Vláda odmítá české vojáky poslat na Golanské výšiny. Kvůli islámským radikálům

Zapojení Čechů v oblasti mezi Sýrií a Izraelem, kde jsou mezinárodní pozorovatelé od roku 1974, dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Nedávno ČTK řekl, že by umístění jedné roty v počtu 150 mužů na Golanské výšiny bylo také příspěvkem v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát.Kabinet ale právě i kvůli nebezpečí islámských radikálů s českou účastí nepočítá. Podklady pro dnešní jednání vlády upozornily na to, že v oblasti operují teroristé z fronty An-Nusra a připomněly také únosy zahraničních příslušníků mise. "V důsledku války v Sýrii není mise UNDOF schopna vykonávat činnost, kvůli níž byla zřízena, a ani ve střednědobém horizontu nebude schopna svůj mandát naplňovat," píše se v materiálu."V současnosti je její mandát uplatňován pouze na izraelské straně, a výrazně se tedy snížily potřeby na zajištění ochranných sil. OSN proto nebude hledat náhradu za odcházející filipínský kontingent a výrazně se sníží i počty ostatních komponentů mise," stojí dále v dokumentu. Právě o tom, že by Češi nahradili Filipínce, se uvažovalo. Materiál dál uvádí, že další působení mise bude mít jen symbolický účel.Podle Stropnického by se ale ještě mohlo rozhodnutí změnit. "Pokud jde o Golanské výšiny, čekáme na rozhodnutí OSN, která má v nejbližších týdnech nově definovat parametry této mise," uvedl ministr.Prioritním zůstává podle ministerstva působení v Afghánistánu, kde budou čeští vojáci pokračovat ve výcviku vojáků a policie, podílet se budou i na ochraně spojeneckých vojsk. V zemi by tak mělo působit až 310 vojáků v operaci Resolute Support pod vedením NATO, až 20 osob při ochraně českého zastupitelství v Kábulu a až 20 lidí, kteří budou pomáhat afghánským silám s bojem proti výrobě a distribuci drog.Kabinet dále počítá s působením českých sil na Balkáně, a to v celkovém počtu do 20 lidí, i v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu. Nyní je několik desítek českých vojáků na misi EU v Mali. V prvním pololetí příštího roku má v celém regionu - tedy i na pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově - působit až 70 lidí, jejichž počet by v případě potřeby mohl od 1. července 2015 stoupnout na 220.Vláda také podpořila působení českých sil v operacích aliančních sil rychlé reakce (NRF) v počtu do 1500 osob v příštím roce a do 452 lidí v roce 2016. Až 950 lidí by mělo být v prvním pololetí roku 2016 k dispozici pro operace bojových uskupení EU, v druhém pololetí téhož roku pak osob 250. O případném vyslání do konkrétní operace by v obou případech rozhodla vláda, která by neprodleně informovala obě komory Parlamentu. Těm pak ve většině případů přísluší konečné slovo.Náklady na vyslání sil a prostředků v zahraničních operacích se v roce 2015 předpokládají přibližně 1,48 miliardy korun a v roce 2016 ve výši 1,72 miliardy korun.