Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek kritizoval Evropskou unii za to, že nevyzvala k příměří v pásmu Gazy. Obvinil Západ z lhostejnosti vůči utrpení muslimů a hovořil o situaci s papežem Františkem.
"Kolik dětí ještě musí zemřít předtím, než Evropská komise vyzve k příměří... Kolik tun bomb musí dopadnout na Gazu, než Rada bezpečnosti OSN začne jednat," řekl Erdogan v televizním projevu s tím, že Západ nevidí násilí, které se odehrává v pásmu Gazy, "protože se tam prolévá muslimská krev".
Turecko odeslalo do Egypta deset nákladních letadel s humanitární pomocí určenou pro Gazu, uvedl a dodal, že do Egypta odcestovalo také 25 tureckých zdravotníků.
Erdogan o konfliktu hovořil i s papežem Františkem. Uvedl, že izraelské útoky na pásmo Gazy dosáhly úrovně "masakru" a že mlčení mezinárodního společenství je "hanbou pro lidstvo."
Každý by měl podporovat snahy o poskytování "nepřerušované pomoci nevinným civilistům" v Gaze, řekl a zopakoval turecký postoj, že trvalým řešení konfliktu může být pouze vytvořením nezávislého palestinského státu.
Papež v rozhovoru "vyjádřil svou bolest z toho, co se děje" a připomněl, že Svatý stolec podporuje dvoustátní řešení konfliktu a zvláštní statut město Jeruzalém, řekl mluvčí Vatikánu Matteo Bruni.
Lídr evropské diplomacie Josep Borrell přitom před zasedáním ministrů zahraničí členských zemí přitom uvedl, že z pohledu Evropské unie je neodkladnou prioritou v rámci blízkovýchodního konfliktu doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy, které bylo zasaženo izraelskými útoky.
Borrell zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkávají v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varují před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.
"Osobně si myslím, že je nezbytné vyhlásit humanitární příměří, aby bylo možné poskytnout pomoc a distribuovat ji obyvatelům Pásma Gazy," řekl Borrell.
Možnost vyhlášení příměří v izraelsko-palestinském konfliktu byla diskutována také mezi dalšími ministry, a někteří upozornili na to, že to může být velmi komplikovaný proces. Obyvatelé Pásma Gazy mají podle OSN nedostatek vody a základních potravin, a to i přes to, že v minulých dnech dorazilo přes hranice s Egyptem několik kamionů s pomocí.
Erdogan už ve čtvrtek obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian.
"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.
Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.
Erdogan v prvních dnech vystupoval umírněněji a obě strany konfliktu vyzýval ke zdrženlivosti. Jeho postoj se však zásadně změnil po minulý týden výbuchu v nemocnici al-Ahlí ve městě Gaza. Hamás tvrdí, že smrtící explozi v nemocnici způsobil izraelský útok.
Izrael to však popírá a uvádí, že výbuch způsobila palestinská raketa, která po odpálení směrem na Izrael spadla v zástavbě na palestinském území. Izraelskou verzi podpořily analýzy tajných služeb USA, Francie a Kanady. Americké zpravodajské služby odhadují, že po explozi mohlo zemřít 100 až 300 lidí. Pravděpodobný počet obětí se ale pohybuje kolem stovky. Uvedla to agentura Reuters.
I CNN na základě svého vyšetřování uvedla, že výbuch v nemocnici v Gaze 17. října pravděpodobně způsobila raketa odpálená z pásma Gazy, nikoli izraelský letecký útok. CNN poznamenala, že spolu s řadou odborníků analyzovala desítky veřejně dostupných snímků a videí a také satelitní snímky a získala nějaké vodítka k tomu, co explozi způsobilo.
"Bez možnosti přístupu na místo a shromažďování důkazů ze země nemůže být žádný závěr definitivní," píše server s tím, že podle analýzy byla raketa vypuštěná z Gazy a rozbila se ve vzduchu. Konkrétně se mělo jednat o části rakety přistávající v areálu nemocnice, výsledkem čehož byl výbuch v nemocnici.
Odborníci na zbraně a výbušniny s desítkami let zkušeností s hodnocením poškození bomb, kteří přezkoumali vizuální důkazy, řekli CNN, že se domnívají, že jde o nejpravděpodobnější scénář – ačkoli upozorňují na nepřítomnost zbytků munice nebo šrapnelu.
"Všichni se shodli, že dostupné důkazy o škodách na místě nebyly v souladu s izraelským náletem," píše server. Odpovědnost za tuto událost není ani podle zprávy amerických zpravodajských služeb přisuzována Izraeli. Hodnocení vychází z různých zpravodajských informací, sledování raketové aktivity a analýzy dostupných videí a fotografií z veřejných zdrojů.
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Recep Tayyip Erdogan , Papež František
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
před 58 minutami
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
před 1 hodinou
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
před 2 hodinami
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
před 3 hodinami
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
před 4 hodinami
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
před 5 hodinami
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
před 5 hodinami
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
před 6 hodinami
Tragédie v řadách policie. Potápěč se nevynořil při výcviku na Vysočině
před 7 hodinami
Norský expremiér se pokusil vzít si život. Uškodily mu Epstein Files
před 8 hodinami
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
před 8 hodinami
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
před 9 hodinami
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
před 11 hodinami
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
včera
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
včera
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
včera
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
včera
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
včera
Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny
včera
Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami
Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.
Zdroj: Libor Novák