Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů

Tato předloha představuje vůbec první legislativní návrh kabinetu Andreje Babiše, ke kterému hlava státu připojila své veto. Celkově jde o v pořadí třetí zákon, který Petr Pavel během svého působení v úřadu Sněmovně vrátil, přičemž předchozí dvě veta se týkala legislativy schválené za vlády Petra Fialy.

Zákon sice podle Pavla na první pohled působí jako odborná a technická úprava plná finančních pojmů, jeho dopady však podle prezidenta zásadním způsobem mění principy hospodaření státu s veřejnými prostředky. Nová pravidla by ovlivnila nakládání s financemi nejen pro současný kabinet, ale i pro všechny budoucí vlády.

Hlava státu vyjádřila vážné obavy, že navržená norma ohrožuje dlouhodobou udržitelnost českých veřejných financí. Hlavní výhrada směřuje k tomu, že legislativa vytváří podmínky pro snazší zadlužování státu a výrazné zvyšování jeho výdajů na dluh.

„Pokud stát vytvoří pravidla, která mu umožní snáze navyšovat výdaje na dluh, konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu všichni. Proto musí být pravidla pro hospodaření státu nastavena tak, aby chránila jak současné, tak i budoucí generace,“ uvedl Pavel.

Mezi konkrétní změny, které novela přináší, patří vyjmutí určitých výdajů z maximálních rozpočtových limitů. Nově by se do těchto stropů nepočítaly například finance určené na strategické infrastrukturní stavby nebo zvýšené náklady na obranu.

Předloha navíc dává vládě možnost navyšovat celkové rozpočtové výdaje až o deset procent nad schválený rámec v situacích, kdy by došlo ke zhoršení bezpečnostní situace. Právě tento mechanismus podle kritiků i prezidenta otevírá cestu k nekontrolovanému růstu státního dluhu.

Dalším důvodem pro odmítnutí zákona je podle Petra Pavla oslabení kontrolní role Poslanecké sněmovny. Kabinet by získal větší pravomoci při navyšování výdajů bez nutnosti předchozího souhlasu poslanců, což by narušilo dosavadní rovnováhu mezi zákonodárnou a výkonnou mocí.

Novela rovněž posiluje pozici ministerstva financí při vyjednávání o rozpočtech klíčových státních institucí. Týká se to například Kanceláře prezidenta republiky, Ústavního soudu nebo úřadu veřejného ochránce práv, což podle prezidenta rovněž zakládá rizika pro fungování ústavního systému.

Zákon prošel složitým schvalovacím procesem, kdy jej Poslanecká sněmovna v červenci schválila poté, co přehlasovala nesouhlasné stanovisko Senátu. Horní komora se snažila do novely prosadit omezující podmínky pro zvyšování výdajů, avšak poslanci její návrhy odmítli.

Po prezidentském vetu se norma znovu vrací na stůl zákonodárcům v Poslanecké sněmovně. Aby vládní koalice veto hlavy státu přehlasovala a zákon definitivně prosadila, bude muset v nadcházejícím hlasování získat nejméně 101 poslaneckých hlasů.

„Poslanci budou mít možnost všechny tyto otázky znovu zvážit a přijmout zákon, který bude lépe chránit odpovědné hospodaření státu a ústavní rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou,“ dodal prezident.