevíme, jaký dopad bude mít momentální situace v Izraeli a Gaze. Jde o jeden z konfliktů, který je celým regionem vnímán jako klíčový.

Zároveň íránským ambicím čelí americká zahraniční politika v regionu, jakkoliv ne zcela úspěšně. Pravděpodobnost, že se Írán stane hegemonem Blízkého východu, je velmi malá.

A co Írán a jaderné zbraně? Myslíte, že se mu je podaří přece jen vyvinout? Byl by to game-changer.

Argumentů, proč se Írán snaží získat jadernou zbraň, je více. Jeden je čistě statusový, kdy by Írán dosažením jaderných zbraní dokázal, že se technologicky a vývojově nachází na špici globální soutěže. Řada analytiků a analytiček mluví o tom, že íránský jaderný program se více začal rozvíjet po amerických invazích do Afghánistánu a Iráku. Vlastnění jaderných zbraní mělo sloužit jako odstrašení od americké invaze v kontextu politiky tehdejší Bushovy administrativy. Motivace mohou být celkem komplexní, ale jak víme, ačkoliv to Izrael oficiálně nepřizná, také má jaderné zbraně.

Game-changer to do nějaké míry tedy je, ale zároveň, jak vidíme, to Izrael nechrání před různými typy útoků. Izrael měl jaderné zbraně už během jomkippurské války v roce 1973, ale také ho to před útokem neuchránilo.

Co se týká úspěchu íránského programu, největší obavy panují ze závodů ve zbrojení. Ve chvíli, kdy Írán bude mít jaderné zbraně, tak především Saúdská Arábie bude vysoce motivovaná je získat také, a s ní i jiní aktéři a státy. Pak se rozběhne závod ve zbrojení, kterého jsme byli svědky v počátcích studené války, což je pro řadu pozorovatelů znepokojující. Jakmile máte více států, které mají jaderné zbraně, riziko, že dojde k jaderné eskalaci, je už z logiky vyšší.

Teď jsou jedním z trošku „nezávislých“ pozorovatelů Spojené státy. Ty už mají ve Středozemním moři letadlové lodě, vyhlásily pohotovost v Iráku kvůli ostřelování. Jak blízko jsou k tomu, aby se zapojily do bojů v Gaze? Mají nějakou motivaci?

Ne. Nikdo nepočítá s možností, že by do Gazy poslaly vojenské jednotky. Zároveň Bidenova administrativa slíbila, že dodá Izraeli masivní vojenskou pomoc v řádu miliard dolarů. Nicméně se to zatím zaseklo v americkém Kongresu kvůli vnitropolitickým záležitostem. Rozhodně ale proběhne masivní podpora pro Izrael. Amerika se přímo do bojů nezapojí.

Bojová připravenost, kterou jste zmiňoval, se týká amerických základen v jiných částech Blízkého východu.

Americká vojska mi tam teď připadají daleko ohroženější než normálně.

Situace je obecně eskalovaná do velmi vysoké míry. Podle zpráv, co máme, dochází k intenzivnějšímu ostřelování amerických základen, než je zvykem. K bojům v Iráku dochází od začátku americké invaze před dvaceti lety, v Sýrii od počátku občanské války, takže se to teď stupňuje, alespoň zatím to ale podle mě není úroveň, kterou bychom neviděli už někdy v minulosti.

Vrátím se k Izraeli. Údajně plánuje pozemní invazi. Zaujal mě popis bývalého šéfa CIA Davida Petreause, který řekl, že to bude něco jako Mogadišo na steroidech. Souhlasíte s tím, že by Izraelci byli v podobné situaci jako Američané roku 1993?

Myslím, že každá analogie něco odkrývá a něco skrývá, a v čem je tato nosná, je povaha urbánního boje, který bude pro izraelskou armádu neuvěřitelně náročný. Jak kvůli povaze prostoru, který je vysoce zabydlený, tak kvůli přípravám Hamásu. Ministr obrany Izraele Ganc říká, že se předpokládá trvání operace tři měsíce, což je na poměry Izraele dlouhá doba. Poslední operace v Gaze z roku 2014 trvala několik týdnů. Operace bude znamenat ještě masivnější civilní ztráty na straně Palestinců, což je dobré zmínit – pozemní invaze bude katastrofou pro civilisty v Gaze.

