Zásoby potravin na tři dny v každé domácnosti. EU dnes představí krizový scénář pro válku a katastrofy

Jedním z klíčových doporučení je, aby si každý občan vytvořil zásoby potravin a dalších základních potřeb na minimálně 72 hodin. „V případě extrémních narušení je nejkritičtější právě úvodní fáze,“ uvádí návrh Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.

Pět let od prvního lockdownu během pandemie covidu-19, tři roky od začátku války na Ukrajině a s neustále hrozícími přírodními katastrofami a finančními otřesy přichází plán v době, kdy Evropa přechází od jedné krize ke druhé. „Žádná z hlavních krizí posledních let nebyla izolovaná nebo krátkodobá,“ stojí v dokumentu.

Místopředsedkyně Komise Roxana Mînzatu, která strategii představí, zdůraznila, že cílem je pomoci lidem připravit se na krize i na úrovni domácností. „Musíme opravit střechu, dokud svítí slunce,“ řekla.

Strategie si klade za cíl vytvořit bezpečnou a odolnou EU schopnou předvídat a zvládat hrozby bez ohledu na jejich původ. Návrh obsahuje opatření pro skladování základních zásob, krizové plánování, dostupnost úkrytů a zajištění kritické infrastruktury včetně vesmírných technologií.

Plán přichází jen několik týdnů poté, co EU představila svou první obrannou strategii. Zdůrazňuje naléhavost posílení připravenosti ve všech sektorech.

Připravit se na válečné konflikty je jedním z hlavních bodů strategie. Ta vychází z modelů severoevropských zemí, kde se na krizovém řízení podílí celá společnost – od občanů přes firmy až po státní instituce.

Geopolitické konflikty však mohou probíhat i ve virtuálním prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zintenzivnilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména v oblasti energetiky. Mezi další státní aktéry, kteří pravidelně útočí na západní vlády a firmy, patří Čína, Írán a Severní Korea.

Dokument proto navrhuje vytvoření evropského systému kybernetického varování, který by zlepšil schopnost odhalování hrozeb a situaci monitoroval v reálném čase. Kromě toho strategie zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení kybernetické diplomacie ve spolupráci s NATO.

Podle Komise není připravenost jen otázkou vojenských konfliktů. „Musíme vědět, jak reagovat na povodně,“ uvedla Mînzatu a připomněla loňské katastrofální záplavy ve Španělsku, které si vyžádaly stovky obětí.

Strategie proto navrhuje celoevropský systém zásobování základními surovinami, včetně zdravotnických prostředků, kritických surovin, energetického vybavení a potravinových a vodních rezerv.

Dalším cílem je posílení lékařských opatření proti hrozbám pro veřejné zdraví, která by doplnila návrh na krizové zásoby léků v rámci Aktu o kritických léčivech.

Součástí plánu je také vytvoření „krizového koordinačního centra“, které by navázalo na stávající mechanismy EU a umožnilo rychlejší a efektivnější reakci na krizové situace napříč sektory.

Připravenost si vyžádá i pružnější přístup k financování. Evropská komise proto navrhuje revizi finančních nástrojů pro krizové situace tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky podle aktuálních potřeb.

Komise rovněž zvažuje nový legislativní balíček, který by stanovil společné standardy a měřitelné dlouhodobé cíle v oblasti připravenosti. Podle návrhu by nový „Zákon o připravenosti EU“ měl posílit odolnost klíčových funkcí společnosti a zajistit, že bezpečnostní otázky budou integrovány do evropských politik a programů.

Dokument obsahuje 30 klíčových opatření rozdělených do sedmi tematických okruhů, jako je civilně-vojenská spolupráce, veřejně-soukromá partnerství nebo příprava obyvatelstva. Mezi opatření, která by měla být realizována v příštích dvou letech, patří například posílení monitorování dezinformací, analýza připravenosti finančního sektoru a začlenění krizové připravenosti do školních osnov.