Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky

"Dnes Sněmovna schválila dvě důležité změny, které pomohou rodinám. Zvyšujeme rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun a zároveň upravujeme parametry dávky státní sociální pomoci podle zkušeností z prvních měsíců jejího fungování. Jsem rád, že u klíčových změn, které posílí podporu rodin a samoživitelů, panovala shoda napříč politickým spektrem," uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

"Rodičovský příspěvek pomáhá rodinám zvládnout období, kdy jeden z rodičů pečuje o malé dítě a nemůže naplno pracovat. Jeho navýšení na 400 tisíc korun lépe reflektuje růst životních nákladů a poskytne rodinám větší jistotu v prvních letech života dítěte. Zároveň tím plníme závazek z programového prohlášení vlády," řekl ministr Juchelka.

Schválený návrh počítá se zvýšením celkové částky rodičovského příspěvku z dosavadních 350 000 korun na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem. V případě rodin, ve kterých se současně narodí dvě nebo více dětí, by se celková částka zvýšila ze současných 700 000 korun na 800 000 korun.

Zvýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027 nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona. Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2027.

Návrh mění pouze výši rodičovského příspěvku. Jeho účel, podmínky pro přiznání, okruh oprávněných osob ani způsob jeho vyplácení se nemění. Novela zároveň nezavádí žádné nové povinnosti ani omezení pro příjemce dávky.

Cílem návrhu je zmírnit dopady inflace na rodiny s dětmi, zlepšit jejich finanční situaci a podpořit lepší sladění rodinného a pracovního života.

"Od začátku jsme říkali, že nový systém budeme průběžně vyhodnocovat a podle zkušeností z praxe upravovat tam, kde se ukáže, že je to potřeba. První měsíce fungování nám přinesly cenná data, na jejichž základě posilujeme ochranu samoživitelů a lépe zohledňujeme skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech. Jsem rád, že se na těchto změnách podařilo najít shodu i se zástupci opozice, aby se co nejdříve promítly do života lidí," sdělil Juchelka.

Ministerstvo při vyhodnocování pracovalo s daty z přibližně 270 tisíc přiznaných žádostí o dávku státní sociální pomoci. Analýza vycházela ze skutečných příjmů domácností, jejich složení i uzavřených nájemních smluv. Ukázalo se, že původní nastavení dostatečně nezohledňuje situaci samoživitelů se staršími dětmi ani regionální rozdíly v nákladech na bydlení.

První změna rozšiřuje okruh zranitelných domácností. Dosud měli zvýšenou ochranu pouze samoživitelé pečující o dítě do 7 let věku. Nově se navrhuje zvýšit tuto hranici na 15 let.

"Péče o dítě nekončí jeho sedmými narozeninami. I když dítě chodí do školy, samoživitelé mají stále výrazně omezenější možnosti přizpůsobit práci rodinným povinnostem než domácnosti, kde o dítě pečují dva rodiče. První zkušenosti i data ukázaly, že právě tato skupina patří mezi nejvíce ohrožené propadem příjmů. Proto navrhujeme rozšířit zvýšenou ochranu samoživitelů až do 15 let věku dítěte," doplnil ministr.

Díky této změně získá vyšší ochranu přibližně 28 238 domácností. Průměrné navýšení podpory činí přibližně 2 216 korun měsíčně. Samoživitelé s dítětem do 15 let budou nově zařazeni mezi zranitelné domácnosti, což jim zajistí příznivější zohlednění uznatelných nákladů na bydlení.

Druhou změnou je nové nastavení normativů na bydlení. Dosavadní systém vycházel pouze ze tří širokých kategorií, které nedokázaly dostatečně zachytit skutečné rozdíly v cenách nájemního bydlení.

"Ceny nájemního bydlení neurčuje velikost obce, ale situace v konkrétním regionu. Proto upravujeme systém tak, aby podpora lépe odpovídala skutečným nákladům na bydlení. Chceme, aby lidé nemuseli odcházet z místa, kde mají práci, rodinu nebo školu svých dětí. Zároveň tím předcházíme vzniku nových sociálně vyloučených lokalit," podotkl Juchelka.

Nově budou normativy stanovovány podle 77 okresů, což umožní výrazně přesněji zohlednit skutečné ceny nájemního bydlení v jednotlivých regionech České republiky. Normativ představuje maximální výši uznatelných nákladů na bydlení, ze které se při výpočtu dávky vychází. Pokud skutečné náklady přesáhnou normativ, při výpočtu dávky se vychází z něj. Čím přesněji normativ odpovídá cenám bydlení v regionu, tím spravedlivější je podpora.

Při stanovení normativů nebude ministerstvo vycházet z prostého průměru nájemného, ale z percentilů skutečných nájmů. Prostý průměr totiž může zkreslit jednotlivé mimořádně drahé nebo mimořádně levné byty. U běžných domácností bude rozhodující 50. percentil, tedy typická cena nájemného v daném okrese. To znamená, že polovina bytů je levnější a polovina dražší. U zranitelných domácností bude použit 75. percentil, který lépe zohledňuje jejich omezené možnosti zvyšovat příjmy nebo hledat levnější bydlení. Díky tomu bude podpora lépe odpovídat skutečné situaci na trhu s bydlením.