Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Evropská komise předložila tento návrh již loni v březnu s cílem zefektivnit vyhošťování lidí, kteří v Unii pobývají nelegálně. Součástí plánu je i kontroverzní možnost posílat migranty do mimounijních offshore center. Návrh nařízení o vymáhání nyní čeká na schválení poslanci Evropského parlamentu, přičemž jeho prosazování nabralo na síle po úspěchu krajní pravice v evropských volbách v roce 2024.

V pondělním společném prohlášení 75 organizací z celé Evropy uvedlo, že schválení těchto plánů by mohlo normalizovat domovní prohlídky a plošné sledování. Podle signatářů by se tak upevnil represivní systém poháněný krajně pravicovou rétorikou, který staví na rasovém profilování a podezřívavosti. Organizace ve svém textu připomněly, že Evropa má z vlastní historie zkušenosti s tím, kam až může vést systém založený na hledání obětních beránků.

Evropská komise naopak své návrhy hájí jako moderní postupy, které mají zvýšit míru návratů neúspěšných žadatelů o azyl nebo lidí s propadlými vízy. V současné době je do zemí původu úspěšně navrácen pouze jeden z pěti lidí bez práva na pobyt, což je statistika, která se v posledních letech téměř nemění. Nová pravidla mají tento stav radikálně změnit skrze přísnější dohled a donucovací prostředky.

Jedním z nejvíce kritizovaných bodů je opatření, které by policii umožnilo prohledávat soukromé domovy a další relevantní prostory bez nutnosti soudního příkazu. Michele LeVoyová z Platformy pro mezinárodní spolupráci v oblasti migrantů bez dokladů varovala, že Evropa nemůže kritizovat drsné metody ve Spojených státech a zároveň zavádět stejné praktiky na svém území. Takové razie by se podle ní staly realitou nejen v soukromí, ale i na pracovištích a ve veřejném prostoru.

Dalším rizikem je navrhovaná povinnost veřejných služeb hlásit osoby bez dokladů úřadům. To by pravděpodobně odradilo lidi od vyhledávání základní zdravotní péče, vzdělávání nebo sociální pomoci. Humanitární organizace Médecins du Monde poukazuje na příklad z USA, kde podobné kroky vedly k veřejné zdravotní krizi. Těhotné ženy a nemocní se tam vyhýbají lékařům i v ohrožení života, což může mít vážné dopady na celkové veřejné zdraví.

Ke kritice se koncem ledna připojilo i 16 expertů OSN na lidská práva, kteří v devatenáctistránkovém dopise vyjádřili obavy z rozporu s mezinárodními závazky. OSN zpochybňuje motivaci EU a naznačuje, že návrh může být pokusem svalit vinu za domácí sociální problémy, jako je například bytová krize, na migranty. Sugesce, že odstranění migrantů vyřeší hlubší strukturální potíže společnosti, je podle expertů nesprávná a stigmatizující.

Signatáři prohlášení také varují před hromadným sběrem osobních údajů a jejich snadnějším sdílením mezi policejními složkami napříč členskými státy. Alamara Khwaja Bettum z organizace Statewatch zdůraznila, že zvýšený dohled a rasové profilování nesníží migraci, ale pouze posílí rasismus a agendu krajní pravice. Podle ní by tato opatření mohla mít katastrofální dopad na základní občanské svobody všech obyvatel Evropské unie.

Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu má o návrhu hlasovat začátkem března. Situace se vyostřila poté, co se středopravicoví a krajně pravicoví europoslanci spojili, aby podpořili změny umožňující deportace i do zemí, ke kterým uprchlíci nemají žádný vztah. Emmanuel Achiri z Evropské sítě proti rasismu uzavřel, že návrh je přímým útokem na marginalizované komunity a nemá místo v unii, která tvrdí, že bojuje proti strukturálnímu rasismu.