KOMENTÁŘ | Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.

Tak si to pojďme rozebrat. A začněme tím terorismem. Co to vůbec je? 

Jedna z mých oblíbených definic, kterou používá i české Ministerstvo vnitra, zní takhle: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Nedávné útoky Hamásu splňují do písmene každý význam každého slova z předchozí věty. 

Docela rád bych věděl, v čem je podle Erdogana násilné překročení hranic, vraždění náhodných účastníků hudebního festivalu, civilistů, žen s dětmi, únosy a mučení osvobozeneckým bojem. Měl by vysvětlit, v jakém smyslu „osvobozuje“ Hamás svou zemi tím, že střílí nazdařbůh rakety na města v Izraeli. 

Samozřejmě je to jen řečnická otázka. Protože v žádném smyslu nelze ani náhodou označit bestialitu a zvěrstva, páchané palestinskými teroristy, za boj za svobodu.

Je vlastně docela zvláštní, že stejnou shovívavost Erdogan nechová třeba k PKK, což je teroristická organizace známá též jako Strana kurdských pracujících, která právě proti Turecku už léta vede boj za vytvoření vlastního kurdského státu.  

Erdogan také zkritizoval západní země, mezi kterými je i řada tureckých spojenců z NATO, protože prý oplakávají jen izraelské oběti a Palestinci jsou jim lhostejní. Západní země se podle něj chovají pokrytecky, když burcují svět na pomoc Ukrajině, ale mlčí k civilním obětem v Pásmu Gazy.

Druhým argumentem je jednání s okolními státy, což je sice hezká idea, ale jednat o míru s lidmi, kteří vás chtějí zabít, jaksi úplně bez újmy nejde. Izraelci to vědí a ví to i Erdogan. Proč to teda říká?  

Protože je to politik, který říká, co zrovna jeho lidé chtějí slyšet. Nic víc v tom není. Proč si to myslím? 

Než začneme všichni kolektivně vyšilovat, že se Turecko mění v podporovatele teroristů, měli bychom  vědět jedno. Na Blízkém východě platí trochu jiná pravidla pro to, co se říká bratrům ve víře z jiných zemí a co se pak reálně dělá. O tom nás poučila minimálně historie druhé poloviny dvacátého století, kdy mnozí z politiků napříč muslimským světem verbálně podpořili Palestince, ale reálně nešlo o víc, než o povinné rétorické cvičení určené především domácímu publiku. V tomto bych doporučil podívat se třeba do pamětí Henry Kissingera a možná vám i čerstvá slova tureckého vůdce začnou připadat jako poněkud povědomá. To je jedna věc.

Ta druhá věc je podstatnější. A to je reálná politika. Slova jsou jen slova, vítr mezi rty, pokud je nenásledují činy. Výzva k neútočení na Gazu, výzva k příměří v Gaze či poplácání Hamásu po zádech není ve finále ničím, než prázdnými slovy, protože ze strany Turecka se nestane nic, co by reálně podpořilo Hamás v jeho „boji“. Stejně jako doposud. Na to jsou na Blízkém východě jiní experti, jako třeba Libanon nebo Irán. Turecko i nadále je – a bude – na straně západu, jen je bohužel v oblasti, kde občas je potřeba říct i něco, co se s geopolitikou neslučuje. 

Erdoganova řeč je přesně tím, co angličtina označuje jako Virtue Signalling, tedy okázalé demonstrování (muslimské) ctnosti vyjadřováním nápadného, sebevědomého morálního názoru se záměrem sdělit dobrý charakter.   

Ale v reálu budou dál tureckým vzdušným prostorem přelétat Američané s vojenskou pomocí Izraeli, nebojte. Proti tomu se nezvedne ani hlásek. Nepochybně i turecký prezident ví, jaké jsou jeho karty a zná své místo na geopolitické šachovnici světa. A Západ by mu měl jeho povinná rétorická cvičení odpustit. A dál trvat na definici terorismu a podpoře Izraele. 

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Recep Tayyip Erdogan Turecko Hamás Terorismus Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy