KOMENTÁŘ | Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.

Tak si to pojďme rozebrat. A začněme tím terorismem. Co to vůbec je? 

Jedna z mých oblíbených definic, kterou používá i české Ministerstvo vnitra, zní takhle: Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Nedávné útoky Hamásu splňují do písmene každý význam každého slova z předchozí věty. 

Docela rád bych věděl, v čem je podle Erdogana násilné překročení hranic, vraždění náhodných účastníků hudebního festivalu, civilistů, žen s dětmi, únosy a mučení osvobozeneckým bojem. Měl by vysvětlit, v jakém smyslu „osvobozuje“ Hamás svou zemi tím, že střílí nazdařbůh rakety na města v Izraeli. 

Samozřejmě je to jen řečnická otázka. Protože v žádném smyslu nelze ani náhodou označit bestialitu a zvěrstva, páchané palestinskými teroristy, za boj za svobodu.

Je vlastně docela zvláštní, že stejnou shovívavost Erdogan nechová třeba k PKK, což je teroristická organizace známá též jako Strana kurdských pracujících, která právě proti Turecku už léta vede boj za vytvoření vlastního kurdského státu.  

Erdogan také zkritizoval západní země, mezi kterými je i řada tureckých spojenců z NATO, protože prý oplakávají jen izraelské oběti a Palestinci jsou jim lhostejní. Západní země se podle něj chovají pokrytecky, když burcují svět na pomoc Ukrajině, ale mlčí k civilním obětem v Pásmu Gazy.

Druhým argumentem je jednání s okolními státy, což je sice hezká idea, ale jednat o míru s lidmi, kteří vás chtějí zabít, jaksi úplně bez újmy nejde. Izraelci to vědí a ví to i Erdogan. Proč to teda říká?  

Protože je to politik, který říká, co zrovna jeho lidé chtějí slyšet. Nic víc v tom není. Proč si to myslím? 

Než začneme všichni kolektivně vyšilovat, že se Turecko mění v podporovatele teroristů, měli bychom  vědět jedno. Na Blízkém východě platí trochu jiná pravidla pro to, co se říká bratrům ve víře z jiných zemí a co se pak reálně dělá. O tom nás poučila minimálně historie druhé poloviny dvacátého století, kdy mnozí z politiků napříč muslimským světem verbálně podpořili Palestince, ale reálně nešlo o víc, než o povinné rétorické cvičení určené především domácímu publiku. V tomto bych doporučil podívat se třeba do pamětí Henry Kissingera a možná vám i čerstvá slova tureckého vůdce začnou připadat jako poněkud povědomá. To je jedna věc.

Ta druhá věc je podstatnější. A to je reálná politika. Slova jsou jen slova, vítr mezi rty, pokud je nenásledují činy. Výzva k neútočení na Gazu, výzva k příměří v Gaze či poplácání Hamásu po zádech není ve finále ničím, než prázdnými slovy, protože ze strany Turecka se nestane nic, co by reálně podpořilo Hamás v jeho „boji“. Stejně jako doposud. Na to jsou na Blízkém východě jiní experti, jako třeba Libanon nebo Irán. Turecko i nadále je – a bude – na straně západu, jen je bohužel v oblasti, kde občas je potřeba říct i něco, co se s geopolitikou neslučuje. 

Erdoganova řeč je přesně tím, co angličtina označuje jako Virtue Signalling, tedy okázalé demonstrování (muslimské) ctnosti vyjadřováním nápadného, sebevědomého morálního názoru se záměrem sdělit dobrý charakter.   

Ale v reálu budou dál tureckým vzdušným prostorem přelétat Američané s vojenskou pomocí Izraeli, nebojte. Proti tomu se nezvedne ani hlásek. Nepochybně i turecký prezident ví, jaké jsou jeho karty a zná své místo na geopolitické šachovnici světa. A Západ by mu měl jeho povinná rétorická cvičení odpustit. A dál trvat na definici terorismu a podpoře Izraele. 

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář Recep Tayyip Erdogan Turecko Hamás Terorismus Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy