V kolika letech do důchodu? Průzkum mezi Čechy zjistil zajímavou věc

"Vzdělání je velmi důležité pro to, jak dlouho jsou lidé ochotni a schopni pracovat. Čím je vzdělání vyšší, tím větší je motivace zůstat v práci," uvedl jeden z autorů Radim Boháček.

"Dnes pracují na jednoho důchodce čtyři ekonomicky aktivní, za 40 let to budou už jen dva. Odrazí se to na důchodovém systému. Na tuto dobu se musíme připravit," uvedla spoluautorka studie Jana Bakalová. Jedním z opatření je právě odsun důchodového věku.

Studie srovnává situaci ve 13 zemích. Podle jejich podobností a typu důchodového systému je dělí do pěti skupin. Severskou tvoří Dánsko, Nizozemsko a Švédsko, jižní Španělsko a Itálie, západní Rakousko, Belgie, Německo a Francie, východní Maďarsko, Polsko, Slovinsko a poslední samostatnou Česko. Autoři využili data z mezinárodní studie SHARE, která pravidelně zkoumá podmínky lidí mezi 50 a 70 lety. Zaměřuje se na vzdělání, příjem, penzi či zdraví.

Podle výsledků se Česko přibližuje západním státům. Na východě zůstává hlavně kvůli dřívějšímu nástupu do penze. Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Přitom si v penzi finančně pohorší. Přestat pracovat je navíc nenutí ani zdraví. Podle autorů představuje brzký odchod do důchodu pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností i ekonomický potenciál.

Snahu setrvat na trhu práce ovlivňuje vzdělání. Zatímco na západě má základní školu či vyučení zhruba pětina šedesátníků, v ČR jsou jich více než dvě pětiny. Podobná je situace u žen. Vysokoškolský titul má na západě víc než třetina mužů kolem 65 let, v Česku jen asi 15 procent. Mezi českými ženami je podíl ještě nižší. V západní Evropě pracuje polovina mužů nad 65 let s vysokou školou, v Česku je to asi čtvrtina. V severských a západních státech mají práci více než dvě pětiny vysokoškolaček nad 60 let, v Česku je to asi pětina.

Studie také ukázala, že podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je v Česku a na západě srovnatelný. Podobné je to i s podílem lidí, kteří mají určitá omezení. Češi a Češky na tom nejsou hůře ani v mentálním zdraví. Zatímco počet pracujících osob nad 60 let v cizině klesá postupně, v Česku se propadá náhle s oficiálních důchodovým věkem.