Schodek důchodového systému? Neudržitelný stav, varuje NKÚ

Kontroloři zjistili, že u MPSV, které spravuje 98 procent výdajů důchodového systému, rostly výdaje na důchody od poloviny 90. let v průměru o pět procent ročně kvůli rostoucímu počtu seniorů a také pravidelné valorizaci penzí. Zvyšovaly se sice i příjmy a do systému plynuly také desítky miliard korun z privatizace státních podniků a více než sedmiprocentního podílu z výnosu DPH náležejícího státu, systém je ale stále ve schodku. "Dlouhodobě jde o neudržitelný stav," uvedl NKÚ v tiskové zprávě.

V roce 1995 byl zřízen zvláštní důchodový účet s tím, že se na něm budou soustřeďovat přebytky z důchodového pojištění. Prostředky z tohoto účtu měly sloužit v době, kdy budou příjmy důchodového systému nižší než jeho výdaje, a od roku 2008 i k financování důchodové reformy. Ke konci roku 2013 byl stav účtu 22,6 miliardy korun.

Podle NKÚ mohl být objem prostředků na zvláštním účtu dvojnásobný. Ministerstvo financí totiž do výdajů důchodového systému v souladu se zákonem započítává i náklady na jeho správu, které se v letech 2009 až 2013 pohybovaly mezi pěti až sedmi miliardami korun.

Započítávání nákladů na správu důchodového systému do jeho výdajů podle NKÚ zkresluje celkovou bilanci příjmů a výdajů systému. Pokud by totiž ministerstvo v letech 2004 až 2008, kdy byl důchodový systém přebytkový, převedlo na zvláštní účet celý přebytek a neodečetlo z něj výdaje na správu, mohl být zůstatek na zvláštním účtu o 22,5 miliardy korun vyšší. To však nemění nic na faktu, že objem prostředků na zvláštním účtu je vzhledem k výši deficitu důchodového systému v posledních letech nevýznamný.

Dávky důchodového pojištění koncem roku 2013 pobíraly téměř tři miliony lidí. Rostl především počet přiznaných starobních důchodů. Ten koncem roku 2013 podle MPSV pobíralo zhruba 2,3 milionu seniorů, což je asi o třetinu více než v roce 1996.