
Evropská komise varuje, že Evropa si nemůže dovolit zůstat v reaktivním režimu. Už dnes představí novou strategii připravenosti, která počítá s širokou škálou krizových scénářů, od válek a kybernetických útoků až po přírodní katastrofy a pandemie.
Jedním z klíčových doporučení je, aby si každý občan vytvořil zásoby potravin a dalších základních potřeb na minimálně 72 hodin. „V případě extrémních narušení je nejkritičtější právě úvodní fáze,“ uvádí návrh Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Pět let od prvního lockdownu během pandemie covidu-19, tři roky od začátku války na Ukrajině a s neustále hrozícími přírodními katastrofami a finančními otřesy přichází plán v době, kdy Evropa přechází od jedné krize ke druhé. „Žádná z hlavních krizí posledních let nebyla izolovaná nebo krátkodobá,“ stojí v dokumentu.
Místopředsedkyně Komise Roxana Mînzatu, která strategii představí, zdůraznila, že cílem je pomoci lidem připravit se na krize i na úrovni domácností. „Musíme opravit střechu, dokud svítí slunce,“ řekla.
Strategie si klade za cíl vytvořit bezpečnou a odolnou EU schopnou předvídat a zvládat hrozby bez ohledu na jejich původ. Návrh obsahuje opatření pro skladování základních zásob, krizové plánování, dostupnost úkrytů a zajištění kritické infrastruktury včetně vesmírných technologií.
Plán přichází jen několik týdnů poté, co EU představila svou první obrannou strategii. Zdůrazňuje naléhavost posílení připravenosti ve všech sektorech.
Připravit se na válečné konflikty je jedním z hlavních bodů strategie. Ta vychází z modelů severoevropských zemí, kde se na krizovém řízení podílí celá společnost – od občanů přes firmy až po státní instituce.
Geopolitické konflikty však mohou probíhat i ve virtuálním prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zintenzivnilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména v oblasti energetiky. Mezi další státní aktéry, kteří pravidelně útočí na západní vlády a firmy, patří Čína, Írán a Severní Korea.
Dokument proto navrhuje vytvoření evropského systému kybernetického varování, který by zlepšil schopnost odhalování hrozeb a situaci monitoroval v reálném čase. Kromě toho strategie zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení kybernetické diplomacie ve spolupráci s NATO.
Podle Komise není připravenost jen otázkou vojenských konfliktů. „Musíme vědět, jak reagovat na povodně,“ uvedla Mînzatu a připomněla loňské katastrofální záplavy ve Španělsku, které si vyžádaly stovky obětí.
Strategie proto navrhuje celoevropský systém zásobování základními surovinami, včetně zdravotnických prostředků, kritických surovin, energetického vybavení a potravinových a vodních rezerv.
Dalším cílem je posílení lékařských opatření proti hrozbám pro veřejné zdraví, která by doplnila návrh na krizové zásoby léků v rámci Aktu o kritických léčivech.
Součástí plánu je také vytvoření „krizového koordinačního centra“, které by navázalo na stávající mechanismy EU a umožnilo rychlejší a efektivnější reakci na krizové situace napříč sektory.
Připravenost si vyžádá i pružnější přístup k financování. Evropská komise proto navrhuje revizi finančních nástrojů pro krizové situace tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky podle aktuálních potřeb.
Komise rovněž zvažuje nový legislativní balíček, který by stanovil společné standardy a měřitelné dlouhodobé cíle v oblasti připravenosti. Podle návrhu by nový „Zákon o připravenosti EU“ měl posílit odolnost klíčových funkcí společnosti a zajistit, že bezpečnostní otázky budou integrovány do evropských politik a programů.
Dokument obsahuje 30 klíčových opatření rozdělených do sedmi tematických okruhů, jako je civilně-vojenská spolupráce, veřejně-soukromá partnerství nebo příprava obyvatelstva. Mezi opatření, která by měla být realizována v příštích dvou letech, patří například posílení monitorování dezinformací, analýza připravenosti finančního sektoru a začlenění krizové připravenosti do školních osnov.
Související

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

EU bude v novém světovém řádu hrát silnou roli. Chce s námi spolupracovat celý svět, tvrdí von der Leyenová
Aktuálně se děje
před 3 minutami

Další útok nožem v Německu. Mladík pobodal dva lidi před obchodem
před 49 minutami

Na Slovensku opět zaútočil medvěd na člověka
před 1 hodinou

Američané tlačí na Kyjev, nikoliv na Rusko, prozradili evropští diplomaté
před 3 hodinami

Povelikonoční předpověď počasí. Meteorologové už tuší, jak bude po dnech volna
včera

Pardubice v druhém finále extraligy vybojovaly vítězství 2:1 a sérii tak srovnaly na 1:1
včera

Trump nevyloučil budoucí konec amerických snah o dosažení míru na Ukrajině
včera

Pellegrini dostal pokutu za loňskou předvolební kampaň
včera

Nečekané svědectví z dovolenkového ráje Čechů. Video ukazuje žraloka u pobřeží
včera

OBRAZEM: Jarní teplé počasí konečně přišlo. Lidé vyrazili do parků a na náplavky
včera

Unikl americký návrh příměří na Ukrajině. Rusové si mnou ruce
včera

Vance neztrácí víru. Naznačil, že jednání o míru na Ukrajině mají progres
včera

Svět si připomíná smrt Ježíše. Nebyl jediným ukřižovaným
včera

Ukrajina a USA udělaly další krok k podepsání nerostné dohody
včera

Trumpův boj s imigrací. Případy, které otřásají důvěrou v princip americké „svobody“
včera

ANO čeká výměna europoslance. Kovařík oznámil, že ve funkci skončí
včera

Baník Ostrava povede kouč Hapal po podepsání nové smlouvy minimálně další dva roky
včera

V Polsku si dejte pozor, radí ministerstvo. Platí nový zákaz, hrozí i zadržení
včera

Americké ultimátum. Do pár dní má být jasno, zda skončí válka na Ukrajině
včera

Z oblohy nepadá jen déšť. Meteorologové upozornili na zajímavý jev
včera
Česko se definitivně zbavilo závislosti na ruské ropě, oznámil Fiala
Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.
Zdroj: Jan Hrabě