Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku

Výzkum se opírá o data 13,5 milionu lidí v devíti vyspělých zemích: Kanadě, Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, Norsku, Španělsku, Švédsku a USA. Analýza pokrývala roky 2016 až 2019 a odhalila, že tři čtvrtiny rozdílu v platech vznikají tím, že imigranti častěji pracují v hůře placených odvětvích, profesích a firmách. Pouze čtvrtina rozdílu je způsobena nižším platem za stejnou práci na stejném místě.

Země se mezi sebou výrazně liší. Největší rozdíl vykázalo Španělsko, kde imigranti vydělávali o 29 % méně. Na opačném konci žebříčku se nachází Švédsko s rozdílem pouze 7 %, což autoři přičítají vysokému podílu imigrantů ve veřejném sektoru.

Významný je i původ pracovníků. Největší rozdíly zaznamenali imigranti z subsaharské Afriky (−26,1 %) a z oblasti Blízkého východu a severní Afriky (−23,7 %). Naproti tomu lidé z Evropy, Severní Ameriky a dalších západních zemí čelili mnohem menšímu rozdílu (−9 %).

Pozitivní zprávou je, že druhá generace imigrantů má výrazně lepší vyhlídky. V šesti zemích, kde bylo možné sledovat příjmy dětí imigrantů, činil rozdíl oproti dětem rodilých obyvatel pouze 5,7 %.

Studie odmítá tezi, že by rozdíl v platech pramenil z nižší kvalifikace. I vysokoškolsky vzdělaní imigranti se potýkají s obdobnými bariérami jako ti bez diplomu. Klíčovým problémem je tedy selhání integrace – imigranti často nevyužívají svůj plný potenciál, což představuje ztrátu jak pro ně samotné, tak pro společnost.

Podle autorů nestačí zavádět pouze zásady rovného odměňování – ty pomáhají jen těm, kteří se už do systému dostali. Skutečné překážky začínají mnohem dříve: složité uznávání zahraničních diplomů, jazykové bariéry, nebo chybějící přístup do profesních sítí.

Mezi doporučení patří investice do jazykových a odborných kurzů, zajištění přístupu k informacím o pracovních příležitostech, pomoc s hledáním práce a doporučeními od zaměstnavatelů, transparentní uznávání zahraničních kvalifikací.

Evropské země se začínají probouzet – například Německo zavedlo v roce 2024 nový zákon o kvalifikovaných pracovnících, který umožňuje pracovat i během procesu uznávání diplomu. Francie letos reformovala svůj program Passeport Talent, aby přilákala odborníky, zejména do zdravotnictví.

Imigranti tvoří důležitou část pracovní síly, ale pokud jim nebude umožněno pracovat na odpovídajících pozicích, ztrácí jak oni, tak společnost. Autoři studie varují: „Chytrá imigrační politika nezačíná až na trhu práce. Začíná na hranicích.“