Prezident Donald Trump stupňuje svůj útok na elity, využívá prezidentskou moc k tomu, aby si podřídil vládu, právo, média, veřejné zdraví, zahraniční politiku, školství a dokonce i umění, varuje ve své analýze server CNN.
Už během své loňské kampaně dal jasně najevo, že chce využít exekutivní pravomoci k odvetě proti svým politickým nepřátelům. Jeho snaha transformovat americkou politiku a kulturu však přesahuje osobní vendetu.
Trump se zaměřil na elitní univerzity, využívá exekutivní pravomoci proti předním právnickým firmám, rozkládá byrokracii, odmítá 80 let tradic amerického globálního vedení a dováží tarifní válku, která má rozbít světový obchodní systém, jenž příznivci Make America Great Again považují za zradu globálních elit.
Bílý dům nedávno donutil Kolumbijskou univerzitu zpřísnit podmínky pro demonstrace, revidovat výuku o Blízkém východě, zakázat masky při protestech a posílit policejní dohled. Další prestižní školy se nyní obávají, že se stanou dalším cílem snah o zavedení Trumpovy doktríny.
Zásah proti univerzitám doplnil exekutivní příkaz namířený proti velkým právním firmám, včetně Paul, Weiss, Rifkind, Wharton & Garrison. Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pam Bondi má podle Trumpova nařízení usilovat o sankce proti právníkům, kteří vedou „neopodstatněné“ žaloby proti vládě USA.
Trumpovy protiintelektuální postoje se odrážejí i v jeho snaze o radikální reformu školství. Jmenování Lindy McMahon, která nemá žádné zkušenosti s řízením školství, na post ministryně školství je vnímáno jako provokace vůči akademickým elitám. McMahon, která se proslavila jako podnikatelka ve světě profesionálního wrestlingu, slíbila drastické omezení federálního ministerstva školství a přesun pravomocí na jednotlivé státy.
Podobně jmenování Roberta F. Kennedyho Jr., známého skeptika vůči očkování, do čela ministerstva zdravotnictví signalizuje rozchod s vědeckým konsensem a posun směrem k konspiračním teoriím.
Trump se nesnaží změnit jen politiku, ale i samotnou kulturu Spojených států. Jeho administrativa převzala kontrolu nad Kennedyho centrem, dosadila do jeho vedení moderátory z Fox News a slíbila, že nahradí „elitní“ kulturu programem pro masy.
Tato strategie odráží Trumpovu podporu mezi dělnickou třídou a voliči mimo velká města, kteří ho v roce 2024 pomohli zvolit, když vyhrál všech sedm klíčových států a získal celkovou většinu hlasů.
Zatímco Trump odsuzuje elity, jeho metody se stále více podobají postupům autoritářských lídrů, jako je Viktor Orbán v Maďarsku. Trumpův ultranacionalismus a obdiv k diktátorům, jako je Vladimir Putin, zpochybňuje celý poválečný mezinárodní řád a tradiční spojenectví USA s demokratickými státy.
Zároveň jeho administrativa tvrdí, že liberální soudci jsou nelegitimní, pokud brání prezidentovi v uplatňování jeho politiky. Tento trend je patrný na případu deportací venezuelských migrantů, které Trump nařídil pod záminkou národní bezpečnosti. Federální soudce James Boasberg se nyní snaží zjistit, zda Bílý dům ignoroval jeho rozhodnutí zastavit deportace – což vedlo k tomu, že ho ministerstvo spravedlnosti přímo napadlo jako „aktivistického soudce“.
Trumpova strategie využití moci k likvidaci vlivu elit je součástí širšího konzervativního plánu, který vychází z dokumentu Project 2025, připraveného Heritage Foundation. Cílem je přetvořit USA podle konzervativních hodnot a ignorovat protesty liberálních elit.
V praxi to znamená útoky na právní firmy, zastrašování soudců, omezování akademických svobod, posilování exekutivní moci a demontáž tradičních institucí. Jak ukázal případ právní firmy Paul, Weiss, která čelila hrozbě zrušení bezpečnostních prověrek pro své právníky, Trump je připraven využít veškeré nástroje k eliminaci odporu.
Trumpova administrativa tak nejen redefinuje americkou politiku, ale i samotné základy právního státu – a její kroky se stále více podobají modelu autoritářských režimů, které systematicky likvidují opozici.
30. července 2026 12:47
Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat
Související
Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková