Praha - Ministerstvu práce a sociálních věcí hrozí, že kvůli svému laxnímu přístupu ohrozí péči o zhruba 700 tisíc lidí, kteří si nezvládnou pomoci vlastními silami. Tvrdí to občanští demokraté, podle kterých jsou v ohrožení zejména senioři, zdravotně postižení a dlouhodobě nemocní lidé.
Lidé v domovech pro seniory, zdravotně postižení nebo starší občané využívající asistenční služby, opuštěné děti, vážně nemocní, lidé bez domova, týraní. Ti všichni využívají sociálních služeb, které nyní financuje právě Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené ministryní Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD).
Od příštího roku ovšem mají peníze na sociální služby poskytovat kraje a podle ODS je resort práce a sociálních věcí již daleko za termínem, kdy je možné změnu financování bezpečně provést. Občanská demokratická strana tak navrhuje krizové řešení – změnit zákon a posunout změnu financování sociálních služeb z MPSV na kraje o jeden rok. Právě dnes se bude tímto problémem zabývat výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny.
„Už teď je jasné, že nejméně první čtyři měsíce příštího roku budou organizace poskytující sociální služby pracovat ve finanční nejistotě a až po těchto čtyřech měsících se dozvědí, zda vůbec a kolik za odvedenou péči dostanou zaplaceno. Současný stav je sice špatný a neudržitelný, stav nový je ale ještě daleko horší a pro poskytovatele mnohem více nejistý. Paní ministryně Marksová-Tominová tak dává všanc osudy těch nejslabších," říká Lenka Kohoutová, expertka ODS pro sociální oblast.
„MPSV ohrožuje péči o 700 tisíc lidí, kteří se bez pomoci státu vesměs ne vlastní vinou neobejdou, a vrhá do nejistoty 40 000 lidí, kteří v sociálních službách pracují," pokračuje Kohoutová. Občanská demokratická strana proto podle Kohoutové nabízí Ministerstvu práce a sociálních věcí náhradní řešení – odložit přechod na financování sociálních služeb z MPSV na kraje o jeden rok.
Datum přechodu financování z MPSV na kraje se již jednou odsouvalo, protože ministerstvo nezvládlo včas pravidla připravit. „Ministerstvo doposud nebylo schopné předložit obecně závazný předpis, tedy vyhlášku. Namísto toho teď připravuje jen prostou metodiku. Ta v praxi povede k tomu, že si každý kraj nastaví svoje pravidla. Takže organizace, které působí v celé České republice, budou připravovat 14 různých žádostí o proplacení svých služeb podle 14 různých pravidel. Stejně tak je zákonná vymahatelnost metodického pokynu prakticky nulová, oproti vyhlášce, která je regulérním legislativním nástrojem. Veřejně prospěšné organizace potřebují věnovat svoje finance na pomoc potřebným a ne na zbytečnou, absurdně složitou byrokracii," zdůrazňuje Adolf Beznoska, poslanec ODS a člen sněmovního výboru pro sociální politiku.
„Stát poskytuje na sociální služby sedm miliard korun ročně. Pro takový objem peněz je naprosto nezbytné nastavit jasná a jednotná pravidla určující kdo, kdy a na co je může čerpat. Kolaps systému by v důsledku vyvolal ještě mnohem vyšší náklady na napravení zbytečných problémů," říká Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS.
„ODS plně podporuje převedení financování sociálních služeb na kraje. Nicméně MPSV je ve svém přístupu velmi laxní. Doposud neurčilo jednotná pravidla jak nastavit síť poskytovatelů ani kontrolní mechanismy financování sociálních služeb, a to přestože ODS v minulých letech MPSV mnohokrát nabízela pomocnou ruku s přípravou potřebných pravidel," dodává Stanjura.
„Chápu, že některé kraje chtějí, aby pravidla byla co nejvíce nepřehledná. Sedm miliard je hodně peněz. A chápu, že paní ministryně Marksová v tomto ohledu stojí za kraji díky svým zkušenostem s Místními sociálními službami, o.p.s., v jejichž správní radě zasedala, a po kterých zbylo 18 milionů dluhů vůči současnému působišti paní Marksové, tedy vůči MPSV. Takový přístup je však samozřejmě zcela neakceptovatelný," uzavírá Lenka Kohoutová.
Poslanci Občanské demokratické strany proto již podali návrh na změnu zákona, kterou by se přechod financování ze státu na kraje odložil na 30. 6. 2015. K tomuto dni by bylo možné žádat o financování na rok 2016, tudíž by byl dostatek času na změnu všech pravidel, která budou mít jasný legislativní rámec a která budou společná pro všechny kraje.
Související
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
včera
OBRAZEM: Dva roky čekání jsou u konce. Nová lanovka na Petřín vyvezla první cestující
včera
Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení
včera
Diana by měla být příkladem pro Harryho a Meghan, míní bratr zesnulé princezny
včera
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
včera
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
včera
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno včera
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
včera
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
včera
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
včera
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
včera
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
včera
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
včera
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
včera
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
včera
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
včera
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
včera
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
včera
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Zdroj: Libor Novák