Alimenty za neplatícího rodiče by mohl platit stát

"Hlavním bodem návrhu zákona vnímám aspekt náhradního výživného. Je to položka, která má pomoci matkám samoživitelkám a hlavně dětem ve finančním zabezpečení a pokud stát není schopen zajistit legislativní potrestání neplatičů, musí finance dodat sám," vysvětlila jedna z předkladatelek návrhu poslankyně Anna Čurdová (ČSSD) s tím, že nárok na náhradní výživné vzniká tehdy, pokud rodič nedostává alimenty minimálně půl roku.

Podle poslankyně by měl v první fázi zavádění náhradního výživného stát vyhradit 200 miliónů korun pro takové děti, na které rodič alimenty neplatí. Návrh podle Čurdové sjednocuje i výši výživného na děti v celé České republice. "Každý soud rozhoduje jinak, i když příjmy rodičů jsou podobné a tento krok má pomoci udržet adekvátní finanční nároky u dětí, které trpí rozpadem rodiny nejvíce," dodala Čurdová.

Záměr zákona nevidí Čurdová jako snahu do zasahování nezávislosti soudů. "V řadě zemí Evropy takovýto podobný systém existuje a nikdo ho nezpochybňuje, není to snaha omezit soudy, ale chránit děti," dodala s tím, že v návrhu se inspirovala německým modelem řešení situace.

Předkladatelé nazývají náhradním výživným peníze, které by stát platil za rodiče, který svou vyživovací povinnost neplatí. Náhradní výživné má podle návrhu činit 700, nebo 840 korun, tedy polovinu řádných alimentů. Socialisté uvádějí, že stát by platil asi na 40 tisíc dětí.

Lidé s příjmem do deseti tisíc korun by měli podle předlohy socialistů platit na dítě do šesti let nejméně 1400 korun měsíčně, na starší dítě 1680 korun. S výší měsíčního výdělku minimální alimenty rostou a lidé s příjmy nad 100 tisíc korun by měli platit na dítě do šesti let 11 tisíc korun, na starší 13200 korun. "Výživné by mělo být valorizováno v závislosti na míře inflace podobně jako částky životního minima. Pokaždé, když je vláda zvýší, zvýší ve stejném poměru nařízením i sazby minimálního výživného," píše se v důvodové zprávě sněmovního tisku číslo 849.

Vláda s návrhem zákona nesouhlasí.