Rozpočet armády by měl meziročně stoupat o 4,5 miliardy, plánuje Stropnický

de o výhled, který by měl odpovídat potřebám a schopnosti uskutečnit plánované investice. Loni ministerstvo obrany hospodařilo se 49 miliardami korun. Plánovaný rozpočet dává podle ministra solidní prostor pro rozvoj a pro to, aby se modernizovala armáda. „Není něco, co bychom nutně potřebovali a na co nemáme peníze," uvedl Stropnický.

Armáda plánuje do roku 2029 koupit pro sedmou obrněnou brigádu asi 200 bojových vozidel pěchoty. První kusy by vojáci mohli dostat v roce 2019. Dalším velkým nákupem v příštích letech bude pořízení 49 děl, osmi mobilních 3D radiolokátorů nebo 12 víceúčelových vrtulníků.

Meziroční růst o zhruba 4,5 miliardy korun podle něj odpovídá tomu, na co zvládne ministerstvo vypsat tendry a peníze proinvestovat. Uvítal také některé změny zákona o veřejných zakázkách, ve kterých už není jediné kritérium nejnižší ceny. Poukázal i na další změny zákona, například černé listiny uchazečů nebo postup v případě přihlášení jediného uchazeče o zakázku.

Česko se vstupem do NATO zavázalo k vyčlenění dvou procent HDP pro potřeby obrany, v tuto chvíli ale dává jen asi polovinu. Vládní koalice se dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP. To znamená, že v roce 2020 by ministerstvo obrany mělo mít při každoročním dvouprocentním růstu české ekonomiky k dispozici 72,86 miliardy korun.

Stropnický po jednání mluvil také o ustanovení speciálních státních zástupců, kteří by se zabývali trestným jednáním v české armádě, a příspěvku ke zlepšení situace na Blízkém východě. Česko by dnes mělo do Iráku poslat 6 tisíc samopalů, v květnu by pak mohli do Iráku odletět instruktoři posádek L-159.

Řeč podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka přišla také na migrační krizi nebo projektu Aktivních záloh Armády ČR. Uvedl to na sociálních sítích.