Platy politiků se zmrazí, bude náhradní výživné. Zeman podepsal příslušné zákony

Základní měsíční plat poslance a senátora podle novely v příštím roce zůstane na letošní úrovni 90.800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun.

Pokud by novela o platech ústavních činitelů nebyla přijata, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.

Novela má také od roku 2022, pokud to Parlament v příštím roce nezmění, upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 se platy budou odvíjet od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Podle předpokladu ministerstva práce a sociálních věcí by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92.600 korun.

Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základny se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.

Za neplatiče alimentů bude výživné platit stát

Počítá s tím zákon o náhradním výživném, který dnes podepsal prezident.

Náhradní výživné se týká odhadem 24.000 dětí. Přesnější počet by měla přinést evidence, s níž zákon počítá. Částka 3000 korun byla podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 až 2900 Kč měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1000 korun, uvedla.

Nízkou vymahatelnost dlužného výživného by měla zlepšit chystaná novela občanského zákoníku, kterou se zabývá Sněmovna. Ve hře je kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič - samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O státní alimenty bude žádat krajský úřad práce. Úřad bude vyplácet měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát doplatí zbytek do 3000 korun. Úřady práce podle ministryně kvůli nové agendě posílí zhruba o 150 lidí.

Příjemce náhradního výživného bude muset každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Případné přeplatky by bylo nutné vrátit. Dvouletá lhůta výplaty náhradního výživného byla podle ministryně zvolena jako zkušební.

Úřady by podle propočtů měly ročně vyplatit na náhradním výživném 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina této sumy vzhledem k tomu, že řada neplatičů je bez příjmů. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.