
Evropská komise varuje, že Evropa si nemůže dovolit zůstat v reaktivním režimu. Už dnes představí novou strategii připravenosti, která počítá s širokou škálou krizových scénářů, od válek a kybernetických útoků až po přírodní katastrofy a pandemie.
Jedním z klíčových doporučení je, aby si každý občan vytvořil zásoby potravin a dalších základních potřeb na minimálně 72 hodin. „V případě extrémních narušení je nejkritičtější právě úvodní fáze,“ uvádí návrh Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Pět let od prvního lockdownu během pandemie covidu-19, tři roky od začátku války na Ukrajině a s neustále hrozícími přírodními katastrofami a finančními otřesy přichází plán v době, kdy Evropa přechází od jedné krize ke druhé. „Žádná z hlavních krizí posledních let nebyla izolovaná nebo krátkodobá,“ stojí v dokumentu.
Místopředsedkyně Komise Roxana Mînzatu, která strategii představí, zdůraznila, že cílem je pomoci lidem připravit se na krize i na úrovni domácností. „Musíme opravit střechu, dokud svítí slunce,“ řekla.
Strategie si klade za cíl vytvořit bezpečnou a odolnou EU schopnou předvídat a zvládat hrozby bez ohledu na jejich původ. Návrh obsahuje opatření pro skladování základních zásob, krizové plánování, dostupnost úkrytů a zajištění kritické infrastruktury včetně vesmírných technologií.
Plán přichází jen několik týdnů poté, co EU představila svou první obrannou strategii. Zdůrazňuje naléhavost posílení připravenosti ve všech sektorech.
Připravit se na válečné konflikty je jedním z hlavních bodů strategie. Ta vychází z modelů severoevropských zemí, kde se na krizovém řízení podílí celá společnost – od občanů přes firmy až po státní instituce.
Geopolitické konflikty však mohou probíhat i ve virtuálním prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zintenzivnilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména v oblasti energetiky. Mezi další státní aktéry, kteří pravidelně útočí na západní vlády a firmy, patří Čína, Írán a Severní Korea.
Dokument proto navrhuje vytvoření evropského systému kybernetického varování, který by zlepšil schopnost odhalování hrozeb a situaci monitoroval v reálném čase. Kromě toho strategie zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení kybernetické diplomacie ve spolupráci s NATO.
Podle Komise není připravenost jen otázkou vojenských konfliktů. „Musíme vědět, jak reagovat na povodně,“ uvedla Mînzatu a připomněla loňské katastrofální záplavy ve Španělsku, které si vyžádaly stovky obětí.
Strategie proto navrhuje celoevropský systém zásobování základními surovinami, včetně zdravotnických prostředků, kritických surovin, energetického vybavení a potravinových a vodních rezerv.
Dalším cílem je posílení lékařských opatření proti hrozbám pro veřejné zdraví, která by doplnila návrh na krizové zásoby léků v rámci Aktu o kritických léčivech.
Součástí plánu je také vytvoření „krizového koordinačního centra“, které by navázalo na stávající mechanismy EU a umožnilo rychlejší a efektivnější reakci na krizové situace napříč sektory.
Připravenost si vyžádá i pružnější přístup k financování. Evropská komise proto navrhuje revizi finančních nástrojů pro krizové situace tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky podle aktuálních potřeb.
Komise rovněž zvažuje nový legislativní balíček, který by stanovil společné standardy a měřitelné dlouhodobé cíle v oblasti připravenosti. Podle návrhu by nový „Zákon o připravenosti EU“ měl posílit odolnost klíčových funkcí společnosti a zajistit, že bezpečnostní otázky budou integrovány do evropských politik a programů.
Dokument obsahuje 30 klíčových opatření rozdělených do sedmi tematických okruhů, jako je civilně-vojenská spolupráce, veřejně-soukromá partnerství nebo příprava obyvatelstva. Mezi opatření, která by měla být realizována v příštích dvou letech, patří například posílení monitorování dezinformací, analýza připravenosti finančního sektoru a začlenění krizové připravenosti do školních osnov.
Související

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
Aktuálně se děje
před 20 minutami

Počasí o víkendu oteplení nepřinese. Objeví se ale další mrazíky
včera

Trump prezidentovi JAR vyrazil dech. Přehrál mu video s vymyšlenými obviněními z genocidy
včera

Prezident Pavel zastavil trestní stíhání čtyř vojáků v kauze útoku v Afghánistánu
včera

Vedle Švédska je ve čtvrtfinále MS i druhý domácí tým Dánové. Mezi osmičkou je i Rakousko, Kazachstán sestupuje
včera

Na čtvrtfinále se Švédy i s Kämpfem. Toronto českého útočníka pouští na MS
včera

Izraelci zřejmě zabili lídra Hamásu Sinvára. Obsadíme celé Pásmo Gazy, potvrdil Netanjahu
včera

Kanada se chce připojit k Trumpovu štítu Golden Dome
včera

Elon Musk nekončí. Prozradil, jak dlouho zůstane v čele Tesly
včera

Válka na Ukrajině: Jaké budou další kroky? Trumpa čekají tři zásadní rozhodnutí
včera

Nemoc, která v minulosti děsila svět, už nebude hrozbou? Británie spouští jako první na světě očkování
včera

Nejde jen o Ukrajinu. USA stojí před možností největšího vojenského konfliktu od druhé světové války
včera

Elton John kvůli AI označil britskou vládu za absolutní lůzry
včera

Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
včera

Mír výměnou za území? Rusko a Ukrajina zvažují možnosti dohody
včera

Ve Španělsku byl zastřelen Andrij Portnov, ukrajinský politik a poradce Janukovyče
včera

Ukrajina má důkazy, že ruská armáda popravuje kapitulující ukrajinské vojáky
včera

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
včera

Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy
včera

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo
včera
Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert se ostře vymezil vůči aktuální vojenské strategii Izraele v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že to, co izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua v Gaze provádí, je „velmi blízko válečnému zločinu“. Vyjádření přichází v době, kdy se Izrael ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli rozsahu civilních obětí a blokádě humanitární pomoci.
Zdroj: Libor Novák