Zároveň je situace úplně jiná oproti americkému zásahu v Somálsku. Pro Izrael je svržení Hamásu a jeho odstranění od moci v Pásmu Gazy národní priorita číslo jedna. Pozemní invaze má navíc velmi vysokou podporu, podle posledních průzkumů ji podporují dvě třetiny Izraelců a Izraelek. Po vyvraždění více než 1400 izraelských občanů Izrael nemá jinou možnost než Hamás odstranit.

Pozemní invaze přinese ztráty nepochybně i na straně izraelské armády, nemluvě o obrovských ztrátách na straně palestinských civilistů. To odstranění Hamásu je pro izraelský národ tak zásadní, že je ochoten takovou cenu zaplatit.

Ale lze vůbec odstranit takovéto hnutí? Má mnoho podporovatelů, připadá mi to jako příliš idealistická myšlenka, zničit Hamás.

To s vámi naprosto souhlasím. Nejde zničit Hamás jakožto hnutí, členská základna je široká a má velkou podporu mezi Palestinci. Nicméně cíl Izraele je odstranit Hamás od moci v Pásmu Gazy. Takže dochází a dojde často k fyzické likvidaci, a pak k zatýkání členů vedení Hamásu a velké části vojenských a teroristických kádrů. Izrael ale realisticky nemůže zatknout všechny členy Hamásu, to je nemožné.

Nebyla by to už v podstatě genocida?

Izrael je teď obviňován mimo jiné i z genocidy, ale podle mě to, čeho jsme teď svědky, je disproporční reakce na útok Hamásu, která už přerostla v kolektivní trest obyvatel Gazy. Je nutné říct, že to není to zase tak, že každý Palestinec v Gaze podporuje Hamás, je to složitější. Důvodů, proč Palestinci podporují Hamás, je více. Jedním z velkých důvodů je, že Hamás oproti zkorumpované Palestinské samosprávě kontrolující Západní břeh provádí z jejich pohledu legitimní ozbrojený odpor proti Izraeli.

A právě o to jde, i pokud by Hamás přestal existovat jako politická síla, tento sentiment a hluboká frustrace z toho, co se Palestincům děje desítky let, se přelije v podporu v nějakou jinou organizaci. Odstranění Hamásu od moci není dlouhodobé řešení problémů, které vedly k tomu, aby se stal tak významnou politickou, vojenskou a teroristickou veličinou v Gaze a v menší míře na Západním břehu.

Vyřešilo by to zavedení dvou států?

Dvou státní řešení je na trochu delší debatu. Ono má velmi malou podporu mezi Palestinci a ztrácí podporu i mezi Izraelci. Upřímně si myslím, že masakr Hamásu před dvěma týdny tuto možnost definitivně pohřbil. Jak Palestinci, tak Izraelci, jsou vysoce skeptičtí vůči tomu, že dvou státní řešení by mohlo fungovat. Nevraživost a nenávist, které jsme nyní svědky po útoku Hamásu a, podle mnoha pozorovatelů, izraelské disproporční reakce, mírová a diplomatická jednání činí nemožnými. V alternativním vesmíru by to mohlo být řešení, ale v této situaci opravdu nejsme.

Izraelci řekli, že jakmile zlikvidují Hamás, tak je Pásmo Gazy přestane zajímat. Moc nechápu, jak si toto tvrzení přebrat. Prostě ho nechají existovat?

Tenhle citát je trochu zavádějící bez kontextu. Co tím Izrael chtěl říct je, že se o situaci uvnitř Pásma Gazy odmítnou starat. Jeden z možných scénářů, co má Izrael dělat po odstranění Hamásu jako entity vládnoucí Pásmu Gazy, je, že Izrael bude znovu okupovat Pásmo Gazy a zavede tam vojenskou správu. To je situace, která nyní je na dvou třetinách Západního břehu, kdy izraelský vojenská aparát kontroluje jeho velkou část. Debatovalo se, jestli se stane to samé v Pásmu Gazy, a tento citát je odmítnutím podobného scénáře. Tímto Izrael říká, že nebude znovu okupovat Pásmo Gazy – tedy že odstraní Hamás a stáhne se. Samozřejmě Izrael dále bude zajímat, co se tam děje. Je to zásadní otázka bezpečnosti izraelských občanů a občanek.