Nesrovnalosti v důchodu? Češi tomuto nerozumí

Dotazy na možnosti předčasného starobního důchodu či tzv. předdůchodu patří v posledních týdnech k těm častějším, které pracovníci OSSZ řeší. „Setkáváme se s tím, že lidé považují předčasný starobní důchod a předdůchod za to samé. Přestože výrazy jsou to podobné, nejde zdaleka o totéž. Vysvětlíme proto vždy klientům, jaké jsou základní rozdíly mezi předčasným starobním důchodem a předdůchodem a kdo, kdy a kde o ně může žádat," říká Mgr. Václav Klička, ředitel OSSZ Pardubice.

Předčasný starobní důchod je dávka poskytovaná státem z důchodového pojištění. Vyplácí ji za splnění zákonných podmínek (dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění) ČSSZ. Žádost o předčasný starobní důchod podává občan na OSSZ podle místa bydliště. Předdůchod není dávkou vyplácenou státem, ale je produktem doplňkového penzijního spoření (tzv. III. důchodový pilíř). ČSSZ pobírání předdůchodu zohledňuje při výpočtu starobního důchodu tak, že pobírání předdůchodu ze zákona hodnotí jako vyloučenou dobu. Bližší informace o podmínkách čerpání předdůchodu podávají pracovníci penzijních společností, u nichž má klient uzavřenou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření.

Jaký přesný význam mají některé pojmy používané v souvislosti s nárokem na důchod a jeho výpočtem vysvětlila Mgr. Jana Kolmašová, zástupkyně vedoucí oddělení důchodového pojištění: „Náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvádí žádné pojistné, a přesto se mu tato doba v určitém rozsahu, který definuje zákon o důchodovém pojištění, započítává do potřebné doby pojištění pro nárok na důchod. Náhradní dobou je např. doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, doba vedení v evidenci úřadu práce, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a další doby, uvedené v zákoně o důchodovém pojištění".

Dalším pojmem souvisejícím s hodnocením dob pojištění, nad kterým se lidé často zarazí, je „vyloučená doba". Vyloučené doby jsou např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba studia po dobu prvních 6 let po dosažení věku 18 let (získaná do 31. 12. 2010), doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce atd.

„Vyloučené doby jsou zpravidla náhradní doby pojištění. Pokud však tato období zasahují do tzv. rozhodného období, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, musí se z tohoto období vyloučit. To má v zásadě pozitivní význam. Díky tomu se nesníží průměr výdělků, z nich se vypočítává výše důchodu, protože celkový souhrn příjmů dosažených v rozhodném období je rozpočítáván pouze na období, kdy byla vykonávána výdělečná činnost," objasnila Jana Kolmašová.

O doby důchodového pojištění se podle zkušeností pracovníků OSSZ zajímají lidé stále více, a nejsou to jen lidé v předdůchodovém věku. Klienti se odborníků OSSZ ptají, zda a jak se jim do důchodu započítá doba, kdy pečovali o své blízké nebo byli nezaměstnaní. OSSZ Pardubického kraje se setkávají také s dotazy studentů či jejich rodičů, zda si mohou po dobu studia, které už od 1. 1. 2010 není náhradní dobou pojištění, platit důchodové pojištění sami. Institut dobrovolného důchodového pojištění to umožňuje osobám od 18 let věku z důvodů uvedených v zákoně o důchodovém pojištění, ale i tzv. bez uvedení důvodu.