Romové že jen berou dávky? Nejvíce je zneužívají politici, zaútočil institut

Podle ředitele to není nic nového. "Populističtí politici tahají téma „zneužívání dávek" z klobouku opakovaně, nejčastěji, když jim teče do bot a potřebují odpoutat pozornost (od něčeho) nebo upoutat pozornost (na vadnoucí zájem o sebe sama). Skutečně seriózních vyjádření na téma chudinských dávek a jejich dalšího rozvoje je poskrovnu a od politiků je v podstatě neslýcháme," upozornil na stránkách institutu.

Nic se podle něj nemění ani na trendu, že přibývá politiků, kteří jsou z mainstreamových, tedy demokratických parlamentních stran, kteří téma dávek začínají "nepoučeně a populisticky" komentovat.

Co je však prý nového, jsou důsledky tohoto trendu. "Troufám si říci, že už se zažilo, že dávky hmotné nouze jsou prostě „zneužívány", že je pobírají především „nepřizpůsobiví" a ti, kteří „nechtějí pracovat", že stát jejich vyplácením „mastí kapsy byznysmenům s ubytovnami" a že si je vždy „vykřičí" Romové, ale „slušný člověk" na ně nedosáhne," podotkl.

To ale považuje za mýty a nesmysly. "Co je však horší, lidé už jim všeobecně věří, protože je potvrzují „nejvyšší autority". Příjemci dávek pomoci ve hmotné nouzi jsou ostrakizováni. Kromě toho, že jsou chudí a v životě jim právě není lehko, ještě automaticky získávají nálepku „nepracovitých vyžírků", na které ostatní doplácejí," dodal.

Problém podle něj spočívá v "amatérském a zcela nekompetentním" výkladu, který na adresu dávek hmotné nouze poskytl například prezident Zeman při projevu ve Sněmovně, když se vyjadřoval k rozpočtu na rok 2017. Řekl, že dávky hmotné nouze lidi „odnaučují pracovat". "Máme nesmyslné dávky jako doplatek na bydlení, které rozjely obchod s chudobou. Máme i nesmyslnou dávku, která se jmenuje podpora v hmotné nouzi," dodal Zeman.

"Kromě toho, že dávka s názvem „podpora v hmotné nouzi" neexistuje, je dobré si uvědomit, že to nebyly dávky jako takové, které rozjely byznys s chudobou, ale instituce, které s nimi nakládaly, a pravidla jejich přidělování, která to umožnila. Veřejná správa, pokud vidí, že dávky neslouží v některých oblastech účelu, pro který jsou zavedeny, musí reagovat jejich úpravou co do výše a způsobu distribuce, a ne je ústy politiků znevěrohodnit, popř. zrušit. Problém totiž nespočívá totiž ani tak v samotných dávkách, ale v ostatních opatřeních sociální politiky, které selhávají. A to jsou v případě dávek hmotné nouze ta, která mají řešit sociální začleňování – tedy v oblastech bydlení, sociálních služeb a sociální práce a především aktivní politiky zaměstnanosti. A pak také v oblasti řešení insolvence, která roky nejenže řešena nebyla, ale byla přístupem veřejné správy u kriticky ohrožených skupin lidí prohlubována," reaguje Šimáček.

Babiš pro změnu napsal, že sociální dávky jsou „podle mě pořád spíš plošné než adresné, takže si z nich někteří udělali automatický pravidelný měsíční příjem za peníze jiných". I na to Šimáček reaguje a tvrdí, že plošné nejsou v naší zemi prakticky žádné dávky.

"Na nemocenské dávky, kam spadá i pomoc v mateřství, nedosáhnou lidé, kteří si po dostatečně dlouhou dobu neplatí nemocenské pojištění. Rodičovský příspěvek se týká všech rodičů dětí do 3-4 let, avšak jen v té míře, v jaké si předtím vydělávali. Na přídavky na děti, které jsou spíš symbolické a rozhodně nezajišťují pokrytí výdajů na péči o děti, dosáhnou jen opravdu chudé rodiny. Vzhledem k tomu, že i dávky porodného a pohřebného podléhají testování životní situace a příjmu, je zřejmé, jak moc se Andrej Babiš mýlí, když dávky považuje za málo adresné," podotýká.

Podle ředitele je nutné začít o dávkách mluvit seriózně a začít s tím, že veřejnosti bude dobře známé, komu a v jakých situacích skutečně slouží. "V opačném případě hrozí, že potřební lidé přijdou o nutnou finanční podporu, bez které se propadnou do fatální chudoby, a že se jejich bezkoncepčními úpravami pod tlakem populistů rozpadne systém sociální ochrany. A s tím půjde ruku v ruce rozpad sociální soudržnosti a solidarity. A to vše uprostřed hospodářské konjunktury v bohatém státě, jakým Česko je," uzavřel.