Platy porostou? Policisté a hasiči se zřejmě dočkají příplatků

Příplatky by přiznávali ředitelé sborů a ročně by mohly činit až 24násobek celostátní průměrné hrubé mzdy. "Cílem je zejména udržení a posílení personální stabilizace bezpečnostního sboru," uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve svém pozměňovacím návrhu, který plénum přijalo navzdory nejednoznačnému postoji bezpečnostního výboru.

Na příplatek by nebyl právní nárok. Jeho poskytování by bylo podmíněno dostatečným množstvím peněz v rozpočtech příslušných ministerstev. Hamáčkovu úpravu kritizovala Jana Černochová z opoziční ODS, poukazovala na to, že ministr nevyčíslil rozpočtové dopady. "Nevíme, zda to budou miliony nebo miliardy," podotkla.

Vládní novela příslušníkům bezpečnostních sborů zjednoduší zákonnou možnost přivydělávat si například pedagogickou činností nebo prací v odborových organizacích. Předloha stanoví podmínky i pro další možné vedlejší práce policistů nebo hasičů.

Novela služebního zákona reaguje na loňský verdikt Ústavního soudu. Soud zrušil s účinnosti od letošního pololetí pro protiústavnost část zákona, která pravomoc stanovit výjimky z obecného zákazu jiné výdělečné činnosti plně přenášela na ředitele. Podmínky budou nově přímo v zákoně, nikoli ve vnitřních předpisech.

Předloha obsahuje odkazy na činnosti, které bude moci příslušník bezpečnostních sborů ve služebním poměru vykonávat. Souhlas nadřízeného tak nebude potřeba například pro znaleckou a tlumočnickou činnost pro soud nebo správní úřad, vědeckou a pedagogickou činnost nebo pro práci v odborové organizaci, jíž je příslušník členem. K dalším druhům výdělečné činnosti, které v zákoně uvedeny nejsou, bude podle novely stále potřeba souhlas služebního funkcionáře.

Tato část předlohy čelila výtkám ODS, její poslanci se obávají možného střetu zájmů. Sněmovna ale neschválila úpravu občanských demokratů, podle níž by příslušníci mimo jiné mohli vykonávat vedlejší výdělečnou činnost jen výjimečně. Hamáček zdůraznil, že s vládní verzí souhlasili ředitelé všech bezpečnostních sborů i odbory. Bezpečnostním sborem se rozumí policie, hasiči, celníci, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

Předloha stanoví, že nadřízený bude moci souhlas s vedlejší prací zrušit, pokud zjistí, že se změnily okolnosti, za kterých jej udělil. Příslušník pak bude muset činnost ukončit bez zbytečného odkladu. Návrh také zmírňuje postih v případě porušení podmínek pro vedlejší činnost. Zatímco nyní musí být příslušník propuštěn, nově by mu hrozil pouze kázeňský trest.

Výjimky, které novela předpokládá, by neměly platit například pro pracovníky zpravodajských služeb. V jejich případě bude vykonávání výdělečné činnosti stále nutné nadřízenému oznámit.

Sněmovna dnes kývla na úpravu Zdeňka Ondráčka (KSČM) o stanovování stupnice základních platových tarifů příslušníků. Opatření by podle něho mělo snížit rozdíl mezi růstem platů příslušníků v nižších a ve vyšších tarifech.