Lidé se naučili brát peníze na bydlení od státu. Náklady dramaticky rostou

Stále přibývá lidí, kteří s vlastními prostředky nevycházejí a žádají o příspěvek na bydlení. A výdaje na příspěvky se za posledních pět let zdvojnásobily. V roce 2011 vyšly státní pokladnu příspěvky na bydlení na 4,6 miliardy korun, loni se vyšplhaly na 9,1 miliardy. Rovněž řady příjemců této dávky se ve stejném období podstatně rozrostly, a to ze 142 626 na 224 290.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je růst dán zejména tím, že od zavedení dávky v roce 2007 rostou ceny nájmů, energií a dalších nákladů na bydlení, od nichž se nárok na příspěvek a jeho výpočet odvíjejí. Příjmy domácností však, zejména v období krize, zůstávaly stejné.

Psali jsme: Lenka Kohoutová: Sociální bydlení musí být pouze pro ty, kdo se chtějí vrátit do normálního života Byty zadarmo a pro všechny? Fakta a mýty o sociálním bydlení  

Podle statistik ministerstva téměř třetinu příjemců dávek tvoří domácnosti o jednom rodiči s malými dětmi. Osamělí penzisté tvoří další čtvrtinu. Právě situace této části společnosti je nejtíživější. Podle znalců terénu však nejde jen o ekonomické vlivy, které se podepisují na proměnách cifer, píše list.

"Změnilo se také to, že lidé, kteří na příspěvek na bydlení měli nárok, si o něj opravdu šli zažádat. To, že si někdo o příspěvek zažádal, bylo dříve bráno jako ostuda. Ale za těch pět let se spousta lidí naučila, že už to sami nezvládají a že musí na úřad," řekl Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení.

Nárok na příspěvek na bydlení mají domácnosti, které se svými příjmy nevystačí na chod domácnosti a další potřeby. Vzniká, pokud 30 procent příjmu domácnosti všech osob, které v ní mají trvalé bydliště, nepokryje náklady na bydlení. A je jedno, pokud bydlí v nájmu, nebo ve vlastním bytě.