Zásoby potravin na tři dny v každé domácnosti. EU dnes představí krizový scénář pro válku a katastrofy

Evropská komise varuje, že Evropa si nemůže dovolit zůstat v reaktivním režimu. Už dnes představí novou strategii připravenosti, která počítá s širokou škálou krizových scénářů, od válek a kybernetických útoků až po přírodní katastrofy a pandemie.

Jedním z klíčových doporučení je, aby si každý občan vytvořil zásoby potravin a dalších základních potřeb na minimálně 72 hodin. „V případě extrémních narušení je nejkritičtější právě úvodní fáze,“ uvádí návrh Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.

Pět let od prvního lockdownu během pandemie covidu-19, tři roky od začátku války na Ukrajině a s neustále hrozícími přírodními katastrofami a finančními otřesy přichází plán v době, kdy Evropa přechází od jedné krize ke druhé. „Žádná z hlavních krizí posledních let nebyla izolovaná nebo krátkodobá,“ stojí v dokumentu.

Místopředsedkyně Komise Roxana Mînzatu, která strategii představí, zdůraznila, že cílem je pomoci lidem připravit se na krize i na úrovni domácností. „Musíme opravit střechu, dokud svítí slunce,“ řekla.

Strategie si klade za cíl vytvořit bezpečnou a odolnou EU schopnou předvídat a zvládat hrozby bez ohledu na jejich původ. Návrh obsahuje opatření pro skladování základních zásob, krizové plánování, dostupnost úkrytů a zajištění kritické infrastruktury včetně vesmírných technologií.

Plán přichází jen několik týdnů poté, co EU představila svou první obrannou strategii. Zdůrazňuje naléhavost posílení připravenosti ve všech sektorech.

Připravit se na válečné konflikty je jedním z hlavních bodů strategie. Ta vychází z modelů severoevropských zemí, kde se na krizovém řízení podílí celá společnost – od občanů přes firmy až po státní instituce.

Geopolitické konflikty však mohou probíhat i ve virtuálním prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zintenzivnilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména v oblasti energetiky. Mezi další státní aktéry, kteří pravidelně útočí na západní vlády a firmy, patří Čína, Írán a Severní Korea.

Dokument proto navrhuje vytvoření evropského systému kybernetického varování, který by zlepšil schopnost odhalování hrozeb a situaci monitoroval v reálném čase. Kromě toho strategie zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení kybernetické diplomacie ve spolupráci s NATO.

Podle Komise není připravenost jen otázkou vojenských konfliktů. „Musíme vědět, jak reagovat na povodně,“ uvedla Mînzatu a připomněla loňské katastrofální záplavy ve Španělsku, které si vyžádaly stovky obětí.

Strategie proto navrhuje celoevropský systém zásobování základními surovinami, včetně zdravotnických prostředků, kritických surovin, energetického vybavení a potravinových a vodních rezerv.

Dalším cílem je posílení lékařských opatření proti hrozbám pro veřejné zdraví, která by doplnila návrh na krizové zásoby léků v rámci Aktu o kritických léčivech.

Součástí plánu je také vytvoření „krizového koordinačního centra“, které by navázalo na stávající mechanismy EU a umožnilo rychlejší a efektivnější reakci na krizové situace napříč sektory.

Připravenost si vyžádá i pružnější přístup k financování. Evropská komise proto navrhuje revizi finančních nástrojů pro krizové situace tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky podle aktuálních potřeb.

Komise rovněž zvažuje nový legislativní balíček, který by stanovil společné standardy a měřitelné dlouhodobé cíle v oblasti připravenosti. Podle návrhu by nový „Zákon o připravenosti EU“ měl posílit odolnost klíčových funkcí společnosti a zajistit, že bezpečnostní otázky budou integrovány do evropských politik a programů.

Dokument obsahuje 30 klíčových opatření rozdělených do sedmi tematických okruhů, jako je civilně-vojenská spolupráce, veřejně-soukromá partnerství nebo příprava obyvatelstva. Mezi opatření, která by měla být realizována v příštích dvou letech, patří například posílení monitorování dezinformací, analýza připravenosti finančního sektoru a začlenění krizové připravenosti do školních osnov.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

Více souvisejících

EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 49 minutami

Ilustrační fotografie.

Na Slovensku opět zaútočil medvěd na člověka

Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici. 

před 1 hodinou

Marco Rubio

Američané tlačí na Kyjev, nikoliv na Rusko, prozradili evropští diplomaté

Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini dostal pokutu za loňskou předvolební kampaň

Slovenský prezident Peter Pellegrini před loňskými volbami porušil kampaňová pravidla. Dostal pokutu ve výši 10 tisíc eur (cca 250 tisíc korun). Provinil se tím, že přijal značný finanční dar po uplynutí lhůty k tomu určené. 

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Unikl americký návrh příměří na Ukrajině. Rusové si mnou ruce

Američané ve čtvrtek v Paříži představili spojencům návrhy mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Počítají se zmrazením konfliktu na současné linii a ponecháním okupovaných území pod kontrolou Moskvy. Kyjev také v tuto chvíli nebude mít jistotu budoucího přijetí do NATO.  

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance neztrácí víru. Naznačil, že jednání o míru na Ukrajině mají progres

Skoro to vypadá, že pravá ruka neví, co dělá ta levá. Americký viceprezident J. D. Vance na návštěvě v Itálii naznačil, že americké diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině mají jistý progres a mohly by vést k ukončení války. Šéf americké diplomacie Marco Rubio přitom v pátek naznačil, že Washington by mohl roli mírotvůrce opustit. 

včera

Ježíš Kristus

Svět si připomíná smrt Ježíše. Nebyl jediným ukřižovaným

Na Velký pátek si věřící připomínají smrt Ježíše Krista na kříži. Ukřižování v minulosti patřilo k častým trestům smrti, a tak bylo takto popraveno mnoho osob, a to především z řad věřících křesťanů. Kdo stejně jako Kristus zemřel na kříži?

včera

včera

včera

včera

Pavel Hapal

Baník Ostrava povede kouč Hapal po podepsání nové smlouvy minimálně další dva roky

I když sezóna 2024/25 ještě není u konce, už teď se může v ostravském Baníku mluvit o sezóně úspěšné. Vždyť ani samotní ostravští fanoušci a možná ani sám klub nečekal, že bude hrát o druhou příčku ligové tabulky zaručující boj o Ligu mistrů v příští sezóně. Proto se tak klub, jenž se aktuálně před posledním kolem základní části Chance ligy nachází se svými 61 body na kontě na třetí příčce o bod za druhou Plzní a dva body před čtvrtou Spartou, rozhodl pokračovat v dosavadní úspěšné spolupráci s trenérem Pavlem Hapalem. Dle nově podepsané smlouvy by měl na lavičce Baníku vydržet minimálně další dva roky.

včera

včera

Marco Rubio

Americké ultimátum. Do pár dní má být jasno, zda skončí válka na Ukrajině

Sliby administrativy Donalda Trumpa, že zajistí mír na Ukrajině, dostávají další vážné trhliny. Šéf americké diplomacie Marco Rubio v pátek připustil, že Washington vzdá své snahy o ukončení konfliktu, pokud se ukáže, že ho není možné ukončit. Podle Rubia se musí situace během následujících dní vyjasnit.

včera

včera

Česko se definitivně zbavilo závislosti na ruské ropě, oznámil Fiala

Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy