Netanjahu se poprvé vyjádřil k odpovědnosti za útok Hamásu na Izrael

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé uvedl, že bude muset poskytnout odpovědi na bezpečnostní selhání, v důsledku kterých hnutí Hamás 7. října zaútočilo na Izrael. Uvedl to server Times of Israel. Stalo se tak po několika týdnech od útoku, za nějž na sebe převzala odpovědnost řada významných osobností. 

"Podrobně to prozkoumáme a odhalíme příčiny," prohlásil Netanjahu, který čelí vlně kritiky poté, co militanti z Hamásu 7. října prorazili opevněnou hranici oddělující pásmo Gazy od Izraele.

"Toto pochybení bude vyšetřeno a každý bude muset poskytnout odpovědi, včetně mě. To vše však bude muset počkat," prohlásil izraelský premiér během proslovu v televizi. "Jako premiér jsem zodpovědný za zajištění budoucnosti země," dodal.

Netanjahu uvedl, že Izrael se připravuje na pozemní ofenzívu. Odmítl však prozradit podrobnosti. Na hranici s pásmem Gazy se však shromáždily desetitisíce izraelských vojáků.

Několik významných osobností, jako šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar, šéf vojenské rozvědky Aharon Haliva, náčelník generálního štábu armády Herci Halevi, ministr školství Joav Kiš a dokonce i ministr obrany Joav Galant, už přiznali určitý podíl viny na selhání v zajištění bezpečnosti obyvatel Izraele. 

Doporučené články

Haliva přiznání zodpovědnosti učinil v dopise vojákům, o němž informoval deník Haaretz. V něm sdělil, že během svých návštěv izraelských vojáků v průběhu posledních jedenácti dnů opakovaně zdůrazňoval, že konflikt začal kvůli selhání rozvědky. Napsal: "Náš úkol jsme nesplnili; za toto selhání nesu plnou odpovědnost."

Bar v dopise svým zaměstnancům, který zveřejnil list Times of Israel, uvedl, že i přes opatření, která byla přijata, nedokázali poskytnout dostatečné varování pro zmaření útoku. Za tuto situaci se jako šéf organizace osobně zodpovídá. Podotkl, že vyšetřování bude probíhat později, a zdůraznil, že se momentálně nachází ve válečném stavu.

Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost, Cachi Hanegbi, uvedl, že izraelské zpravodajské služby selhaly při zajištění bezpečnosti občanů. Hanegbi informoval, že Izrael neobdržel žádné konkrétní varování před útokem Hamásu ze dne 7. října ani od Egypta, který upozornil na "velkou akci" v Gaze.

Obranné síly Izraele identifikovaly neobvyklý pohyb v Pásmu Gazy, což vedlo k nočnímu telefonátu mezi význačnými představiteli. Ačkoliv byla reakce zprvu odmítnuta, Bar poté nařídil malému týmu zasáhnout u hranice s Gázou v očekávání útoku malého rozsahu.

Doporučené články

Osm z deseti Izraelců se ale domnívá, že zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních orgánů by měl nést izraelský premiér Netanjahu. Tyto závěry pocházejí z průzkumu, o kterém informoval server Times of Israel

Na dotaz, kdo by měl být novým izraelským premiérem, 49 procent respondentů uvádí opozičního politika Bennyho Ganca. Pouze 28 procent by si přálo, aby zůstal Netanjahu, zatímco zbytek odpověděl, že nemá jasno.

Podle analýzy CNN se pod premiérem po úspěšném útoku Hamásu houpe židle. Reputace izraelské bezpečnosti je v troskách a i když Netanjahuovi odpůrci prozatím nevyzývají, aby premiér odstoupil, dojde k tomu. "Nyní neřeším, kdo za to může nebo proč jsme byli překvapeni," řekl bývalý premiér Yair Lapid, nyní vůdce opozice. "Není čas, není prostor."

Podle Amita Segala, hlavního politického komentátora izraelského Channel 12, by ale bylo překvapením, kdyby premiér tuto válku přežil. "Vytvořilo by to národní precedens," řekl CNN.

Doporučené články

"Izraelská historie nás naučila, že každé překvapení a krize vedly ke kolapsu vlády. Tak tomu bylo v roce 1973 (po Jomkipurské válce) s Goldou Meirovou, v roce 1982 s Menachem Beginem v první libanonské válce a v roce 2006 s Ehudem Olmertem ve druhé libanonské válce. Hodiny tikají."

"Naposledy se izraelské rozvědce povedlo tak masivně selhat před téměř 50 lety, kdy Egypt a Sýrie napadly Izrael na Jom Kippur. To ale byla válka, "která se řídila nějakou logikou norem a pravidel", řekl Yohanan Plesner, prezident Izraelského demokratického institutu.

"O několik let později jsme vyjednali mír s egyptským prezidentem Sadatem s většinovou podporou Knesetu. S Hamásem nebudeme vyjednávat o žádném míru. Je to úplně jiná míčová hra," dodal.

Hamásu se sice podařilo sobotním útokem znovu sjednotit Izrael, ne však z pohledu politiky. "To poslední, co Izraelce teď zajímá, je Netanjahuova politická kariéra," řekl Plesner, který slouží v zálohách izraelských speciálních jednotek, kde je majorem.

Doporučené články

S politickými pády přitom Netanjahu zkušenosti má, vždy se ale dokázal vzchopit a vrátit zpět do čela. Tentokrát je ale situace jiná. Na kolena ho sráží válka, kterou si nevybral. Mohl by z ní politicky těžit, kdyby invaze Hamásu proběhla před 12 až 18 měsíci, když byl Netanjahu v opozici. Teď však nikoliv.

Zda jsou Netanjahu a izraelské obranné síly schopny Hamás porazit zabít může být jasnější v nadcházejících dnech a týdnech. Premiér sice vytvořil vládu národní jednoty, která by ho měla izolovalt od jakýchkoli výzev k odstoupení, z dlouhodobého hlediska ale moc šancí nemá.

Šok Izraelců a hněv po útoku Hamásu může způsobit, že tamní voliči budou více otevřeni extrémnějším myšlenkám. "Určitá část populace bude očekávat velmi, velmi tvrdou reakci," řekl Plesner, "a bude založena na jednoduché matematice: budeme to buď my, nebo oni." Jejich přání se ale Netanjahuovi nemusí podařit vyplnit.

Související

Válka v Izraeli Původní zpráva

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy