Češi se zastali důchodců: Penze jsou šíleně malé, tvrdí

Pozornost, kterou čeští politici věnují v poslední době důchodové politice, je poměrně nízká, nesystémová a vázaná většinou pouze na problematiku zvyšování aktuálních důchodů. Významnější změny v oblasti důchodového zabezpečení neprobíhají. Nikterak tedy nepřekvapí, že české veřejné mínění je dlouhodobě kritické k současnému důchodovému zabezpečení.

Více než čtyři pětiny občanů (83 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené. Tříčtvrtinová většina lidí (74 %) se domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. A tři pětiny dotázaných (81 %) nesouhlasí s tím, že by současný systém umožňoval strávit lidem důstojné stáří. 

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. Následující zlepšování hodnocení výše důchodového zabezpečení skončilo v roce 2011. Vůbec nejhorší hodnocení výše důchodů jsme zaznamenali v listopadu 2014. Od tohoto průzkumu výsledky ukazují jen dílčí zlepšení názorů na přiměřenost důchodů a na pokrytí základních potřeb důchodců.

Statistická analýza ukazuje, že mezi mladšími lidmi je sice poněkud více těch, kteří důchody považují za přiměřené, přesto i mezi nimi je podíl těchto odpovědí v jasné menšině. V ostatních otázkách významné rozdíly podle věku nezjišťujeme.

Významné rozdíly v hodnocení systému důchodového zabezpečení jsou ovšem mezi lidmi různé politické orientace. Nejvíce kritičtí jsou sympatizanti KSČM. Naopak mezi příznivci 4 KDU-ČSL je poněkud vyšší podíl názorů, že starobní důchody jsou přiměřené, stačí na základní potřeby důchodců a současný systém umožňuje prožít důstojné stáří. V hodnocení průměrného důchodu vůči základním potřebám se s příznivci KDU-ČSL shodují stoupenci hnutí ANO a TOP 09.

Závěrem se ještě zaměříme na zjištění, které postihuje obecnější rovinu problematiky sociální politiky. Více než tři pětiny občanů (63 %) zastávají názor, že současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot (určitě ano: 26 %, spíše ano: 27 %, spíše ne: 29 %, určitě ne: 8 %). Uvedený názor je sice mezi lidmi poněkud méně častý než v období po ekonomické krizi, stále však má většinové zastoupení.

Jak hodnotí postoj politického vedení k sociálním jistotám stoupenci jednotlivých stran? Nejvíce kritičtí jsou stoupenci KSČM a pak také ODS. Naopak nejméně často zastávají názor, že současné vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot, sympatizanti TOP 09. Příznivci vládních stran se v této otázce shodují, mírně však mezi nimi převažuje názor, že politické vedení nevěnuje dostatečnou pozornost sociálním jistotám.