Automatické zřizování datových schránek se ruší, schválila to Sněmovna

Lidé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna dnes schválila vládní novelu, která ruší automatické zakládání schránek občanům, pokud by se po lednu poprvé přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Opoziční hnutí ANO neprosadilo pozměňovací návrh, který automatické zřizování schránek obyvatelům zachoval, ovšem s 1,5letým odkladem. Postup měl podle úpravy fungovat od července 2024, aby ministerstvo vnitra získalo podle zdůvodnění dostatek času pro dodatečnou osvětu a propagaci datových schránek.

Vnitro označilo plán na automatické zřizování datových schránek obyvatelům od ledna za "příliš ambiciózní". Vládní poslanci mluvili o záporných dopadech, včetně právních, zejména na lidi s nižšími digitálními dovednostmi. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění novely jako příliš zatěžující. Naopak podle hnutí ANO je zachování nynějšího postupu zakládání schránek krokem zpět v digitalizaci státu.

Hnutí ANO neuspělo ani s dalším pozměňovacím návrhem, který by rovněž na červenec 2024 odložil povinnost zřizování datových schránek i pro část právnických osob. Jednalo by se podle zdůvodnění úpravy o zapsané spolky, obecně prospěšné společnosti nebo nadace. "Mnoho z těchto právnických osob do současnosti nemá o blížící se povinnosti zřízení datových schránek povědomí," stálo v důvodové zprávě.

Automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity bylo loni schváleno jako součást zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Schránku podle zákona automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200.000 právnických osob, které ji dosud nemají. Nyní funguje 1,667 milionu datových schránek, z toho asi tři čtvrtě milionu bylo zřízeno povinně a přes 900.000 dobrovolně. Schránku si dosud musely povinně zřídit úřady nebo právnické osoby, dobrovolně si ji pak může založit každý občan.

Prostřednictvím datové schránky lze podat daňové přiznání, zažádat o výpis z rejstříku trestů, získat výpis bodů řidiče nebo například zaslat omluvenku dítěti do školy. Informace k datovým schránkám jsou na webech www.chcidatovku.cz a www.mojedatovaschranka.cz.

Související

Ilustrační foto

Novou datovku stále nemá téměř 734 tisíc podnikatelů

Do datové schránky se zatím nepřihlásilo téměř 734.000 podnikatelů nebo nepodnikajících právnických osob, kterým stát letos schránku nově ze zákona zřídil. Celkově bylo nově aktivováno 1,8 milionu schránek a 1,077 milionu lidí se do nich přihlásilo. Vyplývá to z aktuálních údajů Digitální informační agentury (DIA), která správu datových schránek od dubna převzala.

Více souvisejících

Datové schránky Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 6 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 7 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 8 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno před 17 hodinami

Aktualizováno před 17 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Rakušan prozradil, co zjistil o přestřelce u česko-německé hranice

Němečtí policisté smrtelně zranili muže po přestřelce, která nastala po kontrole u hranic s Českem. Muž, jehož strážci zákona zastavili, totiž vytáhl zbraň a začal na ně střílet. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nedošlo k incidentu přímo na hranicích.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy