Česko přichází kvůli nemocem o desítky miliard ročně. Řadě z nich se dá předejít

"Až 80 procent nemocí je preventabilních životním stylem. Ekonomické ztráty kvůli nerovnostem činí 85 miliard korun ročně. Při výpočtu pro českou ekonomiku je to vyčísleno na 1,4 procenta HDP za rok. Má to velký dopad," uvedla Macková. Podle ní třetinu ekonomických ztrát tvoří náklady na léčbu, za dvěma třetinami jsou pak dopady výpadků nemocných z práce.

Život v Česku se postupně prodlužuje. Zatímco v roce 1990 podle údajů statistického úřadu naděje dožití při narození u žen dosahovala 75,4 roku a u mužů 67,6 roku, v roce 2019 to bylo u mužů 76,3 roku a u žen 82,1 roku. V roce 1990 měli pětašedesátníci před sebou podle statistik 11,6 roku života a pětašedesátnice 15,3 roku. V roce 2019 to bylo 16,3 roku u mužů a u žen 19,9 roku. Covidová epidemie délku života zkrátila. Podle expertů by tento výkyv mohl být krátkodobý.

"Sice jsme prodloužili průměrný věk, ale o to jsme prodloužili i dobu, po kterou je pak člověk v nemocnici. Náš senior se sice dožívá vyššího věku, ale posledních deset až 12 let tráví v nemocnici," řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle něj je potřeba přesvědčit víc lidí, aby dbali na prevenci, žili zdravěji a zapojili se do takzvaných screeningových programů k včasnému odhalení chorob. "Musíme přesvědčit spoluobčany, kteří jsou ze sociálně vyloučených lokalit, sociálně slabší, z různých důvodů s horším vzděláním," uvedl šéf resortu.

Na znevýhodněné skupiny se zaměřil pětiletý projekt, který končí v prosinci. Podle šéfky SZÚ měl posílit takzvanou zdravotní gramotnost u znevýhodněných skupin, tedy získávání a využívání informací k rozhodování ve prospěch vlastního zdraví. Díky projektu vzniklo 14 regionálních center na podporu zdraví, v nichž působí takzvaní mediátoři. Celkem se vyškolilo 102 těchto terénních pracovníků. Nejvíc jich pracovalo v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Poskytovali nejen informace o správném životním stylu a zdravém stravování, ale i pomoc při registraci k praktickému lékaři či při zajištění preventivních prohlídek a dalších aktivit. Experti vytvořili celkem 70 programů na posílení prevence infekcí, nádorových onemocnění, úrazů či k posílení duševního zdraví.Celkem se do akcí zapojilo 104.000 lidí, upřesnila hlavní řešitelka projektu Marie Nejedlá z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ.

Projekt se hradil z evropských dotací z programu Zaměstnanost, přispěl i stát. Rozpočet činí 200 milionů korun. Pro příští tři roky by se měly využít dotace z programu Zaměstnanost+ či z fondu UNICEF. V centrech by mělo zůstat 28 mediátorů.