Zdravotnická situace v Pásmu Gazy je kritická. Lékaři už nemocnice ani neopouští, nutně potřebují dobrovolníky

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy povolalo kvalifikované zdravotníky, aby přispěli nemocničnímu personálu a záchranným týmům pomohli. I přesto, že na tento apel již reagovalo několik desítek jednotlivců, systém stále naléhavě potřebuje další pomoc.

"Od začátku konfliktu jsem se nevrátil domů. Koupám se zde, spím zde a stravuji se zde," řekl agentuře jeden z dobrovolných pracovníků záchranné služby v Chán Júnis na jižním území Gazy, Luaj Astal. 

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že od 7. října bylo při bombardování zabito 116 zdravotníků a 18 záchranářů. Astal je vyškoleným záchranářem, ale na začátku konfliktu byl nezaměstnaný. Popsal incident, při němž jeho kolegové málem přišli o život při náletu, který jim rozbil okna sanitky.

Vzpomínal také na ženu, kterou se snažil zachránit poté, co byla zasypána sutí při náletu. "Měla řeznou ránu na hlavě, a já jsem se snažil ošetřit její zranění," řekl. Žádala ho, aby ji vyprostil ze sutin, aby mohla najít svého syna, ale bohužel zemřela. "Cítil jsem se mizerně, že jsem ji nedokázal zachránit," uvedl.

Nasím Hasan, vedoucí záchranné služby v Chán Júnisu, uvedl, že jejich oddělení je nadmíru zatíženo a potřebuje další vyškolené zdravotníky. "Otevřeli jsme dveře pro dobrovolníky a na tuto výzvu odpovědělo mnoho mladých lidí, kteří slouží od počátku konfliktu," dodal.

Kromě intenzivního bombardování zavedl Izrael v Gaze blokádu a přerušil dodávky elektřiny a pohonných hmot. Pod mezinárodním tlakem začaly do Gazy od minulého týdne proudit omezené dodávky potravin a lékařské pomoci.

To ale nestačí. "Našim sanitkám brzy dojde palivo. Máme problémy s komunikací a ztrácíme kontakt se sanitkami, které odsud vyjíždějí," řekl Sarí Nadždžár, dobrovolný řidič sanitky.

Telefonní a internetové služby v Gaze byly téměř na dva dny přerušeny. Bez spolehlivé dodávky elektřiny se mnoho obyvatel Gazy potýkalo s problémy při nabíjení svých telefonů, což komplikovalo práci týmů záchranných služeb, které se snažily lokalizovat a koordinovat záchranné operace.

Tisíce lidí se shromáždily v nemocnicích v severní části města Gaza, mnozí z nich se ukrývají v improvizovaných stanech v naději na bezpečí před bombardováním. Zdravotnické pracovníci uvedli, že nálety poblíž hlavních zdravotnických zařízení způsobily vážné škody.

Lékaři nemocnice prakticky neopouštějí

Dár aš-Šifá, což v arabštině znamená "dům léčení," představuje největší nemocnici v Pásmu Gazy. Uchylují se do ní lidé nejen kvůli naléhavým zdravotním potřebám, ale také proto, že doufají, že budou v bezpečí před izraelským bombardováním. Podle místních úřadů se v budově nemocnice, na jejím okolí a na dvoře nachází mezi 35 000 a 40 000 lidmi, informuje deník The Guardian.

Jeden z místních chirurgů s jménem Ghasán uvedl, že "lékaři přivedli své rodiny sem, aby byly v bezpečí. V noci jsem dokonce spal na operačním stole. Lidé jsou naprosto vyděšení a mají za to, že toto místo je nejbezpečnější." Nicméně vysoká koncentrace lidí přináší riziko šíření infekčních nemocí.

Izraelské úřady vyzvaly nemocnici, aby se evakuovala a přesunula na jih Pásma Gazy. Místní obyvatelé však tvrdí, že to není možné, protože v jiné části Gazy není zařízení, které by mohlo pojmout takové množství pacientů. Tím pádem je nemocnice nadále přetížená. Lékaři musí kvůli vyčerpaným zásobám a lidským silám prioritně ošetřovat pouze nejzávažnější případy, pacienti jsou ošetřováni na chodbách, mimo budovu nemocnice a těla zemřelých jsou umisťována do stanů, na parkoviště nebo venku na slunci.

"Kvůli strachu lidé neprovádějí pohřby svých zesnulých," řekl chirurg Ghasán. "Není pouze o vyčerpání zásob, ale také o vyčerpanosti personálu. Mnoho z nich bylo zabito a mnozí přišli o členy rodiny. Dnes ráno jsme přijali dvě děti z různých míst, obě vážně zraněné, obě označené štítkem 'zraněné dítě, bez žijících příbuzných'... i ti, kteří přežijí, stráví zbytek svého života osamoceni."

Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve vyzvala Izrael, aby zrušil nařízení o evakuaci nemocnic na severu pásma Gazy. Tento krok je téměř nesplnitelný, uvedl mluvčí WHO Tarik Jašarević ve svém rozhovoru pro britskou stanici BBC. 

V nemocnicích se nacházejí pacienti, kteří nemohou být snadno přemístěni, například ti, kteří jsou připojeni k mechanické ventilaci, novorozenci v inkubátorech a lidé s nestabilním zdravotním stavem.

Izrael nařídil evakuaci 22 nemocnic na severu pásma Gazy, kde se léčí více než tisíce pacientů. WHO již tehdy varovala, že násilná evakuace pacientů a personálu by zhoršila již probíhající humanitární a zdravotnickou krizi.

WHO také upozornila, že přemístění pacientů do jižní části pásma Gazy, kde jsou zdravotnická zařízení již na maximální kapacitě a nemohou zvládnout takový nápor pacientů, by pro mnohé evakuované znamenalo ohrožení života.

Tato situace postavila ředitele nemocnic a zdravotnický personál před nesmírně těžkou volbu: buď riskovat své životy tím, že zůstanou a pečují o těžce nemocné pacienty na místě, nebo riskovat životy pacientů i své vlastní při snaze o jejich evakuaci do zařízení, která nemohou nové pacienty přijmout.

Podle WHO by zdravotničtí pracovníci nikdy neměli být v těchto nesmírně obtížných situacích.

WHO také varovala, že Gaza čelí "bezprostřední" krizi veřejného zdraví, protože enklávě dochází voda. Omezené množství dostupné vody vytváří zoufalou situaci, protože životy více než 3 500 pacientů ve 35 nemocnicích nacházejících se v palestinské enklávě jsou bezprostředně ohroženy.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 8000 lidí, dalších 20 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 9400, zraněno je nejméně 23 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."