Jak bojovat proti hybridním hrozbám? V Česku byly už za totality

Obrana proti hybridním útokům, ať už přijdou odkudkoli, vyžaduje dobrý zpravodajský přehled a kvalitní experty, kteří jsou připraveni na konkrétní hrozbu reagovat, uvedl Šedivý. "Pak je tu otázka dlouhodobého zodolňování vůči těmto hrozbám. V materiální rovině jde o zajištění základních funkcí pro přežití, a to i pod silným tlakem nebo během rozsáhlé krize: veřejný pořádek, potraviny, základní lékařské péče, dodávky energie, prostředky komunikace vlády s občany. Velice dobře to před dvěma roky zpracoval vládní Audit národní bezpečnosti," řekl.

"Druhá, nemateriální otázka, je neméně důležitá, zde se bavíme o odolnosti vůči propagandě, vůči snahám podkopat základní hodnoty demokracie, oslabit důvěru občanů ve státní instituce a radikalizovat debaty ve společnosti," řekl ČTK v Praze Šedivý. "Odolnost zde se týká rozvoje intelektuálních schopností a občanského vědomí, a to již od školního věku, výchova ke svobodnému, poučenému myšlení, rozvoj internetové nebo mediální gramotnosti, tedy ověřování informací a způsobilost rozlišit fakta od lží," uvedl.

Šedivý připustil, že NATO přímo nezasahuje do aktivit, jež se odehrávají ve virtuálním světě. To je odpovědnost jednotlivých států. Na poli sdílení zkušeností z kybernetické bezpečnosti a boje proti šíření dezinformací spolupracuje Aliance hlavně s EU. "Toto je přesně ta oblast, kde máme asi nejslibnější spolupráci s Evropskou unií, a to ve smyslu výměny informací, koordinace našich různých aktivit," řekl velvyslanec. Připomněl unijní tým expertů, kteří se zabývají dezinformacemi šířenými Ruskem, nebo Evropském centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami v Helsinkách. "Dlužno dodat, že Česká republika je v tomto aktivní a jsme vnímáni pozitivně," dodal.

Hybridní metody boje podle Šedivého nejsou novinkou posledních let. Za typickou hybridní operaci označil například aktivity Sovětského svazu kolem obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Současné Rusko podle něj využívá ve své strategii čím dál více nevojenské prvky i kvůli tomu, že NATO dalo jasně najevo, že je připraveno chránit své členy podle principu kolektivní obrany. Aliančním zemím zajišťuje pomoc spojenců v případě, že budou napadeny.

"V Moskvě si velice dobře uvědomují obranné garance, které zdůraznily konkrétní, i když uměřené kroky NATO v posledních letech, zejména posílení vojenské přítomnosti v Pobaltí. To ukazuje, že kolektivní obrana je z politického i vojenského hlediska věrohodná," řekl. Varoval ale před jednostrannou fixací na Rusko. Militantní islamismus a jím inspirovaný terorismus vytvářejí velice reálnou a bezprostřední hrozbu, jež se týká i Ruska. "Aliance by se nebránila obnovení spolupráce s Ruskem na problémech společného zájmu. Podmínkou ale je vyřešení situace kolem Ukrajiny v souladu s mezinárodním právem," zdůraznil