KOMENTÁŘ | Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.

Tak si to pojďme rozebrat. A začněme tím terorismem. Co to vůbec je? 

Jedna z mých oblíbených definic, kterou používá i české Ministerstvo vnitra, zní takhle: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Nedávné útoky Hamásu splňují do písmene každý význam každého slova z předchozí věty. 

Docela rád bych věděl, v čem je podle Erdogana násilné překročení hranic, vraždění náhodných účastníků hudebního festivalu, civilistů, žen s dětmi, únosy a mučení osvobozeneckým bojem. Měl by vysvětlit, v jakém smyslu „osvobozuje“ Hamás svou zemi tím, že střílí nazdařbůh rakety na města v Izraeli. 

Samozřejmě je to jen řečnická otázka. Protože v žádném smyslu nelze ani náhodou označit bestialitu a zvěrstva, páchané palestinskými teroristy, za boj za svobodu.

Je vlastně docela zvláštní, že stejnou shovívavost Erdogan nechová třeba k PKK, což je teroristická organizace známá též jako Strana kurdských pracujících, která právě proti Turecku už léta vede boj za vytvoření vlastního kurdského státu.  

Erdogan také zkritizoval západní země, mezi kterými je i řada tureckých spojenců z NATO, protože prý oplakávají jen izraelské oběti a Palestinci jsou jim lhostejní. Západní země se podle něj chovají pokrytecky, když burcují svět na pomoc Ukrajině, ale mlčí k civilním obětem v Pásmu Gazy.

Druhým argumentem je jednání s okolními státy, což je sice hezká idea, ale jednat o míru s lidmi, kteří vás chtějí zabít, jaksi úplně bez újmy nejde. Izraelci to vědí a ví to i Erdogan. Proč to teda říká?  

Protože je to politik, který říká, co zrovna jeho lidé chtějí slyšet. Nic víc v tom není. Proč si to myslím? 

Než začneme všichni kolektivně vyšilovat, že se Turecko mění v podporovatele teroristů, měli bychom  vědět jedno. Na Blízkém východě platí trochu jiná pravidla pro to, co se říká bratrům ve víře z jiných zemí a co se pak reálně dělá. O tom nás poučila minimálně historie druhé poloviny dvacátého století, kdy mnozí z politiků napříč muslimským světem verbálně podpořili Palestince, ale reálně nešlo o víc, než o povinné rétorické cvičení určené především domácímu publiku. V tomto bych doporučil podívat se třeba do pamětí Henry Kissingera a možná vám i čerstvá slova tureckého vůdce začnou připadat jako poněkud povědomá. To je jedna věc.

Ta druhá věc je podstatnější. A to je reálná politika. Slova jsou jen slova, vítr mezi rty, pokud je nenásledují činy. Výzva k neútočení na Gazu, výzva k příměří v Gaze či poplácání Hamásu po zádech není ve finále ničím, než prázdnými slovy, protože ze strany Turecka se nestane nic, co by reálně podpořilo Hamás v jeho „boji“. Stejně jako doposud. Na to jsou na Blízkém východě jiní experti, jako třeba Libanon nebo Irán. Turecko i nadále je – a bude – na straně západu, jen je bohužel v oblasti, kde občas je potřeba říct i něco, co se s geopolitikou neslučuje. 

Erdoganova řeč je přesně tím, co angličtina označuje jako Virtue Signalling, tedy okázalé demonstrování (muslimské) ctnosti vyjadřováním nápadného, sebevědomého morálního názoru se záměrem sdělit dobrý charakter.   

Ale v reálu budou dál tureckým vzdušným prostorem přelétat Američané s vojenskou pomocí Izraeli, nebojte. Proti tomu se nezvedne ani hlásek. Nepochybně i turecký prezident ví, jaké jsou jeho karty a zná své místo na geopolitické šachovnici světa. A Západ by mu měl jeho povinná rétorická cvičení odpustit. A dál trvat na definici terorismu a podpoře Izraele. 

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Recep Tayyip Erdogan ,  Turecko ,  Hamás ,  Terorismus ,  Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) ,  NATO

Aktuálně se děje

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

včera

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

včera

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

4. listopadu 2026 21:43

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

4. listopadu 2026 20:22

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

4. listopadu 2026 19:14

Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá

Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy