Přidat důchodcům, nebo maminkám? Česko je rozhádané

Z časové řady výsledků vyplývá, že česká veřejnost byla od druhé poloviny 90. let výrazně pro to, aby se pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům. O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažují, v letošním roce by se tak rozhodlo 57 % lidí, pro zvýšení důchodů je 43 %. Toto rozložení odpovědí je od roku 2007 až dodnes prakticky neměnné.

Příliš nepřekvapí, že preferenci podpory rodinám s dětmi prosazují spíše mladší lidé a že starší občané a důchodci se přiklánějí ke zvyšování důchodů. Pouze v roce 1997 důchodci (59 % z nich) upřednostňovali rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi na úkor zvýšení důchodů. Od roku 1999 se ve skupině důchodců už prosazuje důraz na zvýšení důchodů.

Jakým způsobem provádět sociální politiku – nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování sociálních dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále roste (především v posledních letech), v současnosti ho preferují bezmála tři čtvrtiny občanů.

Pokud by si lidé měli vybrat, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit různé sociální dávky, polovina lidí by se dnes rozhodla pro jednu oblast a polovina pro druhou. Stejně rovnoměrné zastoupení odpovědí jsme zaznamenali ještě v letech 1999 a 2004. V roce 2007 byla třípětinová většina veřejnosti spíše pro investice do životního prostředí, v letech 1998 a 2001 naopak převažoval mezi lidmi názor, že by se měly zvýšit různé dávky.

S rostoucím věkem respondentů roste preference zvyšování důchodů pro staré lidi, a sílí také názor, že spíše než investovat do životního prostředí by se měly zvýšit různé sociální dávky. Názor, že by se mělo spíše rozšiřovat spektrum sociálních služeb než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově všechny věkové skupiny respondentů.

Osoby s vysokoškolským vzděláním se od nich výrazněji názorově liší – většinově se přiklánějí k podpoře rodin s malými dětmi. Pro zvýšení důchodů starým lidem (než pro pomoc rodinám s dětmi) je naproti tomu nadpoloviční většina lidí, kteří se zařazují mezi špatně materiálně zajištěné.

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoci rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů, proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM. Preference rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od voličů TOP 09, ODS a lidí pravicově orientovaných. Příznivci těchto stran by rovněž upřednostnili investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Pro zvýšení sociálních dávek jsou většinově pouze přívrženci KSČM. Voliči stran vládní koalice zastávají v této otázce nevyhraněný názor stejně jako v průměru v české populaci. Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově voliči všech parlamentních stran, zjistila agentura STEM.