Přes 9000 mrtvých a více než 23 tisíc zraněných. Počet obětí izraelského konfliktu s Hamásem roste

Přesný počet zabitých v pásmu Gazy je zatím 8005 a zraněno je dalších 20.242 lidí, dodal oficiální mluvčí ministerstva zdravotnictví v Gaze, které, tak jako celou enklávu, ovládá militantní hnutí Hamás. Mezi mrtvými Palestinci je 3324 dětí a 2062 žen, upřesnil mluvčí. Údaje ale nelze ověřit.

Izraelské tanky a pěchota i přes víkend intenzivně bojovaly v pásmu Gazy proti militantům z Hamásu az dalších organizací. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer oznámil, že začíná "druhá fáze" války, kterou vyvolal Hamás, když 7. října vpadl do Izraele a masakroval tam lidi. Izrael následně zareagoval útoky ze vzduchu, souše a moře na toto palestinské území.

Počet mrtvých přesahujících 8000 je za celá desetiletí izraelsko-palestinského násilí bezprecedentně vysoký. Očekává se, že bude stoupat, protože Izrael rozšiřuje svou pozemní ofenzívu v pásmu Gazy.

Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Spojené státy mají pochybnosti o počtu obětí izraelských útoků v palestinském pásmu Gazy, které zveřejňuje tamní vládnoucí hnutí Hamás. Ve Washingtonu to prohlásil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby a v podobném duchu se vyjádřil i prezident Joe Biden.

Kirby v odpovědi na otázku novinářů nezpochybnil, že počet obětí bojů v pásmu Gazy, včetně civilních, každý den stoupá, upozornil však, že na bilance zveřejňované Hamásem nebo jeho "ministerstvem zdravotnictví" nelze spoléhat. Naopak světové organizace uvádějí, že není sebemenší důvod prezentované bilanci nedůvěřovat.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."