ANO chce prosadit změny v čerpání mateřské. I kvůli nižší porodnosti

Opoziční hnutí ANO navrhuje změny v mateřské dovolené. Nahradit chce současnou peněžitou pomoc v mateřství (PPM) tzv. mateřským příspěvkem. Ten má nahrazovat plnohodnotný výdělek z období těhotenství a mateřství. „Je třeba předejít tomu, aby ženy, respektive rodiče, kteří otěhotní nečekaně, byli státem fakticky ekonomicky trestáni a nuceni k tomu, aby vznik těhotenství odkládali do té doby, kdy budou mít nárok na PPM,“ píše se v návrhu zákona. 

Z důvodu nesplněných podmínek dle tohoto návrhu nepobíralo v roce 2021 PPM 27 tisíc žen, z čehož 20 tisíc ji nepobíralo ani přes svou předešlou ekonomickou aktivitu ve formě OSVČ. „Hlavním důvodem, proč nárok na PPM nevznikl, bylo nesplnění podmínek platby nemocenského pojištění po dobu 270 dní,“ bilancuje ANO v návrhu. 

PPM tak pobíralo 83 ze 110 tisíc těhotných žen. „Stávající právní úprava PPM je založená na nesprávném předpokladu, že žena během těhotenství a prvních měsíců mateřství není pro společnost ekonomických přínosem,“ zní argument pro změnu zákona. Je tak ignorován přínos v podobě nového dítěte neboli budoucího daňového poplatníka. 

Nárůst nákladů státního rozpočtu hnutí předpokládá o 1,3 miliardy korun. Stávající náklady na PPM jsou 11,32 miliard. Podle návrhu nedojde k reálnému navýšení výdajů státního rozpočtu, protože Ministerstvo práce a sociálních věcí může výdaje vzhledem k propadu porodnosti přesměrovat z prostředků alokovaných na rodičovský příspěvek. 

ANO v návrhu argumentuje tím, že se v roce 2022 narodilo pouze 99 800 dětí, tedy o 10 % méně než roku 2021. „Nahrazením současné dávky nemocenského pojištění PPM novou dávkou státní sociální podpory ‚mateřský příspěvek‘ dojde ke spravedlivější kompenzaci ušlých ekonomických zisků v důsledku těhotenství a mateřství všech ekonomicky aktivních žen, jako jsou například ženy s částečnými úvazky, svobodnými povoláními, studentky, doktorandky a OSVČ,“ podotýká hnutí v návrhu zákona. 

Naléhavost řešit stávající situaci ANO určuje propadem porodnosti kvůli socioekonomické situaci způsobené dvěma vlnami proticovidových opatření, drastickým nárůstem nákladů v souvislosti s energetickou krizí a důsledkem demograficky oslabené generace 90. let. „Je příznačné, že v té době byly podobně jako dnes reflektovány aktuální politické potřeby a mateřství bylo pro mediální nezájem degradováno na ryze privátní zájem se všemi negativními demografickými dopady.“