KOMENTÁŘ | Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.

Tak si to pojďme rozebrat. A začněme tím terorismem. Co to vůbec je? 

Jedna z mých oblíbených definic, kterou používá i české Ministerstvo vnitra, zní takhle: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Nedávné útoky Hamásu splňují do písmene každý význam každého slova z předchozí věty. 

Docela rád bych věděl, v čem je podle Erdogana násilné překročení hranic, vraždění náhodných účastníků hudebního festivalu, civilistů, žen s dětmi, únosy a mučení osvobozeneckým bojem. Měl by vysvětlit, v jakém smyslu „osvobozuje“ Hamás svou zemi tím, že střílí nazdařbůh rakety na města v Izraeli. 

Samozřejmě je to jen řečnická otázka. Protože v žádném smyslu nelze ani náhodou označit bestialitu a zvěrstva, páchané palestinskými teroristy, za boj za svobodu.

Je vlastně docela zvláštní, že stejnou shovívavost Erdogan nechová třeba k PKK, což je teroristická organizace známá též jako Strana kurdských pracujících, která právě proti Turecku už léta vede boj za vytvoření vlastního kurdského státu.  

Erdogan také zkritizoval západní země, mezi kterými je i řada tureckých spojenců z NATO, protože prý oplakávají jen izraelské oběti a Palestinci jsou jim lhostejní. Západní země se podle něj chovají pokrytecky, když burcují svět na pomoc Ukrajině, ale mlčí k civilním obětem v Pásmu Gazy.

Druhým argumentem je jednání s okolními státy, což je sice hezká idea, ale jednat o míru s lidmi, kteří vás chtějí zabít, jaksi úplně bez újmy nejde. Izraelci to vědí a ví to i Erdogan. Proč to teda říká?  

Protože je to politik, který říká, co zrovna jeho lidé chtějí slyšet. Nic víc v tom není. Proč si to myslím? 

Než začneme všichni kolektivně vyšilovat, že se Turecko mění v podporovatele teroristů, měli bychom  vědět jedno. Na Blízkém východě platí trochu jiná pravidla pro to, co se říká bratrům ve víře z jiných zemí a co se pak reálně dělá. O tom nás poučila minimálně historie druhé poloviny dvacátého století, kdy mnozí z politiků napříč muslimským světem verbálně podpořili Palestince, ale reálně nešlo o víc, než o povinné rétorické cvičení určené především domácímu publiku. V tomto bych doporučil podívat se třeba do pamětí Henry Kissingera a možná vám i čerstvá slova tureckého vůdce začnou připadat jako poněkud povědomá. To je jedna věc.

Ta druhá věc je podstatnější. A to je reálná politika. Slova jsou jen slova, vítr mezi rty, pokud je nenásledují činy. Výzva k neútočení na Gazu, výzva k příměří v Gaze či poplácání Hamásu po zádech není ve finále ničím, než prázdnými slovy, protože ze strany Turecka se nestane nic, co by reálně podpořilo Hamás v jeho „boji“. Stejně jako doposud. Na to jsou na Blízkém východě jiní experti, jako třeba Libanon nebo Irán. Turecko i nadále je – a bude – na straně západu, jen je bohužel v oblasti, kde občas je potřeba říct i něco, co se s geopolitikou neslučuje. 

Erdoganova řeč je přesně tím, co angličtina označuje jako Virtue Signalling, tedy okázalé demonstrování (muslimské) ctnosti vyjadřováním nápadného, sebevědomého morálního názoru se záměrem sdělit dobrý charakter.   

Ale v reálu budou dál tureckým vzdušným prostorem přelétat Američané s vojenskou pomocí Izraeli, nebojte. Proti tomu se nezvedne ani hlásek. Nepochybně i turecký prezident ví, jaké jsou jeho karty a zná své místo na geopolitické šachovnici světa. A Západ by mu měl jeho povinná rétorická cvičení odpustit. A dál trvat na definici terorismu a podpoře Izraele. 

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Recep Tayyip Erdogan Turecko Hamás Terorismus Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) NATO

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

včera

včera

Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak

Snad každá země má svou typickou loutkovou postavičku. V Anglii to je Mr. Punch, v Německu Kašpárek a v Itálii třeba Pinocchio. Pro Česko je charakteristická postava Hurvínka. Ten se zrodil přesně před 100 lety.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy