Netanjahu se poprvé vyjádřil k odpovědnosti za útok Hamásu na Izrael

"Podrobně to prozkoumáme a odhalíme příčiny," prohlásil Netanjahu, který čelí vlně kritiky poté, co militanti z Hamásu 7. října prorazili opevněnou hranici oddělující pásmo Gazy od Izraele.

"Toto pochybení bude vyšetřeno a každý bude muset poskytnout odpovědi, včetně mě. To vše však bude muset počkat," prohlásil izraelský premiér během proslovu v televizi. "Jako premiér jsem zodpovědný za zajištění budoucnosti země," dodal.

Netanjahu uvedl, že Izrael se připravuje na pozemní ofenzívu. Odmítl však prozradit podrobnosti. Na hranici s pásmem Gazy se však shromáždily desetitisíce izraelských vojáků.

Několik významných osobností, jako šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar, šéf vojenské rozvědky Aharon Haliva, náčelník generálního štábu armády Herci Halevi, ministr školství Joav Kiš a dokonce i ministr obrany Joav Galant, už přiznali určitý podíl viny na selhání v zajištění bezpečnosti obyvatel Izraele. 

Haliva přiznání zodpovědnosti učinil v dopise vojákům, o němž informoval deník Haaretz. V něm sdělil, že během svých návštěv izraelských vojáků v průběhu posledních jedenácti dnů opakovaně zdůrazňoval, že konflikt začal kvůli selhání rozvědky. Napsal: "Náš úkol jsme nesplnili; za toto selhání nesu plnou odpovědnost."

Bar v dopise svým zaměstnancům, který zveřejnil list Times of Israel, uvedl, že i přes opatření, která byla přijata, nedokázali poskytnout dostatečné varování pro zmaření útoku. Za tuto situaci se jako šéf organizace osobně zodpovídá. Podotkl, že vyšetřování bude probíhat později, a zdůraznil, že se momentálně nachází ve válečném stavu.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost, Cachi Hanegbi, uvedl, že izraelské zpravodajské služby selhaly při zajištění bezpečnosti občanů. Hanegbi informoval, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu ze dne 7. října ani od Egypta, který upozornil na "velkou akci" v Gaze.

Obranné síly Izraele identifikovaly neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, což vedlo k nočnímu telefonátu mezi význačnými představiteli. Ačkoliv byla reakce zprvu odmítnuta, Bar poté nařídil malému týmu zasáhnout u hranice s Gázou v očekávání útoku malého rozsahu.

Osm z deseti Izraelců se ale domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel. 

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

"Izraelská historie nás naučila, že každé překvapení a krize vedly ke kolapsu vlády. Tak tomu bylo v roce 1973 (po Jomkipurské válce) s Goldou Meirovou, v roce 1982 s Menachem Beginem v první libanonské válce a v roce 2006 s Ehudem Olmertem ve druhé libanonské válce. Hodiny tikají."

"Naposledy se izraelské rozvědce povedlo tak masivně selhat před téměř 50 lety, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael na Jom Kippur. To ale byla válka, "která se řídila nějakou logikou norem a pravidel", řekl Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.

"O několik let později jsme vyjednali mír s egyptským prezidentem Sadatem s většinovou podporou Knesetu. S Hamásem nebudeme vyjednávat o žádném míru. Je to úplně jiná míčová hra," dodal.

Hamásu se sice podařilo sobotním útokem znovu sjednotit Izrael, ne však z pohledu politiky. "To poslední, co Izraelce teď zajímá, je Netanjahuova politická kariéra," řekl Plesner, který slouží v zálohách izraelských speciálních jednotek, kde je majorem.

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Zda jsou Netanjahu a izraelské obranné síly schopny Hamás porazit zabít může být jasnější v nadcházejících dnech a týdnech. Premiér sice vytvořil vládu národní jednoty, která by ho měla izolovalt od jakýchkoli výzev k odstoupení, z dlouhodobého hlediska ale moc šancí nemá.

Šok Izraelců a hněv po útoku Hamásu může způsobit, že tamní voliči budou více otevřeni extrémnějším myšlenkám. "Určitá část populace bude očekávat velmi, velmi tvrdou reakci," řekl Plesner, "a bude založena na jednoduché matematice: budeme to buď my, nebo oni." Jejich přání se ale Netanjahuovi nemusí podařit vyplnit.