Šlachtova partyzánská akce? Nasazení vojáků při operaci celníků prověřuje GIBS

"Řízení je pod dohledem státního zástupce a ten nedopustí porušení zákona," uvedla Schillerová. Celní správa podle Poulíčka oslovila vojenské speciální síly kvůli tomu, aby zjistily možnosti, jakým způsobem by celníci mohli podezřelé sledovat. V kauze se podle něho jednalo o nelegální výrobnu cigaret, přičemž bylo zadrženo 11 podezřelých, z nichž pět je stále ve vazbě. Skupina podle podezření způsobila škodu kolem 20 milionů korun.

Ekonomický deník v prosinci napsal, že celní správa v červnu na Moravě sledovala několik lidí podezřelých z organizování a řízení trestné činnosti. O spolupráci při sledování požádali podřízení náměstka celní správy Roberta Šlachty 601. skupinu speciálních sil z Prostějova. Trestní řád neumožňuje, aby se do sledování z ministerstva obrany zapojil někdo jiný než Vojenská policie nebo Vojenské zpravodajství. Akce byla nakonec odsouhlasena jako součinností cvičení.

Mezi opozičními poslanci budí záležitost pochyby, poukazují na podezření z překročení zákona. Například Jana Černochová (ODS) poukazovala na právní posudky, podle nichž celníci nemohou jen tak oslovovat armádu. Varovala před možným zmařením trestního řízení kvůli případně nezákonnému postupu. Černochová chtěla například vědět, zda o zapojení armády byla informována státní zástupkyně, nebo zda se jednalo o Šlachtovu "partyzánskou akci".

Poulíček připustil, že první žádost celníků vůči armádě ohledně sledování podezřelých byla vystavena omylem. Armáda ji podle něho nepřijala. Následně vojáci podle Poulíčka celníkům sdělili, kam nasadit sledovací techniku. "Pokud by úkony v trestním řízení udělala armáda, k porušení zákona by došlo. Ve spise ale nejsou žádné informace získané armádou nebo její technikou," dodal Poulíček.

Bezpečnostní výbor stejně jako už dříve branný výbor debatu o záležitosti přerušil. Kdy se k ní vrátí, zatím není jasné.