Netanjahu se poprvé vyjádřil k odpovědnosti za útok Hamásu na Izrael

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé uvedl, že bude muset poskytnout odpovědi na bezpečnostní selhání, v důsledku kterých hnutí Hamás 7. října zaútočilo na Izrael. Uvedl to server Times of Israel. Stalo se tak po několika týdnech od útoku, za nějž na sebe převzala odpovědnost řada významných osobností. 

"Podrobně to prozkoumáme a odhalíme příčiny," prohlásil Netanjahu, který čelí vlně kritiky poté, co militanti z Hamásu 7. října prorazili opevněnou hranici oddělující pásmo Gazy od Izraele.

"Toto pochybení bude vyšetřeno a každý bude muset poskytnout odpovědi, včetně mě. To vše však bude muset počkat," prohlásil izraelský premiér během proslovu v televizi. "Jako premiér jsem zodpovědný za zajištění budoucnosti země," dodal.

Netanjahu uvedl, že Izrael se připravuje na pozemní ofenzívu. Odmítl však prozradit podrobnosti. Na hranici s pásmem Gazy se však shromáždily desetitisíce izraelských vojáků.

Několik významných osobností, jako šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar, šéf vojenské rozvědky Aharon Haliva, náčelník generálního štábu armády Herci Halevi, ministr školství Joav Kiš a dokonce i ministr obrany Joav Galant, už přiznali určitý podíl viny na selhání v zajištění bezpečnosti obyvatel Izraele. 

Doporučené články

Haliva přiznání zodpovědnosti učinil v dopise vojákům, o němž informoval deník Haaretz. V něm sdělil, že během svých návštěv izraelských vojáků v průběhu posledních jedenácti dnů opakovaně zdůrazňoval, že konflikt začal kvůli selhání rozvědky. Napsal: "Náš úkol jsme nesplnili; za toto selhání nesu plnou odpovědnost."

Bar v dopise svým zaměstnancům, který zveřejnil list Times of Israel, uvedl, že i přes opatření, která byla přijata, nedokázali poskytnout dostatečné varování pro zmaření útoku. Za tuto situaci se jako šéf organizace osobně zodpovídá. Podotkl, že vyšetřování bude probíhat později, a zdůraznil, že se momentálně nachází ve válečném stavu.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost, Cachi Hanegbi, uvedl, že izraelské zpravodajské služby selhaly při zajištění bezpečnosti občanů. Hanegbi informoval, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu ze dne 7. října ani od Egypta, který upozornil na "velkou akci" v Gaze.

Obranné síly Izraele identifikovaly neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, což vedlo k nočnímu telefonátu mezi význačnými představiteli. Ačkoliv byla reakce zprvu odmítnuta, Bar poté nařídil malému týmu zasáhnout u hranice s Gázou v očekávání útoku malého rozsahu.

Doporučené články

Osm z deseti Izraelců se ale domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

Doporučené články

"Izraelská historie nás naučila, že každé překvapení a krize vedly ke kolapsu vlády. Tak tomu bylo v roce 1973 (po Jomkipurské válce) s Goldou Meirovou, v roce 1982 s Menachem Beginem v první libanonské válce a v roce 2006 s Ehudem Olmertem ve druhé libanonské válce. Hodiny tikají."

"Naposledy se izraelské rozvědce povedlo tak masivně selhat před téměř 50 lety, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael na Jom Kippur. To ale byla válka, "která se řídila nějakou logikou norem a pravidel", řekl Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.

"O několik let později jsme vyjednali mír s egyptským prezidentem Sadatem s většinovou podporou Knesetu. S Hamásem nebudeme vyjednávat o žádném míru. Je to úplně jiná míčová hra," dodal.

Hamásu se sice podařilo sobotním útokem znovu sjednotit Izrael, ne však z pohledu politiky. "To poslední, co Izraelce teď zajímá, je Netanjahuova politická kariéra," řekl Plesner, který slouží v zálohách izraelských speciálních jednotek, kde je majorem.

Doporučené články

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Zda jsou Netanjahu a izraelské obranné síly schopny Hamás porazit zabít může být jasnější v nadcházejících dnech a týdnech. Premiér sice vytvořil vládu národní jednoty, která by ho měla izolovalt od jakýchkoli výzev k odstoupení, z dlouhodobého hlediska ale moc šancí nemá.

Šok Izraelců a hněv po útoku Hamásu může způsobit, že tamní voliči budou více otevřeni extrémnějším myšlenkám. "Určitá část populace bude očekávat velmi, velmi tvrdou reakci," řekl Plesner, "a bude založena na jednoduché matematice: budeme to buď my, nebo oni." Jejich přání se ale Netanjahuovi nemusí podařit vyplnit.

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy