Důchody na 20 let jsou reálné, hodnotí analytik

"Je v zájmu stability důchodového systému, aby důchodci v budoucnu pobírali starobní důchod v průměru po určitou stanovenou dobu," zdůvodnilo záměr ministerstvo. Důchodový věk by podle resortu měl stanovit tak, aby udržel dobu v penzi konstantní, tedy 19 až 21 let.

Podle šéfa důchodové komise politiků a expertů Martina Potůčka není rozumné zvyšovat věk do nekonečna a lidé by měli mít jistotu, že stát bude situaci průběžně vyhodnocovat. Budoucí penzistky a penzisté by měli mít záruku a perspektivu, že si po odpracované době "budou moci rozumnou dobu důchodu užít", řekl podle ČTK Potůček s tím, že tento čas by měl trvat průměrně 20 let.

Analytik předně varuje, že návrh doby výplaty neznamená časové omezení výplaty jejich konkrétního důchodu. Komise totiž nenavrhuje ukončení výplaty důchodu po uplynutí 20 let jeho pobírání, ale navrhuje, aby výše důchodu a hranice doby odchodu do důchodu byly stanoveny s tím, že průměrná doba občana v důchodu by měla být 20 let.

"Zjednodušeně, pokud bude předpokládaná doba dožití v roce 2050 například 85 let, měl by být věk odchodu do důchodu nastaven na 65 let, pokud průměrná doba dožití bude 88 let, měli by lidé jít do důchodu v 68 letech. Důvodem takového částečného omezení je zřejmě fakt, že Komise na základě reálných čísel došla k názoru, že není možné nastavit dobu odchodu do důchodu pevně, např. na 60 let, přičemž doba dožití může třeba narůst až na 90 let," vysvětluje Rampula.

Domnívá se, že v souvislosti s těmito čísly nelze ignorovat některá statistická fakta. "Počet osob starších 65 let vzroste v roce 2050 na 3,35 milionu osob, jejich podíl na celkové populaci vzroste z dnešních 16,2 % na 32 %. To vše při započtené migraci cizinců do naší země, která se odhaduje na zhruba 30 000 lidí ročně," tvrdí analytik.

Pokud by tedy stát všem osobám starším 65 let vyplácel v roce 2050 stejný důchod jako dnes, průměrně zhruba 11 000 Kč, musela by česká ekonomika do roku 2050 růst o cca 6,5 % ročně. "Za posledních dvacet let přitom takovým tempem vzrostla ekonomika pouze dvakrát (v letech 2005 a 2006). Předpokládat tedy tak vysoký růst ekonomiky v budoucích letech je téměř nereálné," varuje Rampula.

Musí proto podle něj dojít k úpravě parametrů na straně důchodů, k čemuž existují tři základní možnosti: Zvýšení daní, zvýšení hranice odchodu do důchodu nebo snížení výše průměrného důchodu.

"Jakákoli Komise, vláda, parlament nebo kdokoli jiný se vždy bude pohybovat v tomto trojúhelníku možností a hledat to nejschůdnější politicky akceptovatelné nastavení," uzavírá analytik.