České korunovační klenoty budou vystaveny od 17. do 21. ledna

Klenoty budou vyjmuty z Korunní komory 16. ledna, vrátí se do ní o týden později. V komoře se budou v mezičase dělat restaurátorské práce. Klenoty budou vystaveny u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky, využita bude původní vitrína Josefa Gočára.

"Prezident republiky rozhodl o vystavení českých korunovačních u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. České korunovační klenoty budou vystaveny po pěti letech ve stejném datu, to znamená mezi 17. a 21. lednem 2023. Bude tak navázáno na první vystavení korunovačních klenotů po příchodu svobody, kdy v roce 1993 byly vystaveny na přelomu ledna a února," řekl dnes Mynář.

Klenoty mohli lidé naposledy vidět před pěti lety v lednu 2018, kdy je prezident Miloš Zeman nechal vystavit ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Stalo se tak mezi prvním a druhým kolem tehdejších prezidentských voleb, v nichž Zeman post hlavy státu obhajoval. Také v lednu 2023 se výstava bude konat mezi prvním a potenciálním druhým kolem prezidentské volby.

V letech 2003, 2008 a 2013 si je veřejnost mohla prohlédnout mimo jiné u příležitosti zvolení prezidenta Václava Klause, respektive Zemana. V červnu citoval list Deník tehdejšího mluvčího Správy Pražského hradu Jana Pastora, který očekával další vystavení korunovačních klenotů až na počátku funkčního období nového prezidenta.

"Pokud bylo rozhodnuto o vystavení českých korunovačních klenotů zde v katedrále, je nanejvýš vhodné, aby byla vystavena také relikvie sv. Václava," řekl dnes děkan svatovítské kapituly Ondřej Pávek. Lebka sv. Václava bude vystavena v katedrále v kapli, kde jsou uloženy jeho ostatky.

Zástupci Pražského hradu dnes představili i výsledky říjnového průzkumu koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Šéf hradních památkářů Petr Kroupa uvedl, že průzkum potvrdil, že koruna je relikviářem. Její zvláštností je vrcholový, osm centimetrů vysoký zlatý křížek ze zlatého plechu se safírovou kamejí s rytinou Krista na kříží a s latinským nápisem Zde je koruna páně, který určuje kříž jako ostatkový. Podle Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.

Odborníci nyní v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. "Dno této dutiny není letováno, nýbrž začepováno se závlačkou, schránka tedy byla přístupná i po zhotovení celého kříže. Zvolená metoda neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky, neexistují však žádné indicie, které by poukazovaly na druhotnou manipulaci s nohou kříže, a tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce," řekl dnes Kroupa. Nevyloučil další průzkum do budoucna.

Klenoty jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Vyjmout je lze pouze za situace, kdy se sejde všech sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.

O svatováclavskou korunu se tradičně stará šperkařská rodina Beldů, pracovali například na její replice. O záměru vystavit klenoty ani o jejich říjnovém vyjmutí z Korunní komory její zástupci nevěděli, řekl dnes České televizi Jiří Belda.