Výpověď už i za porušení pravidel pracovní neschopnosti

Praha - Výpověď dostane brzy zaměstnanec i za porušení pravidel při pracovní neschopnosti. Společně se snížením odstupného pro zaměstnance, kteří ve společnosti pracují méně než dva roky, to zavádí nový zákoník práce, poslanci ho projednají na své mimořádné schůzi začínající v úterý.

"Je navrženo, aby v prvním roce zaměstnání bylo vypláceno pouze jedno měsíční odstupné a v druhém roce bylo vypláceno dvouměsíční odstupné," uvedl část novely ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Dosud přitom činily odstupné tři měsíční platy nezávisle na délce pracovního poměru. Na takové odstupné budou mít však nově nárok jen ti, jejichž pracovní poměr trval více než dva roky.

Na samotné povinnosti platit odstupné se nic nemění. Nadále má tedy náležet při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů nebo zákonem stanovených zdravotních důvodů. Zásadních změn dozná zákon i v problematice výpovědí. Tu bude moci zaměstnavatel dát svému zaměstnanci nově i kvůli hrubému porušení pravidel při pracovní neschopnosti. Seznam hlavních povinností zaměstnanců se má rozšířit o zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a dodržování doby a rozsahu povolených vycházek. Člověk, který se dopustí porušení, nemá nárok na odstupné. Jeho výpovědní doba bude standardně dvouměsíční. To se nelíbí poslanci za ČSSD Janu Chvojkovi. "Když to dovedeme do absurdna, za chvíli by zaměstnavatel mohl kontrolovat svého zaměstnance pod záminkou, zda na své dovolené skutečně odpočívá," řekl.

Změnou v oblasti krátkodobých pracovních úvazků je zvýšení limitu pro dohody o provedení práce. Ten má od roku 2012 stoupnout z dosavadních 150 na 300 hodin ročně. Současně má dojít k posílení kontrol, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Úprava se týká také pracovních poměrů na dobu určitou. Dosud v zásadě platí, že smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít maximálně na dva roky. Do tohoto limitu se počítá i případné opakování nebo prodlužování. Nově má platit, že poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky, opakovat se může maximálně třikrát u jednoho zaměstnavatele. Zákoník práce rovněž umožní, aby u takzvaných vedoucích zaměstnanců byla zkušební doba až šest měsíců. Nově má platit, že zkušební doba může trvat maximálně polovinu délky pracovního poměru, je-li uzavřen na dobu určitou. Zkušební doba pro běžné zaměstnance zůstane beze změny, tedy maximálně tříměsíční. Pokud návrh schválí parlament, uvolní se od roku 2012 i pravidla pro příplatky za přesčasovou a víkendovou práci. Dosud platí, že příplatek za noční práci nebo za práci v soboru nebo neděli musí v podnikatelské sféře dosáhnout vždy alespoň deseti procent průměrného výdělku pracovníka. Ministr Drábek nyní navrhuje, aby si zaměstnanec mohl s firmou dohodnout odlišnou - tedy i nižší - hodnotu příplatku nebo jiná pravidla pro jeho určení. To je dosud možné jen u kolektivních smluv s odbory. Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet na základě tří principů. Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu v nezaměstnanosti. Zaměstnanec, který dostane odstupné, nebude mít po tuto dobu pokrytou odstupným nárok na podporu v nezaměstnanosti. A ten, kdo začne podnikat jako živnostník, může dostat speciální příspěvek, aby nepřišel o zbytek podpory. Nový zákoník práce vychází z programového prohlášení vlády, které určuje obecné směry, jež by měla nová úprava pracovněprávních vztahů obsahovat. Zatímco zaměstnavatelé ho vítají, odbory jsou proti navrhovaným změnám, které podle nich poškodí práva zaměstnanců. "Navrhovaná úprava je projevem toho, že cílem této vlády je osekat práva zaměstnanců ve prospěch zaměstnavatelů," okomentoval zákoník Chvojka.

Související

Ilustrační foto

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Zatímco mnoho západních zemí čelí stárnutí populace, nízké porodnosti a nedostatku pracovní síly, efektivní integrace imigrantů se stává klíčovou výzvou. Nová studie tří profesorů sociologie – z univerzit v Oslu, Kalifornii a na IESE Business School ve Španělsku – nyní přináší alarmující zjištění: imigranti v Evropě a Severní Americe vydělávají v průměru o 17,9 % méně než lidé narození v dané zemi. Hlavní příčinou přitom není nedostatek kvalifikace, ale omezený přístup k lépe placeným pracovním místům.

Více souvisejících

zaměstnání

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy