Vzniká "Schengen II". Zloději nebudou mít šanci, tvrdí rázně vnitro

SIS II představuje druhou, technicky vyspělejší generaci SIS a nabídne některé nové funkce jako například využití biometrických prvků. Kromě toho bude přímo obsahovat evropský zatýkací rozkaz, čímž odpadne jeho zasílání mezi justičními orgány poštou. SIS II je také kapacitně přizpůsobený zvýšeným nárokům na své fungování.

Termín spuštění SIS II potvrdili v březnu letošního roku ministři vnitra na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu.

"Jsem velmi rád, že po několikaletém úsilí, ale bohužel i odkladech, dochází ke spuštění SIS II. Česká republika absolvovala všechny povinné testy a je na spuštění plně připravena," řekl ministr vnitra Jan Kubice (nestr.).

Schengenský informační systém v současné době obsahuje více než 46 milionů záznamů. Ještě v polovině roku 2007 byl objem záznamů jen 16 milionů. Největší část databáze zahrnuje záznamy k hledaným odcizeným nebo ztraceným dokladům (jen ČR jich má v systému téměř dva miliony). Podíl hledaných osob je poměrně malý, což je způsobené tím, že prostřednictvím SIS se hledané a pohřešované osoby daří velmi rychle vypátrat. V některých případech jsou v databázi pohřešované a hledané osoby vedeny pouze několik hodin.

Se spuštěním SIS II končí provoz první generace tohoto systému, ke kterému se Česká republika připojila 1. září 2007 a jehož prostřednictvím doposud velice efektivně spolupracovala s dalšími státy připojenými do systému.

V souvislosti s přechodem na SIS II na něj také přechází komunikace centrál SIRENE, národních ústředních útvarů pro mezinárodní pátrání a policejní spolupráci v Schengenu. Centrály SIRENE řeší veškeré zásahy na záznamy v SIS. Česká centrála SIRENE, která je součástí Odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia ČR, řešila za pět a půl roku stávajícího SIS přes 43 tisíc zásahů na hledané osoby, pohřešované děti nebo odcizená vozidla. Pracovníci centrál SIRENE očekávají, že SIS II přinese další nárůst vypátraných osob a věcí.

Česká republika sehrála mimo jiné klíčovou roli při obnovení projektu v roce 2009 za českého předsednictví EU a její experti se na přípravě projektu podíleli, za což je Česká republika na evropské úrovni velice oceňována.