Důchodcům zruší jistotu - sociální služby! Jak přežijí?

Pokud k navýšení finančních prostředků nedojde, hrozí zavření některých zařízení a výrazné omezení služeb, což může negativně ovlivnit osudy lidí odkázaných na cizí pomoc. Zákon o sociálních službách přijali poslanci v roce 2006, účinný je od roku 2007.  Pro poskytovatele sociálních služeb je pro rok 2012 v rozpočtu vyčleněno 6,1 miliardy korun. Poskytovatelé služeb i zástupci lidí se zdravotním postižením by uvítali, kdyby byl rozpočet navýšen na 10 miliard korun, aby mohly služby řádně fungovat, Asociace krajů ČR v dopise požádala poslance sněmovního výboru pro sociální politiku alespoň o navýšení na 8,9 miliard. Tato částka by stačila pouze k tomu, aby existující systém sociálních služeb nebyl ohrožen. Pokud by měly být zvýšeny i v současnosti podhodnocené platy pro pracovníky v těchto službách, kapitolka by musela být navýšena ještě o dalších 1,1 miliardy korun, tedy na zmíněných 10 miliard. „Zaměstnanci v sociálních službách nemají ani průměrnou mzdu. Vysokoškoláci tam berou nanejvýš 20 007 korun hrubého měsíčně,“ upozornila předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče při ČMKOS Dagmar Žitníková.

„Jsme přesvědčeni, že navrhovaná výše státní dotace ze strany ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2012 povede ke snižování kvality sociálních služeb v České republice, ke snižování kapacit sociálních služeb, k odlivu kvalifikovaných pracovníků z této oblasti a v konečném důsledku až k zániku některých poskytovatelů,“ je uvedeno v dopise Asociace krajů ČR adresovaném poslancům sociálního výboru. Dopisem se bude zabývat  i ministerstvo práce a sociálních věcí, kterou zákonodárci, na návrh Milady Emmerové (ČSSD), požádali o písemnou odpověď na něj.

„Už nyní musejí sociální služby spolufinancovat kraje, příští rok na to už nebudeme mít,“ varoval v rámci jednání sociálního výboru náměstek hejtmana Karlovarského kraje Miloslav Čermák. „Pokud nedojde k navýšení finančních prostředků v rozpočtu, budou muset být některá sociální zařízení uzavřena,“ dodal pro portál EuroZprávy.cz. Žitníková uvedla, že odbory dlouhodobě upozorňují na to, aby dotace na sociální služby byly nárokové. „Odpadly by problémy s jejich financováním a nemuseli bychom se placení těchto služeb dovolávat na náměstích,“ řekla. „Pokud investice do sociálních služeb nezačnou být nárokové, hrozí jim kolaps,“ přidal se předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

K nedostatečnému rozpočtu na provoz sociálních služeb se kriticky vyjadřovali jak poslanci opozice, tak i vládní koalice. „Kdybychom dopustili, že by měl člověk na stará kolena takové starosti o přežití, byl by to zločin,“ řekla poslankyně Emmerová. Na návrh poslankyně Lenky Kohoutové (ODS) přijal sociální výbor usnesení, kterým vyzval ministerstvo práce a sociálních věcí k vypracování analýzy, jak v příštím roce dolehne na fungování sociálních služeb navýšená dolní sazba DPH z 10 na 14 procent (později bude částka navýšena až na 17,5 %). Poslanecká sněmovna zatím státní rozpočet, jehož součástí je i částka určená na sociální služby, schválila v prvním čtením. Druhým a závěrečným čtením se budou zákonodárci zabývat v prosinci, parametry celkového rozpočtu jsou už - na základě chybných odhadů ministra financí Miroslava Kalouska (TOP09) - stanovené, změny jsou proto možné už jen v rámci přesunů částek mezi jednotlivými kapitolami.