Rozhodnou poslanci o budoucnosti důchodů?

"Malá důchodová reforma je hlavním důvodem, proč jednání sněmovny pokračuje i tento týden," vysvětlila Mediafaxu předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Karolína Peake.

Poslanci by se měli sejít v úterý a ve středu, program jednotlivých dnů však bude podle Peake jasný až po jednání předsedů klubů koaličních stran. To proběhne v úterý dopoledne. "Ještě není jasné, zda si důchodovou reformu zařadíme na středu nebo úterý. Projednáme rovněž i návrhy zákonů v prvním čtení," dodala Mediafaxu šéfka klubu VV.

Proti přijetí tzv. malé důchodové reformy se staví poslanci ČSSD i KSČM. Nelíbí se jim, že předloha navyšuje věk odchodu do důchodu ročně podle data narození o dva měsíce, a to neomezeně.

Důchodový věk u žen se bude zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, nikoli o čtyři, jako je tomu nyní. Ke sjednocení věku odchodu do důchodu pro muže i ženy tak dojde v roce 2041.

Reforma představuje i nový výpočet penzí, který se dotkne lidí odcházejících do důchodu od letošního října. Pokud návrh projde legislativním procesem, bude to v praxi znamenat, že lidem z nejnižší příjmové skupiny jejich důchody neklesnou a naopak stoupnou lidem s nejvyššími příjmy. To bylo podstatou judikátu Ústavního soudu, který kritizoval penzijní systém za to, že je přehnaně solidární a málo zásluhový.

K projednání Poslanecké sněmovně rovněž zbývá i návrh změny obchodního zákoníku, který mimo jiné odstraňuje rodná čísla z obchodního rejstříku. Kromě odstranění rodných čísel navrhuje ministerstvo spravedlnosti, které novelu vypracovalo, aby se do sbírky listin už neukládaly podpisové vzory statutárních orgánů.

Ve druhém čtení by poslanci mohli projednat novelu zákona, která má urychlit spory o vlastnictví pozemků. Norma počítá se zavedením lhůty, v níž se domnělý vlastník pozemku může obrátit na soud. V současné době se domnělý vlastník půdy obrací na soud v případě, že pozemkový úřad neuzná jeho nárok na daný pozemek. Doba, ve které se má na soud obrátit, však není nijak stanovená.

V prvním čtení pak sněmovna projedná návrh, který umožňuje, aby se trest uložený v jiném členském státě Evropské unie českému občanovi objevil v trestním rejstříku automaticky. Návrh dále počítá s tím, že informace o odsouzení by si soudy členských států mohly na základě vyžádání navzájem předávat.

Na program si poslanci možná zařadí i návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Nově by za jednání, které je v rozporu se zákonem, mohl podle předlohy stát postihovat také firmy. K zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, tlačí stát Evropská unie, ale i celá řada mezinárodních organizací, jichž je Česko členem.

V prvním čtení poslanci možná projednají i novelu trestního řádu. Ta umožňuje výslech utajovaných svědků za pomoci videokonferenčního zařízení. Stejným způsobem pak budou moci vypovídat také obvinění, u kterých hrozí riziko, že svůj převoz k výslechu využijí k tomu, aby utekli.

"Novela tohoto zákona bude rovněž vést k výraznému zrychlení soudního řízení," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a dodal, že zcela nově bude upraveno řízení o vazbě, které bude spočívat ve zvláštním vazebním zasedání, které bude řídit soudce.

Sněmovna projedná zřejmě i návrh, který ruší povinné psychologické kontroly po sedmi letech pro zaměstnance diagnostických ústavů, dětských domovů či výchovných ústavů. "U dospělého člověka nastávají závažné změny osobnosti velmi zřídka," píší předkladatelé zákona z ČSSD v důvodové zprávě.

Z dílny sociální demokracie pak pochází i návrh zákona o střetu zájmů. K normě, která maže rozdíly mezi některými pravomocemi zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou ve střetu zájmů, přijal již kabinet Petra Nečase (ODS) negativní stanovisko.