Česko má nový plán pro energetiku a klima, schválila ho vláda

Jan Hrabě

Jan Hrabě

18. října 2023 21:15

Vláda ČR
Vláda ČR Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká republika naplní závazek snížení emisí skleníkových plynů, jak požaduje balíček Fit for 55, podmínkou ale je zajištění dostatečného množství dostupné energie pro firmy i občany. Aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na postupující klimatickou krizi i na vývoj situace v energetice po ruském vpádu na Ukrajinu, schválila vláda na středečním jednání. 

Aktualizovaný český energetický a klimatický plán definuje kroky, které je potřeba v rámci české energetiky realizovat pro splnění klimatických a energetických cílů Evropské unie. Reflektuje také aktuální zkušenosti z bezpečnostní a cenové krize, do níž se energetika dostala po ruské invazi na Ukrajinu.

Nový plán počítá například se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, s odklonem od výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 nebo se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ze současných 13 procent na 37 procent v roce 2030. Zásadní podmínkou pro realizaci plánu je, aby Česká republika měla z vlastních zdrojů a případně z dovozu dostatek energií pro potřeby ekonomiky i českých domácností. 

Česko bude pokračovat také v reformě sociálních služeb, v jejich transformaci z institucionální péče na péči komunitní. Vláda schválila Akční plán k přechodu sociálních služeb k péči poskytované na komunitní bázi a k větší individualizaci péče a k podpoře deinstitucionalizace sociálních služeb pro období 2023–2025, který počítá s dalším řízeným rušením ústavů a s rozvojem sociálních služeb komunitního charakteru.

Plán obsahuje řadu konkrétních opatření, jejichž cílem je také další podpora inkluze osob znevýhodněných z důvodu věku či zdravotního stavu, tedy zejména seniorů a osob se zdravotním postižením. Nový akční plán je nezbytným předpokladem pro splnění tzv. Základní podmínky pro oblast sociálního začleňování na programové období 2021–2027 ze strany Evropské komise, na jejímž splnění závisí i proplácení finančních prostředků z EU na projekty v oblasti sociálních služeb. 

Vláda schválila také návrh na navýšení kvóty pro zahraniční zaměstnance o dalších 20 000 kvalifikovaných pracovníků ročně. Reaguje tím na požadavky firem, které nemohou na českém trhu práce s minimální nezaměstnaností najít dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Jedná se zejména o IT specialisty, vývojáře software, inženýry, lékaře, zdravotní sestry, obsluhu strojů, montážní dělníky, zedníky a podobné profese, které chce Česko najít například na Filipínách, na Ukrajině, v Bosně a Hercegovině, v Gruzii či v Moldavsku.

Kabinet odsouhlasil také žádost ministra zdravotnictví o souhlas s dočasným stanovením podmínek úhrady ze zdravotního pojištění a ceny pro konečného spotřebitele léčivého přípravku DOXYCYCLINE PINEWOOD. Jedná se o dovoz antibiotik obsahujících doxycyklin z Irska, která zatím nejsou v Česku registrována. Ministerstvo zdravotnictví jejich mimořádným dovozem chce pomoci řešit aktuální nedostatek antibiotik na českém trhu, který vznikl kvůli omezení či přerušení dodávek ze strany výrobců.

před 8 hodinami

Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?

Související

Více souvisejících

Vláda ČR ,  Energetika ,  Klimatické změny ,  sociální péče ,  zaměstnanci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

před 3 hodinami

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

před 4 hodinami

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

před 11 hodinami

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

včera

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

včera

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

včera

včera

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

včera

včera

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

včera

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

včera

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

včera

včera

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy